Německý salafíjský džihádismus: radikalizační poselství v přednáškách německého džihádisty Denise Cusperta

• Název práce v češtině: Německý salafíjský džihádismus: radikalizační poselství v přednáškách německého džihádisty Denise Cusperta
• Název v anglickém jazyce: German Salafi Jihadism: Radicalizing messages in the lectures of the German jihadi preacher Denis Cuspert
• Klíčová slova: islám, islamismus, fundamentalismus, radikalizace, salafismus, džihád, Německo, obsahová analýza, rámcová analýza, terorismus
• Klíčová slova anglicky: Islam, Islamism, fundamentalism, radicalization, Salafism, jihad, Germany, content analysis, frame analysis, terrorism
• Akademický rok vypsání: 2016/2017
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra politologie (23-KP)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Emil Aslan, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 23.07.2017
• Datum zadání: 23.07.2017
• Datum a čas obhajoby: 09.02.2018 09:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, J4019, Jinonice - místn. č. 4019
• Datum odevzdání elektronické podoby: 05.01.2018
• Datum proběhlé obhajoby: 09.02.2018
• Oponenti: Bc. Radko Hokovský, M.A., Ph.D.

Zásady pro vypracování

Salafismus je v současné době jednou z nejdynamičtějších forem islamismu, která se v posledních letech začíná hlásit stále více ke slovu, a to nejen v arabském světě, nýbrž i v muslimské diaspoře západní Evropy. Jedná se o myšlenkový proud sunnitského islámu, který se vyznačuje fundamentalistickým způsobem života podle doslovného výkladu Koránu. Společným ideovým základem pro toto hnutí je již v samotném termínu „salafíja“ obsažená orientace salafismu na rané začátky islámu vycházející pouze z učení prvních tří generací muslimů označovaných jako zbožní předkové (al-salaf al-sálih). Toto raně islámské společenství představuje pro současné příznivce hnutí salafíja ideální společnost, jejíž poměry se salafisté snaží nastolit i v dnešní době. Prostředky, které jsou k tomuto cíli salafisty využívány, definují rozdělení těchto fundamentalistů do tří základních skupin – zatímco se purističtí salafisté soustředí především na svůj osobní duchovní vývoj, využívají aktivističtí příznivci tohoto hnutí ve zvýšené míře propagandistických metod za účelem oslovení nejen stávajících muslimů, ale i široké společnosti. Třetí skupinou jsou džihádističtí salafisté, kteří budí i přes svou relativní nepočetnost nejvíce pozornosti v médiích v souvislosti s islamistickým terorismem. I oni využívají ve zvýšené míře internet k šíření džihádistických poselství, ve kterých se pro jejich recipienty skrývá nemalý radikalizační potenciál. Jednou ze zemí potýkajících se s džihádisticko-salafíjskou propagandou je také Německo, které donedávna nemělo s tímto jevem téměř žádné zkušenosti a kde je vzrůstající počet příznivců salafíjského hnutí v poslední době velmi aktuální a diskutované téma. Právě podoba a potenciál radikalizačního náboje v projevech jednoho z nejznámějších německých džihádistických kazatelů Denise Cusperta bude předmětem této práce.

Cíle práce, vymezení tématu a výzkumné otázky

Virtuálně šířená islamistická propaganda dnes nesporně patří k jednomu z hlavních faktorů radikalizace evropských muslimů. Měření účinků poselství s džihádistickým obsahem je sice obvykle vysoce problematické, neboť určit vliv těchto sdělení na jedincovo jednání a případnou radikalizaci je obvykle nesnadno zjistitelné, případnou úspěšnost je však možné posuzovat například dle medializovaných případů radikalizace. Proto nám může analýza argumentace a projevů jednoho z kazatelů džihádistického proudu salafíje poskytnout vhled nejen do myšlenkových struktur tohoto hnutí, ale také do argumentačních rámců jeho následovníků z řad džihádistů. Tento pohled se může ukázat jako přínosný zejména z hlediska registrace a zhodnocení rizik, která z argumentační linie džihádistů plynou.
Jednou z evropských zemí, které čelí narůstajícím problémům s islámským extremismem je sousední Německo – stále se zvyšující dynamika německé salafistické scény je toho důkazem. Cílem mé práce bude jednak představení této v České republice poměrně neznámé, leč o to více důležité problematiky německého džihádistického salafismu širšímu publiku. Pozornost bude věnována taktéž i stručnému vývoji džihádistické větve salafismu v Německu, jelikož tento kontext tvoří s tématem práce nedělitelný celek. Zejména se však zaměřím na bližší analytické zhodnocení daných radikalizačních poselství. Pro účely diplomové práce se budu zabývat analýzou sedmi přednášek jednoho z nejvýraznějších německy mluvících džihádisticko-salafistických kazatelů, a to z hlediska radikalizačního potenciálu, který je prostřednictvím těchto přednášek šířen. Vybraná videa jsou typickým příkladem argumentačních strategií džihádistického salafismu, jelikož Denis Cuspert je jakožto spoluzakladatel první německé salafisticko-džihádistické organizace Millatu Ibrahim vůdčí postavou této větve hnutí, a tedy rozhodujícím způsobem formoval vznik a vývoj německojazyčné salafisticko-džihádistické scény. Můžeme tedy předpokládat, že jím vyjadřované názory se veskrze shodují s argumenty většiny běžných salafistických džihádistů v Německu. Z hlediska absence hlavní náboženské autority v sunnitském islámu hraje výrazná osobnost německé džihádisticko-salafistické scény, jakou Cuspert bezesporu je, pro mobilizaci k džihádu klíčovou roli. Poněvadž mnou zvolené téma analýzy poselství německého salafistického džihádismu dosud nebylo v akademické sféře zpracováno, je práce v této oblasti inovativní. Teze tohoto představitele džihádistické scény, které byly po jeho vstupu do organizace Islámský stát šířeny především prostřednictvím volně dostupných videí, podrobím obsahové a rámcové analýze na základě míry spojitosti s nejčastějšími prvky uvedených radikalizačních modelů. Teoretickým rámcem zkoumané problematiky tedy bude pět modelů procesu radikalizace, jejichž autory jsou Randy Borum, Fathali Moghaddam, Marc Sageman, John Horgan a Anja Dalgaard-Nielsen. Tyto modely byly vybrány pro svou stručnost a konkrétnost, z hlediska relevance pro můj výzkum, a též na základě aplikovatelnosti svých závěrů na charakter monologických poselství analyzovaných přednášek. V souvislosti s analyzovaným tématem se zaměřím na otázku, jaké prostředky z představených radikalizačních modelů Cuspert ve svých přednáškách používá, aby docílil radikalizace publika, a jaké používá prvky rámcové analýzy, aby docílil jeho následné mobilizace k akci.

Metodologie
Diplomová práce bude zkoumat soubor sedmi jednotlivých videopřednášek Denise Cusperta, který je významným představitelem německojazyčné džihádisticko-salafistické scény. Tato poselství budou vybírána z korpusu volně dostupných videí na základě aktuálnosti a relevance k tématu radikalizace. První část diplomové práce bude představovat teoretické zázemí pro následující analytickou kapitolu. V rámci analytické části práce bude použita kvalitativní obsahová analýza spolu s rámcovou analýzou. Kvalitativní obsahová analýza bude v práci pojata jako systematická metoda, která po vyslechnutí projevů rozdělí pomocí kódování zkoumaná poselství do kategorií a subkategorií, které budou dále zkoumány z hlediska svého obsahu. Takto vzniklé výzkumné kategorie budou odrážet nejdůležitější prvky všech projevů. Rovněž rámcová analýza se jeví být v souvislosti se zaměřením práce vhodnou metodou, jelikož se s důrazem na strategické použití jazyka zabývá problematikou sdělení z hlediska jeho mobilizačního potenciálu, přičemž v oblasti projevů zkoumá zapojení třech typů rámování – diagnostického (definujícího problém a určujícího viníky), prognostického (nabízejícího řešení) a motivačního (motivujícího k akci), které musí být pro úspěšnou mobilizaci jedince k požadovaným úkonům v projevech přítomny. Tato metoda tedy může být dobrým ukazatelem toho, do jaké míry se analyzovanému subjektu prostřednictvím svých prohlášení daří oslovovat sympatizanty hnutí a přimět je k činům.

Předpokládaná osnova práce
Úvod
Úvod do tématu
Zhodnocení dosavadního výzkumu
Cíl práce a výzkumné otázky
Teoretický úvod
Koncepčně-teoretické vymezení
Modely radikalizace
Salafistická ideologie
Vznik a vývoj německého salafistického džihádismu
Empirická část
Metodologie
Obsahová analýza
Rámcová analýza
Technika sběru dat
Analytické kategorie a jejich operacionalizace
Analytická část:
Obsahová a rámcová analýza projevů
Závěr a vyhodnocení výsledků výzkumu

Seznam odborné literatury

Bibliografie
Alex P. Schmid, Radicalisation, De-Radicalisation, and Counter-Radicalisation, (Haag: International Centre for Counter-Terrorism, 2013).
Dirk Baehr, Der deutsche Salafismus: vom puristisch-salafistischen Denken eines Hassan Dabbaghs bis zum jihadistischen Salafismus von Eric Breininger (München: Grin Verlag, 2011).
Erving Goffman, Frame Analysis: an Essay on the Organisation of Experience (Boston: Northeastern University Press, 1986).
Ivan Hrbek, překl., Korán (Praha: Academia, 2000).
Jan Hendl, Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace (Praha: Portál, 2016).
Margrit Schreier, Qualitative Content Analysis in Practice (Londýn: Sage, 2012).
Nina Wiedl, Außenbezüge und ihre Kontextualisierung und Funktion in den Vorträgen ausgewählter salafistischer Prediger in Deutschland (Hamburg: Institut für Friedensforschung und Sicherheitspolitik, 2016).
Nina Wiedl, Da‘wa – der Ruf zum Islam in Europa (Berlín: Hans Schiller, 2008).
Nina Wiedl, The making of a German Salafiyya: The Emergence, Developement and Missionary Work of Salafi Movements in Germany (Aarhus: Centre for Studies in Islamism and Radicalization, 2012).
Rabasa, A. and Benard, C. (n.d.). Eurojihad: Patterns of Islamist Radicalization and Terrorism in Europe (New York: Cambridge University Press, 2015).
Roel Meijer, Global Salafism: Islam's new religious movement (New York: Columbia University Press, 2009).
Rositsa Dzhekova et al., eds., Understanding Radicalization: Review of Literature (Sofia: Center for the Study of Democracy, 2016).
Thorsten Gerald Schneiders, Salafismus in Deutschland: Ursprünge und Gefahren einer islamisch-fundamentalistischen Bewegung (Bielefeld: Transcript, 2014).
Winfried Schulz, Helmut Scherer, Lutz Hagen, Irena Reifová, Jakub Končelík, Analýza obsahu mediálních sdělení (Praha: Karolinum, 2011).

Odborné články
Anouar Boukhars, „Islam, jihadism, and depoliticization in France and Germany“, International Political Science Review, 30.3: (2009): 297-317.
Behnam Said, „Salafismus – ein deutscher Extremismus“, SIAK-Journal − Zeitschrift für Polizeiwissenschaft und polizeiliche Praxis 1, (2013): 19-32.
Dirk Baehr, „Charakteristika salafistischer Strömungen in Deutschland“, in Jahrbuch Extremismus & Demokratie (E & D) 22, eds. Uwe Backes, Alexander Gallus, Eckhard Jesse (Baden Baden: Nomos Verlag, 2010): 177 – 191.
Dirk Baehr, „Salafistische Propaganda im Internet – die wesentlichen Unterschiede unter den salafistischen Strömungen in Deutschland,“ in: Informationstechnologie und Sicherheitspolitik: Wird der dritte Weltkrieg im Internet ausgetragen?, J. Samleben a S. Schumacher (Norderstedt: BoD, 2012): 275-308.
Donatella Della Porta a Gary LaFree, „Processes of Radicalization and De-Radicalization“, International Journal of Conflict and Violence 6, č. 1 (2012): 4-10.
F. W. Horst, „Entstehung und Strukturen des Salafismus in Deutschland“ (příspěvek přednesený v rámci zasedání Evangelické akademie v Porýní, Bonn, 21. – 22. 9. 2012). epd Dokumentation č. 52 (2012): 8.
Jana Kavková, „Metoda rámcové analýzy a její využití“, Politologická revue 11, č. 2 (2005): 219-225.
Randy Borum, „Radicalization into Violent Extremism II: A Review of Conceptual Models and Empirical Research“, Journal of Strategic Security 4, č. 4 (2012): 37-62.
Rens Vliegenthart a Liesbeth van Zoonen, „Power to the Frame: Bringing Sociology Back to Frame Analysis“, European Journal of Communication 26, č. 2 (2011): 101-115.
Quintan Wiktorowicz, „Anatomy of the Salafi Movement“, Studies in Conflict and Terrorism 29, č. 3 (2006): 207-239.

Předběžná náplň práce

Diplomová práce s názvem „Německý salafíjský džihádismus: radikalizační poselství v přednáškách německého džihádisty Denise Cusperta„ se zabývá analýzou internetových videopřednášek Denise Cusperta - jedné z nejvýraznějších vůdčích osob německy mluvící džihádisticko-salafistické scény, a to z hlediska radikalizačního potenciálu, který je prostřednictvím těchto přednášek šířen. Cílem práce je nejprve identifikace základních radikalizačních vzorců relevantních pro daný výzkum, které se nacházejí v modelech radikalizace. V rámci analytické části poté budou tyto radikalizační kategorie aplikovány na argumentační strategie přítomné v přednáškách Denise Cusperta. Za účelem analýzy všech poselství bude použita kvalitativní obsahová analýza spolu s analýzou rámcovou. Rámcová analýza se jeví být v souvislosti se zaměřením práce vhodnou metodou, jelikož se s důrazem na strategické použití jazyka zabývá problematikou sdělení z hlediska jeho mobilizačního potenciálu. Tato metoda tedy může být dobrým ukazatelem toho, do jaké míry se prostřednictvím prohlášení daří oslovovat sympatizanty hnutí a přimět je k činům. Kromě analýzy radikalizačních poselství se práce zabývá rovněž i charakterem a dynamikou německého salafistického hnutí, zejména pak jeho džihádistickou podobou.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The diploma thesis „Salafi Jihadism in Germany: Radicalizing Messages in Lectures of a German Jihadi Preacher Denis Cuspert“ deals with the analysis of the internet video messages disseminated by Denis Cuspert - the most significant German-speaking Jihadi-Salafi leader, in terms of the radicalization potential that is spread through his lectures. The aim of the thesis is firstly to identify the basic radicalization formulas relevant for the given research, which are to be found in the models of radicalization. In the analytical part, these radicalization categories will be applied to the argumentation strategies present in the lectures of Denis Cuspert. In order to analyse the given messages, a qualitative content analysis along with a framework analysis will be used. In connection with aims of the thesis, the framework analysis appears to be a fitting method, as it focuses on the issue of communication in terms of its mobilization potential, with an emphasis on the strategic use of language. This method can therefore be a good indicator of the extent to which the statements succeed in addressing the sympathizers of the movement and making them act. In addition to the analysis of the radicalization messages, the thesis also deals with the character and dynamics of the German Salafi movement, with the particular attention paid to its jihadist form.