Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Vliv pasivního cyklického pohybu dolních končetin na změny krevního tlaku a tepové frekvence
Název práce v češtině: Vliv pasivního cyklického pohybu dolních končetin na změny krevního tlaku a tepové frekvence
Název v anglickém jazyce: Influence of Cycling Movement of Lower Extremities on Changes in Blood Pressure and Pulse Repetition Frequency
Klíčová slova: spinální pacient, krevní tlak, cyklický pasivní pohyb, tepová frekvence
Klíčová slova anglicky: spinal cord injury, pasive cycling, blood pressure, heart rate
Akademický rok vypsání: 2015/2016
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství (13-432)
Vedoucí / školitel: doc. MUDr. Jiří Kříž, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 15.03.2017
Datum zadání: 18.07.2017
Datum a čas obhajoby: 13.09.2018 08:00
Datum odevzdání elektronické podoby:16.08.2018
Datum odevzdání tištěné podoby:16.08.2018
Datum proběhlé obhajoby: 13.09.2018
Oponenti: Mgr. Zuzana Našincová
 
 
 
Seznam odborné literatury
AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie: [učebnice pro lékařské fakulty]. 6., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Galén, c2006. ISBN 80-726-2433-4.
BAKKUM, Arjan J. T., Sonja DE GROOT, Mark Q. ONDERWATER, Jelle DE JONG a Thomas W. J. JANSSEN. Metabolic rate and cardiorespiratory response during hybrid cycling versus handcycling at equal subjective exercise intensity levels in people with spinal cord injury. The Journal of Spinal Cord Medicine. 2014, 37(6), 758-764. DOI: 10.1179/2045772313Y.0000000164. ISSN 1079-0268. Dostupné také z: http://www.tandfonline.com/doi/full/10.1179/2045772313Y.0000000164
BALLAZ, Laurent, Nicolas FUSCO, Armel CRÉTUAL, Bernard LANGELLA a Régine BRISSOT. Peripheral Vascular Changes After Home-Based Passive Leg Cycle Exercise Training in People With Paraplegia: A Pilot Study. Archives of Physical Medicine and Rehabilitation. 2008, 89(11), 2162-2166. DOI: 10.1016/j.apmr.2008.04.018. ISSN 00039993. Dostupné také z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0003999308005522
BIERING-SØRENSEN, F., J. B. NIELSEN a K. KLINGE. Spasticity-assessment: a review. Spinal Cord. 2006, 44(12), 708-722. DOI: 10.1038/sj.sc.3101928.
BOUGENOT, M-P, N TORDI, A C BETIK, X MARTIN, D LE FOLL, B PARRATTE, J LONSDORFER a J D ROUILLON. Effects of a wheelchair ergometer training programme on spinal cord-injured persons. Spinal Cord. 2003, 41(8), 451-456. DOI: 10.1038/sj.sc.3101475. ISSN 1362-4393. Dostupné také z: http://www.nature.com/articles/3101475
CASTRO, M. J., D. F. APPLE JR., E. A. HILEGASS a G. A. DUDLEY. Influence of complete spinal cord injury on skeletal muscle cross-sectional area within the first 6 months of injury. European journal of applied physiology and occupational physiology,. 1999, 80(4), 373-378.
CIBULČÍK, F. Liečba spasticity. Neurologia pre prax. 2015, 16(1), 23-28.
CLAYDON, V. E., J. D. STEEVES a A. KRASSIOUKOV. Orthostatic hypotension following spinal cord injury: understanding clinical pathophysiology. Spinal cord. 2006, 44(6), 341.
CLAYDON, Victoria E. a Andrei V. KRASSIOUKOV. Orthostatic Hypotension and Autonomic Pathways after Spinal Cord Injury. Journal of Neurotrauma. 2006, 23(12), 1713-1725. DOI: 10.1089/neu.2006.23.1713. ISSN 0897-7151. Dostupné také z: http://www.liebertpub.com/doi/10.1089/neu.2006.23.1713
CURRIE, KATHARINE D., CHRISTOPHER R. WEST, MICHÉLE HUBLI, CAMERON M. GEE a ANDREI V. KRASSIOUKOV. Peak Heart Rates and Sympathetic Function in Tetraplegic Nonathletes and Athletes. 2015, 47(6), 1259-1264. DOI: 10.1249/MSS.0000000000000514. ISSN 0195-9131. Dostupné také z: https://insights.ovid.com/crossref?an=00005768-201506000-00020
DOLEŽEL, J. Traumatická léze míšní. Urologie pro praxi. 2004, (4), 146-155.
EHLER, E. Spasticita–klinické škály. Neurologie pro praxi. 2015, 16(1), 20-23.
FALTÝNKOVÁ, Z. Vše okolo tetraplegie.
FALTÝNKOVÁ, Z. Cesta k nezávislosti po poškození míchy. FALTÝNKOVÁ, Z. Cesta k nezávislosti po poškození míchy. Praha: Svaz paraplegiků, 2004. Dostupné také z: http://files.czepa.webnode.cz/200016731-0eae810a26/Cesta%20k%20nez%C3%A1vislosti.pdf
GORGEY, A.S. a G.A. DUDLEY. Skeletal muscle atrophy and increased intramuscular fat after incomplete spinal cord injury. Spinal cord. 2007, 45(4), 304.
GORGEY, Ashraf S., David R. DOLBOW, James D. DOLBOW, Refka K. KHALIL, Camilo CASTILLO a David R. GATER. Effects of spinal cord injury on body composition and metabolic profile – Part I. The Journal of Spinal Cord Medicine. 2014, 37(6), 693-702. DOI: 10.1179/2045772314Y.0000000245. ISSN 1079-0268. Dostupné také z: http://www.tandfonline.com/doi/full/10.1179/2045772314Y.0000000245
HAKL, M. Léčba neuropatické bolesti. Neurologie pro praxi. 2016, 17(2), 113-116.
HÁKOVÁ, R. a J. KŘÍŽ. Míšní šok – od patofyziologie ke klinickým projevům. Československá Neurologie. 2015, 78(3), 263-267.
JAIN, Nitin B., Gregory D. AYERS, Emily N. PETERSON, Mitchel B. HARRIS, Leslie MORSE, Kevin C. O’CONNOR a Eric GARSHICK. Traumatic Spinal Cord Injury in the United States, 1993-2012. JAMA. 2015, 313(22), 2236-. DOI: 10.1001/jama.2015.6250. ISSN 0098-7484. Dostupné také z: http://jama.jamanetwork.com/article.aspx?doi=10.1001/jama.2015.6250
JECH, R. Klinické aspekty spasticity. Neurologie pro praxi. 2015, 16(1), 13-17.
KRÁLÍČEK, Petr. Úvod do speciální neurofyziologie. 3., přeprac. a rozš. vyd. Praha: Galén, c2011. ISBN 978-80-7262-618-2.
KRASSIOUKOV, A.V. a ET AL. Assessment of autonomic dysfunction following spinal cord injury: rationale for additions to International Standards for Neurological Assessment. Journal of Rehabilitation Research & Development. 2007, 44(1), 103-12.
KREBS, J. The characteristics of posttraumatic syringomyelia. Spinal cord. 2016, 54(6), 463-6.
KRIZ, J, M KULAKOVSKA, H DAVIDOVA, M SILOVA a A KOBESOVA. Incidence of acute spinal cord injury in the Czech Republic: a prospective epidemiological study 2006–2015. Spinal Cord. 2017, 55(9), 870-874. DOI: 10.1038/sc.2017.20. ISSN 1362-4393. Dostupné také z: http://www.nature.com/doifinder/10.1038/sc.2017.20
KŘÍŽ, J. Spinální program v České republice–historie, současnost, perspektivy. Neurologie pro praxi. 2013, 14(3), 140-143.
KŘÍŽ, J. a Z. FALTÝNKOVÁ. Léčba a rehabilitace pacientů s míšní lézí. In: Www.spinalcord.cz [online]. Praha: CZEPA - Česká asociace paraplegiků, 2012, s. 1-15 [cit. 2018-08-11]. Dostupné z: https://www.spinalcord.cz/_userfiles/dokumenty/publikace/lecba-a-rehabilitace-pacientu-s-misni-lezi.pdf
KŘÍŽ, J., M. R. HÁKOVÁ, Z. HLINKOVÁ, V. HYŠPERSKÁ, M.B. FRGALOVÁ a M.Š. ŠPAŇHELOVÁ. Vývoj elektronických formulářů pro vyšetření pacientů s poškozením míchy. Neurologie pro praxi. 2015, 16(5), 280 – 285.
KŘÍŽ, J., Z. HLINKOVÁ a K. SLABÝ. Změny v metabolismu po poranění míchy: 1. část: Rozdíly v tělesném složení a metabolické důsledky. DMEV. 2014, 17(4), 209-213.
KŘÍŽ, J. a V. HYŠPERSKÁ. Rizikové stavy u pacientů v chronické fázi po poškození míchy. Neurologie pro praxi. 2009, 10(3), 137-142.
KŘÍŽ, J. a Š. CHVOSTOVÁ. Vyšetřovací a rehabilitační postupy u pacientů po míšní lézi. Neurológie pre prax. 2009, 10(3), 143-147.
KŘÍŽ, Jiří. Míšní šok - od patofyziologie ke klinickým projevům.
KŘÍŽ, J. a J. KOZÁK. Doporučené postupy pro klasifikaci a léčbu bolesti u pacientů po poškození míchy [online]. Praha: Svaz paraplegiků s podporou MZ ČR, 2006 [cit. 2018-08-05]. Dostupné z: https://www.spinalcord.cz/_userfiles/dokumenty/doporucene-postupy/bolest.pdf. Brožura. Svaz paraplegiků.
KŘÍŽ, J. a M. REJCHRT. Autonomní dysreflexie–závažná komplikace u pacientů po poranění míchy. Československá neurologie. 2014, 77/110(2), 168-173.
KULAKOVSKÁ, M. Doporučené postupy pro péči o trávicí ústrojí u pacientů po poškození míchy [online]. Praha, 2006. Brožura. Doporučené postupy: Publikace Paraplegického fóra.
LEE, B B, R A CRIPPS, M FITZHARRIS a P C WING. The global map for traumatic spinal cord injury epidemiology: update 2011, global incidence rate. Spinal Cord. 2014, 52(2), 110-116. DOI: 10.1038/sc.2012.158. ISSN 1362-4393. Dostupné také z: http://www.nature.com/articles/sc2012158
LEOŠ NAVRÁTIL A KOLEKTIV. Vnitřní lékařství pro nelékařské zdravotnické obory. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-802-4723-198.
LEWIT, Karel. Manipulační léčba v myoskeletální medicíně. 5. přeprac. vyd. Praha: Sdělovací technika ve spolupráci s Českou lékařskou společností J.E. Purkyně, c2003. ISBN 80-866-4504-5.
MACHAČ, Stanislav, Jiří RADVANSKÝ, Pavel KOLÁŘ a Jiří KŘÍŽ. Cardiovascular response to peak voluntary exercise in males with cervical spinal cord injury. The Journal of Spinal Cord Medicine. 2016, 39(4), 412-420. DOI: 10.1080/10790268.2015.1126939. ISSN 1079-0268. Dostupné také z: https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/10790268.2015.1126939
MOORE, C.D., B.C. CRAVEN, L. THABANE, A.C. LAING, A.W. FRANK-WILSON, S. A KONTULAINEN a L.M. GIANGREGORIO. Lower-extremity muscle atrophy and fat infiltration after chronic spinal cord injury. Journal of musculoskeletal & neuronal interactions. 2015, 15(1), 32.
MOUREK, Jindřich. Fyziologie: učebnice pro studenty zdravotnických oborů. 2., dopl. vyd. Praha: Grada, 2012. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3918-2.
MURAKI, Satoshi, Yoshito EHARA a Masahiro YAMASAKI. . Cardiovascular responses at the onset of passive leg cycle exercise in paraplegics with spinal cord injury. European journal of applied physiology. 2000, 81(4), 271-274.
PAZOUR, J. Doporučené postupy pro diagnostiku a léčbu neurogenních heterotopických osifikací u pacientů po poškození míchy. In: Www.spinalcord.cz [online]. Praha: Svaz paraplegiků ČR, 2005 [cit. 2018-08-05]. Dostupné z: www. spinalcord. cz/_userfiles/dokumenty/doporucenepostupy/osifikace. pdf.
PHILLIPS, A A, A T COTE a D E R WARBURTON. A systematic review of exercise as a therapeutic intervention to improve arterial function in persons living with spinal cord injury. Spinal Cord. 2011, 49(6), 702-714. DOI: 10.1038/sc.2010.193. ISSN 1362-4393. Dostupné také z: http://www.nature.com/articles/sc2010193
POPA, C. a ET AL. Vascular dysfunctions following spinal cord injury. Journal of medicine and life. 2010, 3(3), 275.
RABCHEVSKY, Alexander G. a Patrick H. KITZMAN. Latest Approaches for the Treatment of Spasticity and Autonomic Dysreflexia in Chronic Spinal Cord Injury. Neurotherapeutics. 2011, 8(2), 274-282. DOI: 10.1007/s13311-011-0025-5. ISSN 1933-7213. Dostupné také z: http://link.springer.com/10.1007/s13311-011-0025-5
RAYEGANI, Seyed Mansoor, Hadi SHOJAEE, Leyla SEDIGHIPOUR, Mohammad Reza SOROUSH, Mohammad BAGHBANI a Omm’ol Banin AMIRANI. The Effect of Electrical Passive Cycling on Spasticity in War Veterans with Spinal Cord Injury. Frontiers in Neurology. 2011, 2(39), -. DOI: 10.3389/fneur.2011.00039. ISSN 1664-2295. Dostupné také z: http://journal.frontiersin.org/article/10.3389/fneur.2011.00039/abstract
ROKYTA, Richard. Fyziologie a patologická fyziologie: pro klinickou praxi. Praha: Grada Publishing, 2015. ISBN 978-80-247-4867-2.
ŠTĚTKÁŘOVÁ, I. Léčba spasticity u chronického míšního poranění. Neurologie pro praxi. 2009, 10(3), 148-152.
ŠTĚTKÁŘOVÁ, I. Léčba spasticity u dospělých. Medicína pro praxi. 2012, 9(3), 124-126.
TER WOERDS, Walter a ET AL. Passive leg movements and passive cycling do not alter arterial leg blood flow in subjects with spinal cord injury. . Physical therapy. 2006, 86(5), 2006.
VICHIANSIRI, Ratana, Jittima SAENGSUWAN, Nuttaset MANIMMANAKORN, Sirasaporn PATPIYA, Arayawichanon PREEDA, Kharmwan SAMERDUEN a Ekasit POOSIRIPINYO. The Prevalence of Dyslipidemia in Patients with Spinal Cord Lesion in Thailand. Cholesterol. 2012, 2012, 1-6. DOI: 10.1155/2012/847462. ISSN 2090-1283. Dostupné také z: http://www.hindawi.com/journals/cholesterol/2012/847462/
WENDSCHE, Peter a Miriam ZRALÁ. Pasivní, asistovaný a aktivní pohyb přístrojem MOTOmed. Časopis nejen pro sedící. 2005, 14(5), 19.
WENDSCHE, P. a J. KŘÍŽ. Doporučené postupy péče v akutní fázi po poškození míchy. In: Www.spinalcord.cz [online]. Praha: Svaz paraplegiků, 2005 [cit. 2018-08-05]. Dostupné z: https://www.spinalcord.cz/_userfiles/dokumenty/doporucene-postupy/osetrovani.pdf
WEST, Christopher R., Mark A. CRAWFORD, Malihe-Sadat POORMASJEDI-MEIBOD, Katharine D. CURRIE, Andre FALLAVOLLITA, Violet YUEN, John H. MCNEILL a Andrei V. KRASSIOUKOV. Passive hind-limb cycling improves cardiac function and reduces cardiovascular disease risk in experimental spinal cord injury. The Journal of Physiology. 2014, 592(8), 1771-1783. DOI: 10.1113/jphysiol.2013.268367. ISSN 00223751. Dostupné také z: http://doi.wiley.com/10.1113/jphysiol.2013.268367
Velký lékařský slovník online: Tromboembolická nemoc [online]. Praha: Maxdorf, 2018 [cit. 2018-08-08]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/pojem/tromboembolicka-nemoc
Mezinárodní standardy pro neurologickou klasifikaci míšního poranění–revize 2013. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie. 2014, 77/110(1), 77-81.
KAŇOVSKÝ, P. Patofyziologie spasticity. Neurológia pre prax. 2015, 16(1), 10-13.
Předběžná náplň práce
Due to permanent neurological impairment, patients with spinal cord injury (SCI) are put at risk of complications caused by immobility such as ischemic heart diseases, obesity and metabolic syndrome, which again increases their morbidity and mortality. Based on recent studies, passive cycling (PC) could have protective influence on SCI patients’ cardiovascular system. The objective of this thesis is to verify whether PC will effect a change in heart rate and blood pressure in SCI patients and whether or not this reaction depends on the position of spinal cord injury, and hence on intact sympathetic innervation (the line was drawn at Th6 – below and above) 17 patients of Special Unit at Motol University Hospital participated in the study, 10 with the spinal cord injury above Th6 and 7 with the injury below Th6. Heart rate and blood pressure was monitored before, during and after 15-minute passive cycling at MOTOmed. When assessing the results, the heart rate and blood pressure values measured at rest and during passive cycling as well as the values in the group with SCI injury below (group A) and above (group B) of Th6 were compared.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
Due to permanent neurological impairment, patients with spinal cord injury (SCI) are put at risk of complications caused by immobility such as ischemic heart diseases, obesity and metabolic syndrome, which again increases their morbidity and mortality. Based on recent studies, passive cycling (PC) could have protective influence on SCI patients’ cardiovascular system. The objective of this thesis is to verify whether PC will effect a change in heart rate and blood pressure in SCI patients and whether or not this reaction depends on the position of spinal cord injury, and hence on intact sympathetic innervation (the line was drawn at Th6 – below and above) 17 patients of Special Unit at Motol University Hospital participated in the study, 10 with the spinal cord injury above Th6 and 7 with the injury below Th6. Heart rate and blood pressure was monitored before, during and after 15-minute passive cycling at MOTOmed. When assessing the results, the heart rate and blood pressure values measured at rest and during passive cycling as well as the values in the group with SCI injury below (group A) and above (group B) of Th6 were compared.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK