Teplotní charakteristiky planetárních atmosfér a role radiačně aktivních plynů
| Název práce v češtině: | Teplotní charakteristiky planetárních atmosfér a role radiačně aktivních plynů |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Thermal characteristics of planetary atmospheres and the role radiatively active gases |
| Klíčová slova: | teplota; planety; záření |
| Klíčová slova anglicky: | temperature; planets; radiation |
| Akademický rok vypsání: | 2021/2022 |
| Typ práce: | bakalářská práce |
| Jazyk práce: | |
| Ústav: | Katedra fyziky atmosféry (32-KFA) |
| Vedoucí / školitel: | doc. Mgr. Jiří Mikšovský, Ph.D. |
| Řešitel: |
| Zásady pro vypracování |
| Cílem práce je využít zákonitosti popisující interakci krátkovlnného a dlouhovlnného záření s povrchem a (idealizovanou bezoblačnou) atmosférou reálných i hypotetických planetárních těles ke konstrukci modelu, zachycujícího závislost rovnovážné teploty na charakteru planetárního povrchu, složení atmosféry, parametrech oběžné dráhy a spektrálních charakteristikách (respektive teplotě povrchu) centrální hvězdy. Primárním výstupem by mělo být vyhodnocení vlivu přítomnosti radiačně aktivních plynů na teplotní charakteristiky různých typů terestrických planetárních těles, jak v kontextu sluneční soustavy, tak s ohledem na pozorované i hypotetické exoplanety. |
| Seznam odborné literatury |
| • Anders DG (2000): An Introduction to Atmospheric Physics. Cambridge University Press, ISBN 0-521-62051-1.
• Madhusudhan N et al. (2014): Exoplanetary Atmospheres, https://arxiv.org/abs/1402.1169 • Seager S, Deming D (2010): Exoplanet Atmospheres, Ann. Rev. Astron. and Astrophys., 48, 631-672, http://www.earth.northwestern.edu/people/seth/351/exoplanetatm.pdf a další podle potřeby a pokynů vedoucího práce |
| Předběžná náplň práce |
| Interakce radiačně aktivních plynů v planetární atmosféře s dopadajícím krátkovlnným zářením a se zpětným vyzařováním povrchu je jedním z klíčových faktorů určujících tepelný režim planetárních povrchů. Klasickým příkladem souvisejících vlivů je skleníkový efekt v pozemské atmosféře, významně přispívající k obyvatelnosti zemského povrchu; v rámci sluneční soustavy lze pak zmínit třeba netriviální radiační poměry v atmosférách Venuše či Titanu. S rostoucím množstvím přímých i nepřímých pozorování exoplanet je zvýšená pozornost upřena i na podmínky panující na těchto exotických světech, a to za využití široké škály modelovacích technik. Záměrem navrhovaného projektu je konstrukce zjednodušených modelů interakce záření centrálních hvězd s různě složenými, idealizovanými planetárními atmosférami a posouzení míry vlivu obsahu radiačně aktivních plynů na výslednou (pseudo)rovnovážnou teplotu. |