„Ateismus“ v České republice: případová studie města Milovice
Název práce v češtině: | „Ateismus“ v České republice: případová studie města Milovice |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Ateism in Czech republic: case study of the town of Milovice |
Akademický rok vypsání: | 2016/2017 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra sociologie (23-KS) |
Vedoucí / školitel: | Mgr. Barbora Spalová, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno vedoucím/školitelem |
Datum přihlášení: | 14.06.2017 |
Datum zadání: | 15.06.2017 |
Zásady pro vypracování |
Jako podklad pro svou bakalářskou práci bych ráda využila poslední tři sčítání lidu. To mi pomůže zmapovat jak vývoj, tak i současný stav náboženského života u nás. Práci bych vedla jako případovou studii a pro sběr dat využiji kvalitativní dotazování, konkrétně polostrukturované rozhovory. To mi pomůže zachytit co největší počet respondentů, jejich náboženské přesvědčení a náboženský život, který žijí. Dále také jejich názory na náboženství a vývoj jejich názoru na něj.
Protože bude má bakalářská práce případovou studií města Milovice ve středočeském kraji, rozhovory budou vedeny s náhodnými respondenty, ale také se známými a sousedy, jelikož v tomto městě bydlím. Jak je již výše psáno, půjde o polostrukturované rozhovory, které mi pomohou zachytit vše, na co budu potřebovat znát odpověď, ale zároveň bude mít respondent možnost sám vyprávět o tom, co jemu přijde zajímavé. Z rozhovorů bych ráda zjistila, jaké předpoklady podle respondentů musí splňovat člověk hlásící se k ateismu a naopak člověk věřící. Ty budu poté porovnávat a hledat souvislosti. Názory respondentů budu také srovnávat s odpověďmi uváděnými v předešlých studiích a sčítáních lidu. Myslím si, že město Milovice je ideálním místem, které toho může o naší společnosti hodně vypovídat. Jelikož jde o město relativně nové, žijí v něm jak starousedlíci, tak i přistěhovalci z velkých měst, z Prahy, ale i z malých obcí z dalekého okolí. Problém by mohl být při zachycení názorů starší společnosti, jelikož průměrný věk v Milovicích je okolo třiceti let. V tom by mi ale mohl pomoci klub Seniorů, který je v našem městě hojně využíván. Orientační struktura |
Seznam odborné literatury |
JAKUB HAVLICEK a DUSAN LUZNY. Religion and Politics in the Czech Republic: The Roman Catholic Church and the State. International Journal of Social Science Studies [online]. 2013, 1(2), 190 [cit. 2017-05-20]. ISSN edsrep.
NEŠPOR, Zdeněk R. Příliš slábi ve víře: česká ne/religiozita v evropském kontextu. Praha: Kalich, 2010. ISBN 978-80-7017-147-9. LUŽNÝ, Dušan, Zdeněk R. NEŠPOR a kol. 2008. Náboženství v menšině. Religiozita a spiritualita v současné české společnosti. . Praha: Malvern. 206 s. ISBN 978-80-86702-53-7. NEŠPOROVÁ, Olga a Zdeněk R. NEŠPOR. Religion: An Unsolved Problem for the Modern Czech Nation. Czech Sociological Review [online]. 2009, 45(6), 1215-1237 [cit. 2017-05-20]. ISSN 00380288. KAISEROVÁ, Kristina, Eduard NIŽŇANSKÝ a Martin SCHULZE WESSEL, ed. Náboženství a národ: Češi, Němci a Slováci ve 20. století. Ústí nad Labem: pro Česko-německou a Slovensko-německou komisi historiků vydává nakladatelství Kristina Kaiserová - Albis international, 2015. ISBN 978-80-86971-59-9. NEŠPOR, Zdeněk R., ed. Jaká víra?: současná česká religiozita/spiritualita v pohledu kvalitativní sociologie náboženství. Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2004. Sociologické studie/Sociological Studies, 04:05. ISBN 80-7330-061-3. KAROLA, Josef E. Náboženství a ateismus v současném boji idejí. Praha: Horizont, 1979. Studijní materiály na pomoc lektorům. LOUKOTKA, Jiří. Náboženství a ateismus. Praha: Svoboda, 1977. HORÁK, JIŘÍ. Sekularizace, její kritika a aplikace na případ dělnického hnutí v českých zemích. Historická Sociologie [online]. 2013, (2), 75-95 [cit. 2017-05-20]. ISSN 18040616. VEDRASHKO, Alexandra. BETWEEN ATHEISM AND CATHOLICISM. New Presence: The Prague Journal of Central European Affairs [online]. 2009, 11(1), 15-16 [cit. 2017-05-20]. ISSN 12118303. LUŽNÝ, Dušan a Zdeněk R. NEŠPOR. Náboženství v menšině: religiozita a spiritualita v současné české společnosti. Praha: Malvern, 2008. ISBN 978-80-87580-08-0. HAMPLOVÁ, Dana. a Blanka. ŘEHÁKOVÁ. Česká religiozita na počátku 3. tisíciletí: výsledky Mezinárodního programu sociálního výzkumu ISSP 2008, náboženství. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2009. Sociologické studie, 2009/02. ISBN 8073301636. HEELAS, Paul. The spiritual revolution: why religion is giving way to spirituality. Malden, MA: Blackwell Pub., 2005. ISBN 1405119594. WOODHEAD, Linda. a Paul. HEELAS. Religion in modern times: an interpretive anthology. Malden, Mass.: Blackwell Publishers, 2000. ISBN 0631210741. Vybrané základní ukazatele v dlouhodobém vývoji za Českou republiku. Https://vdb.czso.cz/ [online]. [cit. 2017-06-15]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&pvo=ZVCR037&pvokc=&katalog=30628&z=T Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry. Https://vdb.czso.cz/ [online]. [cit. 2017-06-15]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt-vyhledavani&vyhltext=n%C3%A1bo%C5%BEens&bkvt=bsOhYm_FvmVucw.&katalog=all&pvo=OTCR111 |
Předběžná náplň práce |
Žijeme v době, kdy ze všech stran slýcháme o tom, že Česká republika patří mezi nejateističtější stát v Evropě, ba že dokonce nejateističtějším státem je. Málokdo, kdo se za ateistu označuje, si ale uvědomuje, jaký je původní význam tohoto slova, které můžeme přeložit jako popírání božského. I když se někteří z nás označují za ateisty, tak tvrdí, že v něco neurčitého, často právě nadpřirozeného, věří. Jak napsal Nešpor: „Leckdy jde jen o demonstrativní odpor vůči církvím. Množství lidí, kteří se nepovažují za členy církví, ale v „něco“ věří, ať už jde o transcendentní osoby či síly, nějakou formu posmrtného života (či reinkarnaci), zázraky, účinnost amuletů, horoskopy nebo předpovědi budoucnosti, daleko převyšuje počet „standardních“ věřících i ateistů – v některých případech jde o dvě třetiny české společnosti, jindy zhruba o polovinu“ (Lužný, Nešpor 2008: 7). Zároveň lidé také dodržují spoustu náboženských tradic, převážně jsou to křesťanské svátky, které u nás ve velké míře přetrvávají, a které se již stovky let dodržují. Co tedy ve skutečnosti ateismus může znamenat a v jaké míře je v České republice rozšířen?
Podle Nešpora je sociologie náboženství v České republice zanedbanou a málo oblíbenou disciplínou. Je stále co objevovat (Nešpor 2004: 13). To je také jeden z důvodů, proč jsem si vybrala toto téma. Myslím si, že obeznámenost veřejnosti s věcmi náboženskými a nenáboženskými je poměrně malá, u různých osob a skupin osob rozdílná a její chápání se může lišit. Na počátku 20. století rapidně klesal vliv náboženství. Zdálo se, že náboženství zanikne, ale nestalo se tak. Ba naopak. V 70. – 90. letech bylo náboženství opět na vzestupu a kromě tradičních náboženství začala vznikat i nová další náboženství (Nešpor 2004: 11 - 12). V dobách komunismu bylo zejména křesťanství v českých zemích výrazně potlačeno, ale od 90. let 20. století si náboženství obecně opět našlo cestu na svobodu (Nešpor 2004: 23). Sčítání lidu ale vypovídá tak, že od 90. let se opět počet ateistů neboli osob bez náboženského vyznání, zvyšuje. Zatímco v roce 1991 se k ateismu hlásilo 40 % dotazovaných, tak v roce 2001 jich bylo již 59 %. Ubyl také počet katolíků z 39 % na 27 %. Naopak se zvýšil počet těch, kteří jsou vyznavači jiných církví a to konkrétně z 0,2 % na 2,5 % (Sčítání lidu, domů a bytů - Vybrané základní ukazatele v dlouhodobém vývoji za Českou republiku). Když se zaměříme na poslední sčítání lidu, tedy sčítání lidu, které proběhlo v roce 2011, pak se dozvíme, že se oproti předchozím sčítáním výrazně zvýšil počet těch, kteří na tuto otázku neodpověděli. V tomto sčítání lidu na otázku týkající se náboženského vyznání neodpovědělo 44,5 % obyvatel ČR, zatímco ve sčítání lidu, které proběhlo v roce 2001, na otázku neodpovědělo pouhých 9 % (Sčítání lidu, domů a bytů - Vybrané základní ukazatele v dlouhodobém vývoji za Českou republiku). Ve své bakalářské práci bych se ráda věnovala také novým „malým“ náboženstvím, názorům obyvatel na tato náboženstvím a celkovou obeznámeností s těmito náboženstvími. Podle Nešpora jsou ale informace ze sčítání lidu zkreslené. Před sčítáním lidu některé církve lákaly věřící prostřednictvím billboardů a to hlavně kvůli státnímu příspěvku, jiné naopak odmítaly tak vysoké počty a tvrdily, že jejich vlastní statistiky se výrazně liší (Lužný, Nešpor 2008: 7). „Za ateisty nebo přinejmenším osoby bez vyznání se v posledním sčítání lidu (2001) prohlásily téměř dvě třetiny obyvatelstva, a i když ve specializovaných sociologických výzkumech bývá tento podíl nižší, jde zhruba o polovinu populace. Tato kategorie se ovšem částečně kryje s alternativní religiozitou, protože náboženství je automaticky ztotožňováno s církvemi a naopak. Například výzkum ISSP 2008 ukázal, že Češi vnímají jako náboženské pouze aktivity a představy spojené s institucionalizovaným náboženstvím, zatímco víra v nadpřirozeno stojící mimo církevní věrouku je považována za nenáboženskou“ (Nešpor 2010: 132). Určitě tedy záleží, co lidé jako náboženské a nenáboženské chápou. Výzkumy, ve kterých je kladena otázka, zda jsou lidé ateisté či nikoli poté může být zavádějící. Jsou tito respondenti skutečně aktivními ateisty? Právě i tomu by se měla věnovat má bakalářská práce. Jak napsal Nešpor: „Pověstný „český ateismus“ je vším možným, jen ne skutečným ateismem“ (Nešpor 2010: 133). Nejen česká společnost je na svůj ateismus a odmítání pyšná. Často si ale neuvědomujeme, že dochází k duchovní obnově a to za pomoci zmíněních alternativních a detradicionalizovaných náboženských forem (Lužný, Nešpor 2008: 8). Velký vliv na smýšlení týkající se náboženství mají dozajista médii démonizované informace, které se týkají nejen islámu, ale i některých nových náboženských hnutí, které poskytují podporu protináboženským postojům a protináboženskému smýšlení (Nešpor 2010: 135). V bakalářské práci bych ráda také zjistila, jak velikou mají média moc v tomto odvětví. Hlavní výzkumnou otázkou, které se budu věnovat, je tedy současné chápání ateismu a proměnám jejího chápání v české společnosti. |