Postabortivní syndrom jako možný následek potratu
| Název práce v češtině: | Postabortivní syndrom jako možný následek potratu |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Post-abortion syndrome as a possible consequence of abortion |
| Klíčová slova: | postabortivní syndrom|ztráta těhotenství|spontánní potrat|interrupce|truchlení|symptomy PAS |
| Klíčová slova anglicky: | post-abortion syndrome|loss of pregnancy|spontaneous abortion|interruption|grief|symptoms of PAS |
| Akademický rok vypsání: | 2016/2017 |
| Typ práce: | diplomová práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Katedra psychologie (21-KPS) |
| Vedoucí / školitel: | PhDr. Mgr. Simona Hoskovcová, Ph.D. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
| Datum přihlášení: | 29.03.2017 |
| Datum zadání: | 29.03.2017 |
| Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
| Datum potvrzení stud. oddělením: | 31.03.2017 |
| Datum a čas obhajoby: | 04.09.2018 00:00 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 03.07.2018 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 04.09.2018 |
| Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
| Oponenti: | prof. PhDr. Lenka Šulová, CSc. |
| Zásady pro vypracování |
| Diplomová práce se bude věnovat oblasti spontánního potratu i umělého přerušení těhotenství, a jejichpotenciálnímu dopadu na psychickou pohodu žen. Teoretická část shrne dosavadní poznatky o postabortivním syndromu, který je považován za specifickou formu posttraumatické stresové poruchy. Zaměří se na psychické, fyzické i sociální důsledky potratu, vymezí nejvíce ohroženou skupinu žen a nastíní způsob léčby PAS. Poukáže také na skutečnost, že i přes mnohé klinické studie popisující tento syndrom, mnozí odborníci jeho existenci popírají. Empirická část práce bude složena ze dvou částí. Ta první bude věnována analýze emailů od klientek, které obdržela poradna Aqua Vitae, která se primárně postabortivním syndromem zabývá. Ve druhé části budou pomocí dotazníku zjišťovány možné důsledky, které umělé přerušení těhotenství ženám přináší, a které významným způsobem působí na kvalitu života těchto žen. |
| Seznam odborné literatury |
| Boulind, M., & Edwards, D. (2010). The Assessment and Treatment of Post-Abortion Syndrome: A Systematic Case Study From Southern Africa. PCSP: Pragmatic Case Studies in Psychotherapy, 6(4), 539-547. Edwards, D. (2009). Post Abortion Syndrome is a Clinical Reality: A Critical and Methodological Reflection on the Politics, Biology and Phenomenology of Unwanted Pregnancy and Abortion. Journal of Psychology in Africa, 19(3), 429-437. Freedová, L., Salazarová, P. (2008). Čas k uzdravení. Naděje a pomoc při překonávání postabortivního syndromu. Praha: Paulínky. Fukalová, D. (2007). Psychologické hledisko. In Bahounek, T., Fukalová D.aj. Čtyři pohledy na interrupci. Ostrava: KEY Publishing. Kelly, K. (2014). The spread of 'Post Abortion Syndrome' as social diagnosis. SOCIAL SCIENCE, 102, 18-25. Macleod, C. (2009). Why We Should Avoid the use of the Term "Post-Abortion Syndrome": Commentary on Boulind and Edwards (2008). Journal of Psychology in Africa, 19(3), 423-427. Ney, P., Peetersová, M. Příčiny a následky traumatu po potratu. In Ucháčová, K. Proč pláčeš Miriam. Jihlava: Hnutí pro ţivot ČR, 2007. Pekárková, M., Primusová, H., Uzel, R., & Salajka, M. (2000). Potrat ano-ne, aneb, Na pokraji života. Grada Publishing Whitaker, A. K., Quinn, M. T., Martins, S. L., Tomlinson, A. N., Woodhams, E. J., & Gilliam, M. (2015). Motivational interviewing to improve postabortion contraceptive uptake by young women: development and feasibility of a counseling intervention. Contraception, 92(4), 323-329. |