Proteiny zvané iRhom (inactive rhomboid protease homolog) jsou členy nadrodiny proteinů příbuzných intramembránovým proteasám z rodiny “rhomboidů”, postrádají však proteolytickou aktivitu a jsou to tedy pseudoproteasy. Přesto jsou klíčové pro aktivaci membránově vázané metaloproteasy ADAM17, která je zodpovědná za biogenezi většiny ligandů EGF receptoru a za aktivaci TNFα při zánětlivých reakcích. iRhom zajišťuje transport ADAM17 z endoplasmatického retikula dále do sekreční dráhy, což umožňuje zrání ADAM17 do proteolyticky kompetentního stavu. Zdá se také ale, že iRhom stabilně asociuje s ADAM17 na buněčném povrchu a zajišťuje rychlou aktivaci ADAM17 vlivem signálů z vnějšku buňky, jako například některých hormonů aktivujících GPCRs, což je jev známý také jako transaktivace EGF receptoru. Na mechanistické a strukturní úrovni je však funkce iRhomu v těchto jevech velmi málo pochopena. Tematem diplomové práce Bc. Trávníčkové je studovat interakci ADAM17-iRhom v živých buňkách metodami buněčné biologie se zaměřením zejména na dvě otázky: i) jaká je specifita iRhomu vůči ligandům EGF receptoru a osud těchto ligandů ve vztahu k přítomnosti funkčního komplexu ADAM17-iRhom a ii) jaká je role trafficking iRhomu a ADAM17 v polarizovaných buňkách, kde je známo, že aktivace EGF receptoru probíhá hlavně na basolaterální straně.