Cílem práce je prozkoumat vzájemnou zavislost v oblasti plynů pro politicke vztahy mezi Evropskou unií a Ruskou federací. Navzdory skutečnosti, že vztahy v oblasti plynárenství stále mají prazvláštní význam pro obě strany, po ukrajinské krizi, sankce a kontrsankce, od konce studené války dosáhly nejnižšího bodu spolupráce. Tato práce je založena na modelu vzájemné závislosti teorií mezinárodních vztahů, asymetrií v pojmu sensitivity a vulnerability Evropské unie a Ruska které byly spojeny s jejich strategiemi jako součást politické moci. Díky zranitelnosti, citlivosti a zájmu o nalezení alternativ obou stran vedou k situaci negativní vzájemné závislosti. V tomto kontextu by tento druh vzájemné závislosti, kdy by se partneři radši vyhnuli vztahům, logicky rozděluje EU a Rusko a stimuluje přehodnocení jejich vztahu v oblasti plynu.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
The aim of this thesis is to investigate gas interdependence for political relations between the European Union and the Russian Federation. Despite of the fact that relations in the gas sphere still have particular importance for both parties, after the Ukrainian crisis, sanctions and counter-sanctions applied, they have reached the lowest point of cooperation since the end of the Cold War. This thesis is based on the interdependence model of international relations theory, asymmetries in sensitivity and vulnerability of the EU and Russia were connected to their strategies as part of the political power play. Therefore, conflict situation, high level of sensitivity and vulnerability, and interest in finding alternatives of both parties lead to the situation of ‘negative interdependence’. In this context, this kind of interdependence where partners would rather avoid relations logically pushes the EU and Russia apart and stimulates reconsideration of their relationship in gas sphere
- zadáno vedoucím/školitelem