Valdsaský klášter mezi Českým královstvím a Svatou říší římskou: Politický, hospodářský a sociální vývoj kláštera a jeho panství v 15. století

• Název práce v češtině: Valdsaský klášter mezi Českým královstvím a Svatou říší římskou: Politický, hospodářský a sociální vývoj kláštera a jeho panství v 15. století
• Název v anglickém jazyce: The Waldsassen Abbey between Kingdom of Bohemia and Holy Roman Empire. The Political, Economic and Social Development of the Abbey and Its Manor in the 15th Century
• Klíčová slova: Valdsasy|cisterciácký řád|středověk|15. století|čeští panovníci|klášter|opat|Svatá říše římská|Jiří z Poděbrad|husitská revoluce|komunikační sítě
• Klíčová slova anglicky: Waldsassen|Cistercian Order|Middle age|15th Century|Rulers of Bohemia|Monastery|Abbot|The Holy Roman Empire|George of Podiebrad|Hussite Revolution|Communication Networks
• Akademický rok vypsání: 2017/2018
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav českých dějin (21-UCD)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Jan Zdichynec, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 20.12.2017
• Datum zadání: 20.12.2017
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 20.12.2017
• Datum a čas obhajoby: 28.01.2019 11:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 07.01.2019
• Datum proběhlé obhajoby: 28.01.2019
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: prof. PhDr. Kateřina Charvátová, CSc.

Zásady pro vypracování

Autor se bude zabývat dějinami valdsaského kláštera v 15. století, konkrétně od začátku husitského hnutí (1419–1420) až po konec vlády českého krále Jiřího z Poděbrad roku 1471, a to vzhledem k tomu, že v německé ani v české odborné literatuře se vývoj kláštera v době husitské a pohusitské detailněji nereflektoval. Nejdříve popíše stav kláštera a konventu na počátku dvacátých let 15. století, bezprostředně po vypuknutí husitských válek. Konkrétně se pokusí zhodnotit spirituální, sociální, majetkové a hospodářské poměry valdsaského konventu oproti předchozí době, přičemž naváže na svou práci bakalářskou. Tato výchozí charakteristika pak bude moci prokázat, jaké dopady na klášter měly změny udané v časovém horizontu, který autor sleduje ve své práci. Rovněž srovnání stavu před a po husitském hnutí potvrdí či vyvrátí závěr, nakolik toto hnutí ovlivnilo církevní instituce v oblastech hraničících s českým státem.
Mezi hlavní cíle práce bude však náležet popsat politický, hospodářský a kulturní vývoj valdsaského kláštera za husitských válek, neboť oblast Horní Falce náležela mezi území, kde se koncentrovaly katolické síly k potlačení husitských svazů a celého hnutí. Výzkum se dále pokusí rozkrýt a definovat sociální sítě kláštera, spolupráci Valdsas s ostatními katolickými aktéry, především městem Cheb, proti husitskému hnutí, jež ohrožovalo jednotlivé i společné zájmy katolíků v regionu. Je dochována řada pramenů, zejména listů, které dokládají čilou komunikaci mezi konventem a městy, nejvíce chebskou městskou radou, ostatními kláštery a šlechtou na území Chebska a Stiftslandu.
Protihusitské koalice na Chebsku, v nichž měl valdsaský klášter svůj nemalý podíl, měly za následek, že husitské polní obce podnikaly výpravy na území Chebska a tzv. Stiftslandu Valdsas, což se v dějinách kláštera negativně projevilo. Také následná obnova kláštera po stránce duchovní i hmotné po skončení husitských válek v roce 1434 si zaslouží podrobný popis. Porovnání obnovy Valdsas s ostatními cisterciáckými kláštery, např. s klášterem Sedlec, lépe ukáže obecný fenomén obnovy církve a církevních institucí po první evropské reformaci, kterou husitství bezesporu bylo.
Rovněž situace v českých zemích bez silné centrální moci, kdy se o moc svářily dvě konfesijní strany, představuje zajímavou paralelu k dějinám kláštera. Autor se pokusí zjistit, jestli z této doby existují kontakty mezi klášterem a českým prostředím, tj. zeměpanskou mocí a jejich institucemi (královskými úřady), českými stavy a římskokatolickou, respektive utrakvistickou církví v Čechách. Opomenuty nebudou ani vazby kláštera směrem do říšského prostředí, zejména Norimberka. Rovněž bude nutné porovnat stav českých klášterních majetků před rokem 1420 a po roce 1434, respektive 1436. Poslední část práce by měla sledovat dobu poděbradskou, tj. do roku 1471, a její odraz ve vývoji kláštera.
Metodologicky se práce bude opírat o analýzu normativních i narativních pramenů a odborné literatury. Prameny jsou částečně zpřístupněné v edičních řadách, část je ovšem nezbytné studovat v originálním znění. Pro dobu 15. století je žádoucí využít rovněž nástroje pomocných věd historických, bez jejichž pomoci nelze odborně postihnout a kriticky zhodnotit pramennou základnu českých starších dějin 15. století v česko-německém prostředí, především listiny, klášterní kroniky a staré spisy z úřední činnosti kláštera. Hlavní část pramenů se dnes nachází ve státním archivu v Amberku.

Předběžná osnova práce (názvy, popř. vymezení jednotlivých kapitol se může změnit):
Úvod a cíle práce
I. Přehled pramenů pro dějiny kláštera v 15. století
II. Přehled dosavadní české i odborné literatury
III. Stav kláštera a konventu na prahu husitského hnutí (výchozí stav k roku 1420)
IV. Politika kláštera a jeho úloha v regionu
V. Obnova klášterního panství a jeho vývoj do nastoupení Jiřího z Poděbrad
VI. Valdsasy a Říše, Valdsasy a Čechy
VII: Závěr
VIII. Přílohy

Seznam odborné literatury

Nevydané prameny:
Internetová stránka pro klášterní prameny, především listiny, Monasterium.net: http://monasterium.net/mom/home?_lang=ces
Dále relevantní prameny z následujících fondů:
NA, Archiv České koruny (1158–1935).
StAAm, f. Kloster Waldsassen Urkunden (1132–1798), pro dobu 1419–1471 cca 187 listin.
SOkA Cheb, f. Sbírka zlomků rukopisů a starých tisků (1366–1900).
SOkA Cheb, f. Archiv města Cheb (1242–1945).
SOkA Cheb, Sbírka historických map (1501–1852).
ANM, f. Muzejní diplomatář.
NK ČR, Oddělení rukopisů a starých tisků.

Edice ve výběru:
Briefe und Urkunden zur Geschichte der Hussitenkriege. Aus dem Egerer Stadtarchive, ed. Karl SIEGL, Brünn 1919.
Codex diplomaticus et epislolaris regni Bohemiae, Tomus I–VII, edd. Gustav FRIEDRICH et alii, Pragae 1904–2013.
Die Privilegien der Stadt Eger, ed. Heinrich GRADL, Eger 1879.
Fontes rerum Bohemicarum, Tomus I–VIII, edd. Josef Emler et alii, Pragae 1873–1932.
Chroniken der Stadt Eger, ed. Heinrich GRADL, Prag 1884.
Monumenta boica, Bände I–LX, ed. Bayerische Akademie der Wissenschaften, München 1763–1916.
Monumenta Vaticana res gestas Bohemicas illustrantia, Tomus I–VII, edd. Ladislav KLICMAN, Kamil KROFTA, Věra JENŠOVSKÁ, Josef ERŠIL, Karel STLOUKAL, Pragae 1903–2000.
Patrologiae latinae cursus completus, Tomus I–CCXXI, edd. Jacques Paul MIGNE et successores, Parisiis 1844–1891.
Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae, Tomus I–VII, edd. Karel Jarmír ERBEN, Josef EMLER, Jana ZACHOVÁ, Věra JENŠOVSKÁ, Jiří SPĚVÁČEK et alii, Pragae 1855–1964.
Regesta imperii, Bände I–XV, edd. Johann BÖHMER, Julius FICKER et alii, Ingolstadt, Köln, Wien 1829–2013.
Regesta sive rerum boicarum autographa e regni scriniis, Monachii Vol. I–IV, ed. Carl Heinrich de LANG, 1822–1828, Vol. V–XII, ed. Maxmilian de FREYBERG, 1836–1849, Vol. XIII, ed. Georg Thomas RUDHART, 1854.
Series episcoporum ecclesiae catholicae quotquot innotuerunt a beato Petro Apostolo, ed. Bonifacius GAMS, Ratisbonae 1873.
Statuta capitulorum generalium ordinis cisterciensis ab anno 1116 ad annum 1784, Tomus I–VIII, ed. Josephus Maria CANIVEZ, Louvain 1933–1941.
Zbytky register králův římských a českých z let 1361–1480, ed. August SEDLÁČEK, Praha 1914.

Doporučená literatura ve výběru:
Tobbias APPL, Manfred KNEDLIK, Oberpfälzer Klosterlandschaft: die Klöster, Stifte und Kollegien der Oberen Pfalz, Regensburg 2016.
Edgar BAUMGARTL, Stiftsbibliothek Waldsassen, München 1988.
Franz BINHACK, Die Äbte des Cisterzienser-Stiftes Waldsassen von 1133 bis 1506, I–II, Eichstätt 1887, 1889.
Johann Babtist BRENNER, Geschichte des Klosters und Stiftes Waldassen nach den Quellen bearbeitet, Nürnberg 1837.
Milan BUBEN, Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních společností katolické církve v českých zemích II, 2. svazek, Praha 2006.
Harry BRESSLAU, Handbuch der Urkundenlehre für Deutschland und Italien I, II, Leipzig 1913–1931.
Carta caritatis, OSB (Order of Saint Benedikt/Cistercians).
Michael DOEBERL, Reichsunmittelbarkeit und Schutzverhältnisse der ehemaligen Cisterzienserabtei Waldsassen in den drei ersten Jahrhunderten ihres Bestehens, Passau 1887.
Tomáš DVOŘÁK, Tomáš MALÝ, Zdeňka STOKLÁSKOVÁ a kol., Úvod do studia dějepisu I, II, Brno 2014.
Franz Beno FUCHSSTEINER, Beschreibung der Klosterkirche zu Waldsassen, Amberg 1872.
Heinrich GRADL, Waldsassener Gebiet in Bohmen, Prag 1882.
Max Josef HEIMBUCHER, Orden und Kongregationen der katholischen Kirche, Paderborn 1933–1934.
Pavel VLČEK, Petr SOMMER, Dušan FOLTÝN, Encyklopedie českých klášterů, Praha 1997.
Sv. Benedikt z Nursie, Řehole Benediktova, Praha 1998.
Kateřina CHARVÁTOVÁ, Dějiny cisterckého řádu v Čechách 1142–1420. 1. svazek, Fundace 12. století, Praha 1998. Dějiny cisterckého řádu v Čechách 1142–1420. 3. svazek, Kláštery na hranicích a za hranicemi Čech, Praha 2009.
Hubert JEDIN, Malé dějiny koncilů, Praha 1990.
Gaspar JONGELINUS, Notitiae abbatiarum ordinis Cisterciensis per universum orbem, Liber III, Coloniae Agrippinae 1640.
Edgar KRAUSEN, Die Klöster des Zisterzienserordens in Bayern, München-Pasing 1953.
František KUBŮ, Das Kloster Waldsassen und Bohmen, Cîteaux 47, 1996, str. 79–89.
František KUBŮ, Chebský městský stát: Počátky a vrcholné období do konce 16. století, České Budějovice 2006.
Rudolf LANGHAMMER, Das Waldsassener Salbuch aus dem Ende des 14. Jahrhunderts, in: Unser Egerland, Jahrgang 37, 1933.
Rudolf LANGHAMMER, Waldsassen, Kloster und Stadt, Eger 1936.
Leonia LORENZ, Die Stiftskirche von Waldsassen: Beata Maria, Waldsassen 1928.
Robert LUFT, Ludwig EIBER (edd.), Bayern und Böhmen. Kontakt, Konflikt, Kultur, München 2007.
Josef MACEK, Víra a zbožnost, Praha 2001.
Augustinus SARTORIUS, Cistericium bis-tercium seu historia elogialis in qua sacerrimi ordinis Cisterciensis anno Domini 1698 a Sui origine sexies, seu Bis-Ter saecularis…, Vetero-Pragae 1700.
Ludwig SCHMITZ-KALLENBERG, Lehre von den Papsturkunden, Leipzig – Berlin 1913.
Hugo SCHNELL, Anton SEITZ, Stadt Waldsassen: Landschaft, Geschichte, Kunst, Wirtschaft, München 1977.
Hugo SCHNELL, Stiftskirche Waldsassen, München 1952.
Georg SCHROTT, Der unermässliche Schatz deren Büchern. Literatur und Geschichte im
Zisterzienserkloser Waldsassen, Berlin 2003.
Rudolf URBÁNEK, České dějiny. Dílu III. část 1. Věk poděbradský, Praha 1915. České dějiny. Dílu III. část 2. Věk poděbradský, Praha 1918. České dějiny. Dílu III. část 3. Věk poděbradský, Věk poděbradský, Praha 1930. Čechy za panování Jiříka z Poděbrad. Léta 1460–1464. Díl 4., Praha 1962.
Václav VANĚČEK, Základy právního postavení klášterů a klášterního velkostatku ve starém českém státě (12.–15. stol.). Zakladatelská práva – Pozemková vrchnost – Imunita. Část první. Zakladatelská práva, Praha 1933; Základy právního postavení klášterů a klášterního velkostatku ve starém českém státě (12.–15. stol.). Zakladatelská práva – Pozemková vrchnost – Imunita. Část druhá. Pozemková vrchnost. Imunita hospodářská, Praha 1937; Základy právního postavení klášterů a klášterního velkostatku ve starém českém státě (12.–15. stol.). Zakladatelská práva – Pozemková vrchnost – Imunita. Část třetí. Imunita soudní, Praha 1939.
Zikmund WINTER, Život církevní v Čechách. Kulturně-historický obraz z XV. a XVI. století. Svazek první, Praha 1895.
Leopold WITT, Die Gruft unter der Klosterkirsche zu Waldsassen, Waldsassen 1927.