Kontemplativní dítě
Název práce v češtině: | Kontemplativní dítě |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Contemplative Child |
Klíčová slova: | klášter, opatství, řeholní komunita, modlitba, antropologie náboženství, katolický řád, etnografie, utopie |
Klíčová slova anglicky: | monastery, abbey, monastic community, prayer, anthropology of religion, catholic order, ethnography, utopia |
Akademický rok vypsání: | 2016/2017 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra sociologie (23-KS) |
Vedoucí / školitel: | Mgr. Barbora Spalová, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno vedoucím/školitelem |
Datum přihlášení: | 14.06.2017 |
Datum zadání: | 15.06.2017 |
Datum a čas obhajoby: | 12.06.2019 09:00 |
Místo konání obhajoby: | Jinonice - U Kříže 8, Praha 5, J2018, Jinonice - místn. č. 2018 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 10.05.2019 |
Datum proběhlé obhajoby: | 12.06.2019 |
Oponenti: | Mgr. Lukáš Kotyk |
Kontrola URKUND: |
Zásady pro vypracování |
Celý výzkum hodlám provádět kvalitativně, konkrétně metodou zúčastněného pozorování (podílení se na modlitbách i práci), nestrukturovanými rozhovory (hloubkový rozhovor), pokud mi to bude umožněno a pokud se nějaký bratr více rozmluví, podrobím jeho vyprávění narativní analýze. Rovněž bych chtěl zjistit, zdali všichni v opatství bez výjimky hrají za tým opatství (podle dramaturgické analýzy) anebo zda tvoří i jiné nové týmy, či stále vnímají příslušnost k týmům starým (rodina, město).
Práci plánuji obohatit fotografiemi, které by měly pomoci vyjádřit pocity výzkumníka a asistovat v popisu kláštera a řeholí. Záleží přirozeně na tom, co mi bude dovoleno fotit a jak fotografie vyjdou. |
Seznam odborné literatury |
BENEDIKT Z NURSIE, SV. 1998. Regula Benedicti/Řehole Benediktova. Praha: Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty.
ZUBERT, BRONISLAW W. 1996. Řeholní právo: instituty zasvěceného života a společnosti apoštolského života. Olomouc: Matice cyrilometodějská. FRANK, KARL SUSO. 2003. Dějiny křesťanského mnišství. Praha: Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty BOWIE, FIONA. 2008. Antropologie náboženství. Praha: Portál. GOFFMAN, E. 1999. Všichni hrajeme divadlo. Praha: Nakladatelství studia Ypsilon LAWRENCE, HUGH. 2001. Dějiny středověkého mnišství. Praha: Vyšehrad. KAUFMANN, Jean- Claude. 2010. Chápající rozhovor. Praha: SLON. ATKINSON. 1994. „Ethnography and Participant Observation.” Pp. 248-260 In Handbook of Qualitative Research. Thousand Oaks HÁJEK, M., M. HAVLÍK, J. NEKVAPIL, 2012. „Narativní analýza v sociologickém výzkumu: přístupy a jednotící rámec“, Pp. 199-224 in Sociologický časopis, [online]. 48(2) [cit. 3. 6. 2017]. Dostupné z: http://sreview.soc.cas.cz/cs/issue/137-sociologicky-casopis-czech-sociological-review-2-2012/2913 Použitá literatura: MERCIER, G., G. DESLANDES, 2016. „There are no Codes, Only Interpretations. Practical Wisdom and Hermeneutics in Monastic Organizations.“ Pp. 1-14 In Journal of Business Ethics SÉGUY, J., 2014. „Sociology and Monasticism.“ Pp. 284-319 in Koninklijke Brill NV |
Předběžná náplň práce |
Za téma své bakalářské práce jsem si vybral právě etnografii klášteru, protože chci zkusit poznat tamější život a zjistit zdali je řeholnictví podle svatého Benedikta, čili modlitba a manuální práce odpovědí na jednu ze základních lidských existenciálních otázek a sice: „Jaký je smysl života?“ Jinými slovy chci zjistit, co řádové bratry vede ke vstupu do kláštera a jak je život v tomto duchu naplňuje. Je pro ně život v klášteře do určité míry „řešení života“? Zbavili se tím svých každodenních problémů, které je provázely v životě před vstupem do kláštera?
Řád svatého Benedikta je životní styl založený na ctnosti, nejde však pouze o samotnou podobu a posvátnost řádu ale i o jeho potvrzení společným vyznáváním v rámci kláštera. Některé řády jsou totiž ignorovány, pokud nejsou skutečně všeobecně vyznávány i přestože je jejich psaná existence významná. Řád svatého Benedikta je vyznáván více než 20 tisíci klášterními bratry a sestrami po celém světě. Tito lidé vešli do kláštera, protože chtějí žít podle evangelia, zasvětit život bohu. Někteří o řádu sv. Benedikta věděli, když do kláštera vstupovali, jiní se o něm dozvěděli až na místě. Řád svatého Benedikta je s postupem času čím dál méně pouhým souborem pravidel a čím dál více životním stylem. (Mercier, Deslandes 2016) Klášter se jakožto ideologický systém, který se výrazně odlišuje od globální společnosti, řadí mezi utopie. Ernst Bloch přichází s 6 typy utopií. Lékařskou, technickou, městskou, geografickou, uměleckou a konečně náboženskou. Utopie má tři základní sociální funkce: ukazuje, že je něco možné, dovoluje představivosti zasahovat do reality a zapojuje intelekt do budování lepšího světa. Klášterní utopie je zajímavá mimo jiné svým vztahem k tradičnímu poutu mezi mužem a ženou neboť tvoří jednopohlavní komunity a svým členům zakazuje svazek manželský, neboť jsou oddáni službě bohu. I toto je jedním z témat, kterému bych se rád ve svých rozhovorech věnoval. (Séguy 2014) Dále je však tématem mé práce i obecný náhled na život v klášteře očima pohodlného moderního člověka. Ačkoliv jsem sám křesťan, považuji se téměř za protipól vůči klášterním bratrům, za jakýsi neortodoxní novotvar, který dnes často převládá mezi miléniány vychovanými v křesťanských rodinách. Jsem z toho úhlu pohledu výzkumník s potenciálem, neboť mám ke křesťanství upřímné pochopení a respekt, ale zároveň je mi praxe klášterního života velmi vzdálená a fascinuje mě. Mezi základní výzkumné otázky bych tedy zařadil: • Co vede řádové bratry ke vstupu do kláštera? • Nalezli v řeholním životě podle sv. Benedikta štěstí nebo naplnění? (Jak definují štěstí?) • Jak působí řeholní život na „běžného“ člověka? Jak těžké je se mu přizpůsobit? Veškeré tyto odpovědi budou vycházet z narativní analýzy vyprávění o životě v kláštěře a o subjektivním vnímání řeholního života. Případné další výzkumné otázky, či již konkrétní hypotézy stanovím podle podmínek v klášteře a podle průběhu mého výzkumu. Pokud zjistím, že se mnou nikdo není ochotný diskutovat výše zmíněné věci, budu muset svůj výzkum omezit na pozorování a subjektivní vnímání rozmanitých znaků štěstí a naplnění. |