Způsoby využití pískovcového podloží v českém rurálním prostředí

• Název práce v češtině: Způsoby využití pískovcového podloží v českém rurálním prostředí
• Název v anglickém jazyce: Usage of sandstone bedrock in Bohemian rural environment
• Klíčová slova: pískovec; terénní průzkum; drobné památky; skalní obydlí; středověk; novověk; každodenní život
• Klíčová slova anglicky: sandstone; field survey; small monuments; rock dwellings; Middle Ages; Modern period; everday life
• Akademický rok vypsání: 2016/2017
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav pro archeologii (21-UPRAV)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Jan Klápště, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 09.04.2017
• Datum zadání: 12.04.2017
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 26.05.2017
• Datum a čas obhajoby: 09.06.2020 10:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 15.04.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 09.06.2020
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Práce se zaměří na vybrané regiony s pískovcovým podložím a v každém z nich stanoví krajinnou sondu o 1 km², v níž provede podrobnou terénní dokumentaci reliktů osídlení a jiných stop užívání krajiny, spojených s pískovcovým podložím. Zjištěné relikty budou zaneseny do mapových podkladů ZM 10 a bude sestaven jejich katalog se slovním popisem a s fotografickou a podle potřeby i kresebnou dokumentací. Podle výchozích předpokladů se práce bude zabývat čtyřmi regiony: Českosaským Švýcarskem, Roverskými skalami na Českolipsku, Kokořínskem a Hruboskalskem. Zmíněné krajinné sondy poslouží jako vzorky a v tomto smyslu budou definovány ve vztahu k jim příslušným regionům. Po kategorizaci evidovaných reliktů bude provedeno jejich zhodnocení v rámci jednotlivých regionů a následně ve všech čtyřech krajinných vzorcích. Jednou z komparačních rovin bude srovnání reliktů v extravilánech a intravilánech. V obecné diskusi bude posouzena otázka, je-li možné v rámci České republiky rozpoznat signifikantní regionální odlišnosti ve využití pískovcového podloží při utváření venkovské kulturní krajiny ve středověku a novověku. Tato otázka tak či onak souvisí s regionální diferenciací tzv. lidové architektury.
Práce využije archeologické poznávací postupy a prameny, a bude se opírat i o prameny historické a etnografické.

Seznam odborné literatury

Adamovič, J. – Mikuláš, R. – Cílek, V. 2010: Atlas pískovcových skalních měst České a Slovenské republiky. Praha.
Adamovič, J. – Schubert, A. 2012: Historie zapsaná do skal. Cesty zasekané do pískovcových skal v oblasti mezi Mšenem a Vidimí. Památky středních Čech. Časopis Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště středních Čech v Praze 26/1, 29–38.
Belisová, N. 2006: Skalní výklenky a kaple v Českém Švýcarsku. Děčín.
Durdík, T. 2009: Hrady Českého ráje. In: Navrátil, I. ed.: Šlechtické rody a jejich sídla v Českém ráji, Z Českého ráje a Podkrkonoší – Supplementum 13, Turnov, 81–113.
Gabriel, F – Panáček, J. 2000: Hrady okresu Česká Lípa. Praha.
Panáček, J. – Gabriel, F. 1983: Přehled pramenů k dějinám vesnického osídlení okresu Česká Lípa. Historická geografie 21, 133–175.
Podroužek, K. 1997: „Barušky“ – lidová architektura v pískovcovém podloží. Průzkumy památek 4/2, 57–66.
Podroužek, K. 2006: Vesnické stavby na pískovcovém podloží. Ústí nad Labem.
- 2012: Těžba pískovců – typy, způsoby, příklady. In: Brož, T. – Bureš, J. eds.: Péče o historická důlní díla vzniklá do konce 19. století. Ústí nad Labem, 31–46.
- 2014: Těžba pískovce pro stavební účely – stopy, typy, technologie, Svorník 12, 19-42.
- 2015: Mezi konstrukcí a destrukcí – stopy každodenního života ve venkovských stavbách v pískovci, Svorník 13, 245-260.
Sklenář, K. 1982: Pravěké nálezy na Mělnicku a Kralupsku. Mělník.
Zeman, V. 2012: Evangeličtí obyvatelé Zadní Doubice mezi Čechami a Saskem. In: Belisová, N. ed.: Minulosti Českého Švýcarska (VII). Sborník příspěvků historického semináře 2011. Krásná Lípa, 93–103.