Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Dotěrné obtěžování jako skutková podstata nekalé soutěže
Název práce v češtině: Dotěrné obtěžování jako skutková podstata nekalé soutěže
Název v anglickém jazyce: Marketing harassment as the facts of unfair competition
Klíčová slova: nekalá soutěž, dotěrné obtěžování, spotřebitel
Klíčová slova anglicky: unfair competition, marketing harassment, consumer
Akademický rok vypsání: 2016/2017
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra obchodního práva (22-KOBCHP)
Vedoucí / školitel: doc. JUDr. Daniel Patěk, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 10.03.2017
Datum zadání: 17.03.2017
Datum potvrzení stud. oddělením: 15.05.2018
Datum a čas obhajoby: 14.05.2018 13:00
Místo konání obhajoby: Právnická fakulta UK, nám. Curieových 7, Praha 1, 210, 210
Datum odevzdání elektronické podoby:06.03.2018
Datum proběhlé obhajoby: 14.05.2018
Oponenti: doc. JUDr. Petr Liška, LL.M., Ph.D.
 
 
 
Předběžná náplň práce
Tato diplomová práce s názvem „Dotěrné obtěžování jako skutková podstata nekalé soutěže“ se zabývá právní úpravou dotěrného obtěžování, která byla nově zavedena zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jako zákonná skutková podstata nekalé soutěže. Tato skutková podstata postihuje fenomén, se kterým se v dnešní době setkáváme stále častěji, a tím je nevyžádaná reklama.
Zakotvení dotěrného obtěžování lze považovat za pozitivní krok především z toho důvodu, že chrání soukromí osob. Samotnou formulaci v zákoně již tak kladně hodnotit nelze. Cílem této práce je nejen podrobné rozebrání a analýza samotného dotěrného obtěžování, zhodnocení jeho pozitiv a negativ, ale rovněž jeho porovnání s úpravou obdobné problematiky, kterou najdeme v právních předpisech a samosprávných předpisech (konkrétně v Kodexu reklamy), a nastínit možné změny této skutkové podstaty z pohledu de lege ferenda.
Práce je rozdělena do pěti kapitol.
První kapitola obsahuje stručnou charakteristiku nekalé soutěže, neboť dotěrné obtěžování je její součástí. V této kapitole je nastíněn základní přehled vývoje právní úpravy nekalé soutěže a uvádí krátké pojednání o cílech a důvodech její regulace.
Druhá kapitola je soustředěna na generální klauzuli proti nekalé soutěži, protože musí být naplněna spolu s podmínkami v ustanovení § 2986 OZ, aby se jednalo o dotěrné obtěžování. V úvodu je stručně pojednáno o významu generální klauzule v rámci úpravy nekalé soutěže. Následně jsou v jednotlivých podkapitolách uvedeny a rozebrány podmínky generální klauzule s ohledem na dotěrné obtěžování.
Třetí kapitola je jádrem této práce a věnuje se samotnému dotěrnému obtěžování. Obsahuje obecný úvod k této skutkové podstatě, její přínos a vymezení, včetně problematiky jejího označení. První podkapitola se věnuje tzv. „pozitivnímu“ vymezení dotěrného obtěžování a jejímu rozdělení na jednotlivé dílčí skutkové podstaty. Dále jsou uvedeny výkladové problémy, které jsou pro obě dílčí skutkové podstaty společné. V druhé podkapitole je pozornost věnována tzv. „negativnímu“ vymezení dotěrného obtěžování, podmínkám jeho uplatnění a jeho významu.
Čtvrtá kapitola je orientována na jednotlivé právní předpisy a samoregulační předpisy, konkrétně Kodex reklamy, upravující podobnou problematiku jako dotěrné obtěžování. Úpravy jsou vzájemně porovnávány a jsou zhodnoceny klady a zápory odlišných formulací v nich. Pozornost je věnována i jejich významu pro výklad dotěrného obtěžování z hlediska definice a výkladu některých pojmů.
Pátá kapitola se zabývá ochranou proti nekalé soutěži se zaměřením na zvláštní úpravu obsaženou v rámci úpravy nekalé soutěže v občanském zákoníku, a to s ohledem na skutkovou podstatu dotěrného obtěžování.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
This master’s thesis titled “Marketing harassment as the facts of unfair competition” focuses on the legal regulation of marketing harassment, which was introduced by Act No. 89/2012 Sb, Civil Code. This Act lays out what is considered the statutory facts of unfair competition. These particular facts concern the phenomenon of unsolicited advertising that is unprecedently common in present-day society.
The establishment of the institute of “marketing harassment” in the new Czech Civil Code can be considered a positive measure taking into account that its purpose is to protect the privacy of a legal entity. However, the very formulation of marketing harassment in the abovementioned Act can hardly be judged as a distinctively positive one. The objective of this thesis is not only a detailed analysis of marketing harassment itself and evaluation of its positives and negatives, but also a comparison with the regulation of similar issues found in other regulations as well as self-governing regulations (specifically in the Code of Advertising). The attempt to outline possible changes in these facts in terms of de lege ferenda is an integral part of this thesis.
The thesis is divided into five chapters.
The first chapter contains a brief overview of unfair competition since marketing harassment constitutes an immanent part of this concept. This chapter outlines the basic features of the development of regulation of unfair competition and offers a short treatise on the objectives and reasons for its regulation.
The second chapter focuses on the general clause of unfair competition, as it is to be
fulfilled, along with the conditions set in the section 2986 of the Civil Code, for any action to be considered marketing harassment. The introduction briefly evaluates the meaning of the general clause in the context of regulation of unfair competition. Conditions of the general clause, in regard of marketing harassment, are listed and analysed in individual subchapters.
The third chapter is the core of this thesis and focuses on marketing harassment itself. It contains a general introduction to the facts of marketing harassments, its benefits and definition, including the controversy of its designation. The first subchapter is concerned with the so-called “positive” definition of marketing harassment and its division into the individual partial facts. Expository issues, which are common for both partial facts of the case, are further analysed. In the second subchapter, the so-called “negative” definition of marketing harassment is examined, including the conditions of its application and its importance.
The fourth chapter is devoted to the analysis of respective individual regulations
and self-governing regulations, specifically those introduced in the Code of Advertising, which adjust the relevant issues as marketing harassment. These regulations are compared and the positives and negatives of the different wording they contain are evaluated. Attention is also paid to their significance in relation to the interpretation of marketing harassment in terms of the definition and connotation of certain legal concepts.
The fifth chapter addresses the issue of protection against unfair competition with the major focus on special adjustment contained in the regulation of unfair competition as stated in the Civil Code, with reference to the facts of marketing harassment.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK