Mapování irofilní komunity v České republice
| Název práce v češtině: | Mapování irofilní komunity v České republice |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Mapping of the Hibernophilic Community in Czech Republic |
| Klíčová slova: | Komunita, kolektivní paměť, irská kultura, Irsko, Česká republika, kvalitativní výzkum |
| Klíčová slova anglicky: | Community, collective memory, Irish culture, Ireland, Czech Republic, qualitative research |
| Akademický rok vypsání: | 2017/2018 |
| Typ práce: | bakalářská práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Katedra sociologie (23-KS) |
| Vedoucí / školitel: | Mgr. Barbora Spalová, Ph.D. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno vedoucím/školitelem |
| Datum přihlášení: | 24.05.2018 |
| Datum zadání: | 24.05.2018 |
| Datum a čas obhajoby: | 12.06.2019 09:00 |
| Místo konání obhajoby: | Jinonice - U Kříže 8, Praha 5, J2018, Jinonice - místn. č. 2018 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 10.05.2019 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 12.06.2019 |
| Oponenti: | doc. Mgr. Jakub Grygar, Ph.D. |
| Kontrola URKUND: | |
| Zásady pro vypracování |
| Cílem této bakalářské práce bude zmapování skupiny z českého prostředí, počátky a vývoj současné komunity, která se zabývá irskou kulturou v různých podobách – nejčastěji irským tancem v různých formách a irskou hudbou. V České republice má komunita věnující se irské kultuře již poměrně dlouhou historii, nicméně zmapování samotné této komunity je v podstatě k nenalezení. Zájem o irskou kulturu – hudbu i tanec, je pro Iry stále fascinující a o komunitě, která zde existuje, jsou informováni téměř více než my sami. Aktuální podoba komunity má kořeny již v sedmdesátých letech dvacátého století, nicméně žádný ucelený popis neexistuje. Vzhledem k poměrně dlouhé historii, kterou zde irská kultura má, hodnotím jako důležité její zmapování a její studium, zejména pokud je stále možné hovořit s lidmi, kteří ji zde založili a rozšířili a napomohli tak utvořit početnou komunitu se stejným kulturním zájmem.
2. Teoretická a hodnotová východiska práce V této bakalářské práci se budu věnovat mapování současné komunity zaměřené na irskou kulturu. Vzhledem k tomu, jak dlouho se tato komunita na našem území vyskytuje, považuji za důležité zmapovat její vývoj od počátku až do současnosti nejen proto, že jsem sama součástí této komunity, ale také proto, že se dostává této komunitě uznání i v zahraničí. Tuto komunitu podrobím analýze z hlediska kulturní apropriace. Ke kulturní apropriace bych se postavila dle Richarda A. Rogerse. Kulturní apropriace je obecně popisováno jako užívání kulturních symbolů, artefaktů, ritálů či technologií členy jiných kultur. Kulturní apropriace se dle Richarda A. Rogerse dělí na čtyři základní typy: výměna, dominance, vykořisťování a transkulturace. (Rogers, 2006) Na základě tohoto dělení se tedy pokusím zařadit a popsat situaci v této komunitě. Další část práce bude tvořit popis a zmapování kořenů a vývoj této komunity až do současnosti. Pro zmapování tohoto vývoje budu primárně využívat paměti prvních zakladatelů a šiřitelů, případně vzpomínky Irů, kteří zde jako první ukázali různé části své kultury. Dalším případným zdrojem budou novinové a jiné články, dokumenty a podobně, které se věnují různým událostem zásadním pro vývoj irské kultury u nás. Stejně tak bude důležité vycházet z vývoje irské kultury u nás již od počátku dvacátého století, abych měla možnost zmapovat první náznaky, které vedly k současné komunitě. 3. Výzkumné cíle a otázky Za hlavní cíl bakalářské práce jsem stanovila zmapování průběhu apropriace irské kultury v České republice a její historický vývoj včetně prvotní motivace jednotlivých aktérů, kteří se jí začali věnovat na tomto území jako první. Dále do práce zařadím postoj jednoho z prvních irských tanečníků, kteří sem přijeli s první ukázkou irského tance, vůči vývoji irské kultury za posledních několik desetiletí. Výzkumné cíle: 1. Popis a charakteristika irské kultury v České republice z hlediska kulturní apropriace. 2. Identifikace motivace prvních šiřitelů ohledně šíření právě irské kultury v České republice. 3. Identifikace komplikací spojených s šířením irské kultury v České republice. 4. Postupy pro získávání informací ohledně cizí kultury a jejich šíření. 5. Popis změn a vývoje postoje vůči irské kultuře v České republice z pohledu zakladatelů. 6. Popis změn a vývoje postoje vůči irské kultuře v České republice z pohledu zvenčí. 7. Popis změn a vývoje postoje vůči komunitě, která se irskou kulturou zabývá. Výzkumné otázky: 1. Jak lze definovat pojetí irské kultury v České republice z hlediska kulturní apropriace? 2. Jaké byly prvotní motivace k šíření irské kultury v České republice? 3. Jaké byly komplikace v šíření irské kultury v České republice? 4. Jaké byly postupy pro získávání informací ohledně kultury a jejich šíření? 5. Jak se vyvíjel a měnil postoj vůči irské kultuře v České republice z pohledu zakladatelů? 6. Jak se vyvíjel a měnil postoj vůči irské kultuře v České republice z pohledu zvenčí? 7. Jak se vyvíjel a měnil postoj vůči komunitě, která se irskou kulturou zabývá? 4. Metody a prameny Pro získání odpovědí na stanovené otázky jsem zvolila variantu kvalitativního výzkumu. Mým výzkumným souborem budou jednotlivci, kteří zde jako první začali šířit irskou kulturu v jakékoliv podobě. Respondenty bych pravděpodobně získávala metodou snowballu, neboť je pravděpodobné, že se mezi sebou navzájem znají a nejspíše udržují kontakt. Z tohoto důvodu nedokážu odhadnout konečný počet respondentů, se kterými budu výzkum provádět. Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi specifickou skupinu respondentů, je kvalitativní výzkum nejvhodnější. Pro získání potřebných informací budu postupovat metodou orální historie, přičemž budu postupovat prostřednictvím hloubkových rozhovorů. V rámci hloubkových rozhovorů bych postupovala dle polostrukturovaného scénáře. Polostrukturovaný rozhovor začíná předem připravenými tématy a otázkami, které jsou pro samotný výzkum klíčové. Zůstává zde možnost přizpůsobovat otázky konkrétní situaci. Zároveň je tato metoda vhodná z hlediska následného srovnání několika rozhovorů. Přestože udržuje zaměření rozhovoru, dovoluje také dotazovanému mluvit z vlastních zkušeností a z vlastní perspektivy (Hendl 2005: 174). Z těchto důvodů mi pro mou bakalářskou práci přijde tato metoda nejvhodnější. Důležitou součástí práce bude také rešerše veřejně dostupné literatury a případných pramenů, které vlastní jednotlivci, se kterými budu provádět polostrukturované rozhovory. V jejich osobních sbírkách se mohou nacházet důležité informace ohledně vývoje současné komunity včetně případných dobových fotografií i videí. Stejně tak se v práci budu zaměřovat na analýzu veřejně dostupných mediálních zmínek o dané komunitě a jejím vývoji. Další možnou variantou získání potřebných poznatků je zúčastněné pozorování v rámci různých komunitních událostí a aktivit. Vzhledem k tomu, že se posledních několik let v této komunitě angažuji, bude pro mne pozorování jedna ze snadno dostupných způsobů zkoumání. Další případnou metodou bude autoetnografie. Autoetnografie je forma kvalitativního výzkumu, kdy autor spojuje svou vlastní autobiografickou složku s kulturním, sociálním a dalším kontextem. 5. Předpokládaná struktura práce 1) Úvod 2) Teoretická východiska 3) Metody 4) Deskriptivní část 5) Analytická část 6) Závěry |
| Seznam odborné literatury |
| 1) Schmid, Ludvík - Polišenský, Josef, Irové ve střední Evropě a Univerzita Karlova. Ludvík Schmid, Josef Polišenský. In: Acta Universitatis Carolina : Historia Universitatis Carolinae Pragensis: Příspěvky k dějinám Univerzity Karlovy / Praha: Universita Karlova Roč. 16, č. 2 (1976 [vyd. 1977])
2) Pilný, Ondřej, Ireland and the Czech Lands: contacts and comparisons in history and culture. Gerald Power and Ondrej Pilný (eds). Oxford : Peter Lang, 2014. ISBN:978-3-0343-1701-6 3) Samek, Daniel, Česko-irské kulturní styky v první polovině 20. století. = Czech-Irish cultural relations 1900-1950. Praha : Centre for Irish Studies, Charles University, 2009. 64 s., il.ISBN:978-80-254-4263-0 4) Samek, Daniel, Česko-irské kulturní styky v druhé polovině 20. století, Praha: Centre for Irish Studies, Charles University, 2012, ISBN 978-80-260-1117-0 5) FOLEY, CATHERINE E. "The Irish Céilí: A Site for Constructing, Experiencing, and Negotiating a Sense of Community and Identity." Dance Research: The Journal of the Society for Dance Research 29, no. 1 (2011) 6) McCann, Anthony. "All That Is Not Given Is Lost: Irish Traditional Music, Copyright, and Common Property." Ethnomusicology 45, no. 1 (2001) 7) White, H. (1996). The Preservation of Music and Irish Cultural History. International Review of the Aesthetics and Sociology of Music 8) ROGERS, Richard A. From Cultural Exchange to Transculturation: A Review and Reconceptualization of Cultural Appropriation. In: Communication Theory, č. 16/2006. 9) FARREL, Margaret, The Other Side of Euro-Paddy Land, Traditional musicians abroad in pursuit of a social context. Online: http://journalofmusic.com/focus/other-side-euro-paddy-land 10) WILKINSON, Desi, Euro-Paddy Land, Traditional music and the Irish diaspora in Europe, online: http://journalofmusic.com/focus/euro-paddy-land 11) Ziff, B., & Rao, P. V. (1997). Introduction to cultural appropriation: A framework for analysis. In B. Ziff & P. V. Rao (Eds.), Borrowed power: Essays on cultural appropriation New Brunswick, NJ: Rutgers University Press |
| Předběžná náplň práce |
| Cílem této bakalářské práce bude zmapování skupiny z českého prostředí, počátky a vývoj současné komunity, která se zabývá irskou kulturou v různých podobách – nejčastěji irským tancem v různých formách a irskou hudbou. V České republice má komunita věnující se irské kultuře již poměrně dlouhou historii, nicméně zmapování samotné této komunity je v podstatě k nenalezení. Zájem o irskou kulturu – hudbu i tanec, je pro Iry stále fascinující a o komunitě, která zde existuje, jsou informováni téměř více než my sami. Aktuální podoba komunity má kořeny již v sedmdesátých letech dvacátého století, nicméně žádný ucelený popis neexistuje. Vzhledem k poměrně dlouhé historii, kterou zde irská kultura má, hodnotím jako důležité její zmapování a její studium, zejména pokud je stále možné hovořit s lidmi, kteří ji zde založili a rozšířili a napomohli tak utvořit početnou komunitu se stejným kulturním zájmem.
2. Teoretická a hodnotová východiska práce V této bakalářské práci se budu věnovat mapování současné komunity zaměřené na irskou kulturu. Vzhledem k tomu, jak dlouho se tato komunita na našem území vyskytuje, považuji za důležité zmapovat její vývoj od počátku až do současnosti nejen proto, že jsem sama součástí této komunity, ale také proto, že se dostává této komunitě uznání i v zahraničí. Tuto komunitu podrobím analýze z hlediska kulturní apropriace. Ke kulturní apropriace bych se postavila dle Richarda A. Rogerse. Kulturní apropriace je obecně popisováno jako užívání kulturních symbolů, artefaktů, ritálů či technologií členy jiných kultur. Kulturní apropriace se dle Richarda A. Rogerse dělí na čtyři základní typy: výměna, dominance, vykořisťování a transkulturace. (Rogers, 2006) Na základě tohoto dělení se tedy pokusím zařadit a popsat situaci v této komunitě. Další část práce bude tvořit popis a zmapování kořenů a vývoj této komunity až do současnosti. Pro zmapování tohoto vývoje budu primárně využívat paměti prvních zakladatelů a šiřitelů, případně vzpomínky Irů, kteří zde jako první ukázali různé části své kultury. Dalším případným zdrojem budou novinové a jiné články, dokumenty a podobně, které se věnují různým událostem zásadním pro vývoj irské kultury u nás. Stejně tak bude důležité vycházet z vývoje irské kultury u nás již od počátku dvacátého století, abych měla možnost zmapovat první náznaky, které vedly k současné komunitě. 3. Výzkumné cíle a otázky Za hlavní cíl bakalářské práce jsem stanovila zmapování průběhu apropriace irské kultury v České republice a její historický vývoj včetně prvotní motivace jednotlivých aktérů, kteří se jí začali věnovat na tomto území jako první. Dále do práce zařadím postoj jednoho z prvních irských tanečníků, kteří sem přijeli s první ukázkou irského tance, vůči vývoji irské kultury za posledních několik desetiletí. Výzkumné cíle: 1. Popis a charakteristika irské kultury v České republice z hlediska kulturní apropriace. 2. Identifikace motivace prvních šiřitelů ohledně šíření právě irské kultury v České republice. 3. Identifikace komplikací spojených s šířením irské kultury v České republice. 4. Postupy pro získávání informací ohledně cizí kultury a jejich šíření. 5. Popis změn a vývoje postoje vůči irské kultuře v České republice z pohledu zakladatelů. 6. Popis změn a vývoje postoje vůči irské kultuře v České republice z pohledu zvenčí. 7. Popis změn a vývoje postoje vůči komunitě, která se irskou kulturou zabývá. Výzkumné otázky: 1. Jak lze definovat pojetí irské kultury v České republice z hlediska kulturní apropriace? 2. Jaké byly prvotní motivace k šíření irské kultury v České republice? 3. Jaké byly komplikace v šíření irské kultury v České republice? 4. Jaké byly postupy pro získávání informací ohledně kultury a jejich šíření? 5. Jak se vyvíjel a měnil postoj vůči irské kultuře v České republice z pohledu zakladatelů? 6. Jak se vyvíjel a měnil postoj vůči irské kultuře v České republice z pohledu zvenčí? 7. Jak se vyvíjel a měnil postoj vůči komunitě, která se irskou kulturou zabývá? 4. Metody a prameny Pro získání odpovědí na stanovené otázky jsem zvolila variantu kvalitativního výzkumu. Mým výzkumným souborem budou jednotlivci, kteří zde jako první začali šířit irskou kulturu v jakékoliv podobě. Respondenty bych pravděpodobně získávala metodou snowballu, neboť je pravděpodobné, že se mezi sebou navzájem znají a nejspíše udržují kontakt. Z tohoto důvodu nedokážu odhadnout konečný počet respondentů, se kterými budu výzkum provádět. Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi specifickou skupinu respondentů, je kvalitativní výzkum nejvhodnější. Pro získání potřebných informací budu postupovat metodou orální historie, přičemž budu postupovat prostřednictvím hloubkových rozhovorů. V rámci hloubkových rozhovorů bych postupovala dle polostrukturovaného scénáře. Polostrukturovaný rozhovor začíná předem připravenými tématy a otázkami, které jsou pro samotný výzkum klíčové. Zůstává zde možnost přizpůsobovat otázky konkrétní situaci. Zároveň je tato metoda vhodná z hlediska následného srovnání několika rozhovorů. Přestože udržuje zaměření rozhovoru, dovoluje také dotazovanému mluvit z vlastních zkušeností a z vlastní perspektivy (Hendl 2005: 174). Z těchto důvodů mi pro mou bakalářskou práci přijde tato metoda nejvhodnější. Důležitou součástí práce bude také rešerše veřejně dostupné literatury a případných pramenů, které vlastní jednotlivci, se kterými budu provádět polostrukturované rozhovory. V jejich osobních sbírkách se mohou nacházet důležité informace ohledně vývoje současné komunity včetně případných dobových fotografií i videí. Stejně tak se v práci budu zaměřovat na analýzu veřejně dostupných mediálních zmínek o dané komunitě a jejím vývoji. Další možnou variantou získání potřebných poznatků je zúčastněné pozorování v rámci různých komunitních událostí a aktivit. Vzhledem k tomu, že se posledních několik let v této komunitě angažuji, bude pro mne pozorování jedna ze snadno dostupných způsobů zkoumání. Další případnou metodou bude autoetnografie. Autoetnografie je forma kvalitativního výzkumu, kdy autor spojuje svou vlastní autobiografickou složku s kulturním, sociálním a dalším kontextem. 5. Předpokládaná struktura práce 1) Úvod 2) Teoretická východiska 3) Metody 4) Deskriptivní část 5) Analytická část 6) Závěry |