Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Monitoring pohybových funkcí horní končetiny u pacientů po získaném poškození mozku pomocí akcelerometru z pohledu ergoterapeuta
Název práce v češtině: Monitoring pohybových funkcí horní končetiny u pacientů po získaném poškození mozku pomocí akcelerometru z pohledu ergoterapeuta
Název v anglickém jazyce: Monitoring of the Movement Function of the Upper Limb in a Patients with Acquired Brain Injury, using the Accelerometer from the Perspective of Occupational Therapist
Klíčová slova: Získané poškození mozku, monitorování pohybu, akcelerometr, pozitivní zpětná vazba, motivace, aktivity denního života, ergoterapie
Klíčová slova anglicky: Acquired brain injury, monitoring of the movement, accelerometer, biofeedback, motivation, activity of daily living, occupational therapy
Akademický rok vypsání: 2016/2017
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN (11-00640)
Vedoucí / školitel: MUDr. Bc. Petra Sládková, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 29.11.2016
Datum zadání: 25.06.2018
Datum a čas obhajoby: 03.09.2018 00:00
Místo konání obhajoby: Praha
Datum odevzdání elektronické podoby:28.06.2018
Datum proběhlé obhajoby: 03.09.2018
Předmět: Obhajoba diplomové práce (B02662)
Oponenti: Mgr. Anna Kuželková
 
 
 
Předběžná náplň práce
Tato diplomová práce se zabývá monitoringem pohybu horních končetin u pacientů po získaném poškození mozku pomocí akcelerometru a je zpracována z pohledu ergoterapie. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Pro teoretickou část je stěžejním cílem shromáždit odbornou literaturu o možnostech monitorování pohybu horních končetin pomocí akcelerometru v rehabilitaci ve zdravotnictví a zejména pak v ergoterapii. Praktická část práce si klade tři cíle. Prvním cílem je zjistit, zda monitorování horních končetin pomocí akcelerometru u pacientů po získaném poškození mozku povede k objektivnímu zlepšení aktivit denního života (ADL) v oblasti sebesycení, mytí se a oblékání. Cílem druhým je zjistit, zda monitoring pomocí akcelerometru povede ke zlepšení subjektivního vnímání v téže ADL a třetím cílem je porovnat, zda spolu objektivní a subjektivní zlepšení souvisí. Praktická část byla zpracována formou pilotní studie. Byl využit kvantitativní výzkum, konkrétně pak typ preexperimentu – One Group Pretest Posttest Design – Předběžné a následné srovnání jedné skupiny. Do studie bylo zařazeno 14 pacientů po získaném poškození mozku, kteří se účastnili 4týdenního pobytu v denním stacionáři se současným monitorováním jejich horních končetin pomocí akcelerometru. Pacienti byli hodnoceni pomocí dvou objektivních nástrojů – MKF (Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví) a FIM (Funkční míra nezávislosti) a pomocí subjektivního nástroje – WHODAS 2.0 (Dotazník Světové zdravotnické organizace k hodnocení disability). Na stanovené hladině významnosti a = 0,05 bylo prokázáno, že monitoring pohybu horních končetin pomocí akcelerometru vede u pacientů po získaném poškození ke statisticky významnému zlepšení subjektivního vnímání ve všech vykonávaných ADL. Změny v objektivním zlepšení nebyly statisticky významné. Nebylo ani statisticky potvrzeno, že objektivní zlepšení a subjektivní zlepšení spolu souvisí.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
This diploma thesis deals with monitoring the movement of the upper limbs in patients after acquired brain injury using an accelerometer. The diploma thesis is processed from the perspective of occupational therapy. The thesis is divided into the theoretical and practical part. The main objective of the theoretical part is to collect specialist literature about monitoring the movement of the upper limbs by accelerometer in rehabilitation, especially in the occupational therapy. The practical part of the thesis has three objectives. The first objective is to find out whether monitoring of the upper limbs using the accelerometer in patients after acquired brain injury will lead to an objective improvement of the activity of daily living (ADL) in the areas of eating, washing and dressing. The second objective is to find out whether monitoring of the upper limbs using the accelerometer in patients after acquired brain injury will lead to subjective improvement in the same ADLs, and the third objective is to compare whether objective and subjective improvement is related. The practical part was prepared in the form of pilot studies. Quantitative research was used, specifically the type of pre-experiment – One Group Pretest Posttest Design. The study included 14 patients after acquired brain injury. The patients participated in a 4-week in day-care-center with simultaneous monitoring of their upper limbs using an accelerometer. Patients were evaluated using two objective tools - ICF (International Classification of Functioning, Disability and Health) and FIM (Functional Independence Measure) and using the WHODAS 2.0 subjective tool (World Health Organization Disability Assessment Schedule 2.0). At the established level of significance a = 0.05, it has been shown that monitoring of the movement of the upper limbs by the accelerometer leads to a statistically significant improvement in subjective perception in the performed ADLs in patients after the acquired brain injury. Changes in objective improvement were not statistically significant. It has not been statistically confirmed that objective improvement and subjective improvement are related.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK