Svěřenský fond - institut mezigeneračního uchování a předání majetku

• Název práce v češtině: Svěřenský fond - institut mezigeneračního uchování a předání majetku
• Název v anglickém jazyce: "Svěřenský fond" - institute of intergenerational wealth preservation and succession
• Klíčová slova: svěřenský fond, trust, předání majetku
• Klíčová slova anglicky: trust fund, trust, wealth succession
• Akademický rok vypsání: 2017/2018
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra občanského práva (22-KOP)
• Vedoucí / školitel: doc. JUDr. Ondřej Frinta, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 01.12.2017
• Datum zadání: 01.12.2017
• Datum potvrzení stud. oddělením: 05.11.2018
• Datum a čas obhajoby: 01.11.2018 13:30
• Místo konání obhajoby: Právnická fakulta UK, nám. Curieových 7, Praha 1, 406, 406, 406
• Datum odevzdání elektronické podoby: 24.06.2018
• Datum proběhlé obhajoby: 01.11.2018
• Oponenti: JUDr. MUDr. Alexandr Thöndel, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Práce pojmenovaná “ Svěřenský fond - institut mezigeneračního uchování a předání majetku” se bude věnovat do našeho právního řádu stále poměrně nedlouho transplantovanému institutu svěřenského fondu a to z pohledu jeho potenciálu jakožto doplnění či alternativy tradičních institutů pořízení pro případ smrti.

Ač se v odborné veřejnosti ozývají hlasy vyčítající tomuto novému transplantátu absenci flexibility tolik užívané v právních systémech common law, pak jeho konstrukce de lege lata se naopak jeví jako navýsost vhodná pro účel uchovávání rodinných majetků pro příští generace. Ostatně v mnohých právních úpravách je k tomuto účelu tradičně využíván a i ustanovení občanského zákoníku dopřávají svěřenskému fondu zřízenému mortis causa signifikantní pozornost, ač nelze popřít, že právní teorie i praxe zná mnoho dalších druhů a možných účelů trustů, občanským zákoníkem dále nerozváděných. Jak během přijímání, tak za účinnosti zákona 89/2012 Sb., však vyvolává tato česká obdoba trustu neutuchající zájem široké veřejnosti a s tím spojené množství různých otázek, plynoucích z podstatné části také z obtížnosti chápání zcela odlišné koncepce vlastnického práva.
Jakkoliv je tedy v současné době svěřenský fond stále ještě praxí málo křižovaným územím plným dosud nutně pouze teoretických závěrů, pevně věřím, že i s přihlédnutím k současné (a mnoho otázek vývolávající) sociekonomické situaci v České Republice (tedy odchod první generace osob věnujících se podnikání a svobodným povoláním v tržním systému) je záhodno věnovat mu náležitou pozornost, neb svěřenský fond čeká velmi dynamické období.

Cílem práce bude vykreslit tento institut široké škály využití právě z perspektivy jakožto alternativy či doplňku tradičních nástrojů dědického práva a věnovat se právě nejproblematičtějším otázkám, jako je zmiňovaná odlišnost od koncepce vlastnictví a nebo diskrepance mezi kogentními právními normami práva dědického a jejich absencí v úpravě svěřenského fondu. K dosažení tohoto cíle bude použito jak historického kontextu, tak především komparace se spřízněnými zahraničními právními úpravami a vlastní analýzy problému.
Obsahově pak práce k dosažení cíle nabídne vymezení tohoto daného účelu v kontextu ostatních druhů svěřenských fondů, porovnání charakteristiky svěřenského fondu (vč. svěřenského fondu založeného mortis causa) s na našem území tradičními instituty dědického práva a především analýza otázek plynoucích z rozdílných charakterů (a s nimi spojených kogentních norem) těchto jinak teleologicky velice obdobně směřovaných institutů. Ve světle těchto aspektů bude též věnována pozornost možným budoucím výhledům dynamiky právní úpravy i praxe svěřenského fondu.