Otázky na hraně smysluplnosti v analytické filosofii

• Název práce v češtině: Otázky na hraně smysluplnosti v analytické filosofii
• Název v anglickém jazyce: Questions bordering on meaninglessness in analytical philosophy
• Klíčová slova: Smysluplnost|logická forma|otázka|logický positivismus|etika
• Klíčová slova anglicky: Meaningfulness|logical form|question|logical positivism|ethics
• Akademický rok vypsání: 2016/2017
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra logiky (21-KLOG)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Pavel Arazim, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 30.05.2017
• Datum zadání: 31.05.2017
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 07.06.2017
• Datum a čas obhajoby: 20.09.2018 10:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 14.08.2018
• Datum proběhlé obhajoby: 20.09.2018
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná pracovníkem v zastoupení a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Karel Šebela, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Klasická analytická filosofie se pomocí moderní logiky snažila vymezit, co je a co není smysluplný výrok a díky tomu také, co je a co není dobře položená otázka, na kterou má smysl hledat odpověď. Logičtí pozitivisté jako např. Rudolf Carnap v návaznosti na Frega přistupovali k fungování přirozeného jazyka a především jazyka filosofie velmi kriticky, což autory jako kromě zmíněného Carnapa také např. Wittgensteina, Schlicka nebo Ayera vedlo k tomu, že mnoho tradičních filosofických otázek i mnoho otázek, jimiž se zabývali jejich neanalyticky ladění filosofičtí současníci jako např. Heidegger, označili za nesmyslné. Někteří tímto způsobem diskvalifikovali všechny problémy etiky a estetiky, ale také např. otázky zda existuje bůh, zda má člověk nesmrtelnou duši a mnoho dalších otázek, které přitom nepochybně mají svou naléhavost. Právě pro tuto jejich naléhavost je přirozené očekávat, že k nim člověk nějaký postoj musí zaujmout, byť tento postoj nemusí nutně spočívat v nalezení konkrétní odpovědi. Práce bude zkoumat vyjádření různých analytických filosofů k těmto otázkám a rekonstruovat, jaký životní postoj a naladění analtická filosofie nabízí. Jako hodnotný zdroj přitom kromě textů analytických filosofů poslouží také na ně reagující texty filosofů kontinentálních a dále také současná zpracování protikladu mezi analytickou a kontinentální filosofií, ať už v přehledových učebnicích nebo odborněji zaměřených pracích.

Seznam odborné literatury

Carnap, R. (1931). Überwindung der Metaphysik durch logische Analyse der Sprache. Erkentniss, 2, 219-241; český překlad Překonání metafyziky logickou analýzou jazyka. Filosofický časopis, 39, 1991, 622-643.
Friedman, M. (2000). A parting of the ways: Carnap, Cassierer, and Heidegger. Chicago, Open court.
Peregrin, J. (2008). Filozofie pro normální lidi. Praha, Dokořán.
Wittgenstein, L. (1921). Logisch-philosophische Abhandlung. Annalen der Naturphilosophie, 14; český překlad Tractatus logico-philosophicus, Praha, Oikúmené, 1993.