Analýza proměny britsko-amerických zvláštních vztahů. Od vlády Johna Majora po nástup Theresy Mayové

• Název práce v češtině: Analýza proměny britsko-amerických zvláštních vztahů. Od vlády Johna Majora po nástup Theresy Mayové
• Název v anglickém jazyce: Transformation of the British-American "Special Relationship". Since the Government of John Major until Theresa May
• Klíčová slova: Zvláštní vztah, USA, Velká Británie, John Major, Tony Blair, David Cameron
• Klíčová slova anglicky: Special Relationship, USA, Great Britain, John Major, Tony Blair, David Cameron
• Akademický rok vypsání: 2015/2016
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra mezinárodních vztahů (23-KMV)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Jaromír Soukup, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 30.09.2016
• Datum zadání: 30.09.2016
• Datum a čas obhajoby: 15.01.2019 07:30
• Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, Praha 5, J3093, Jinonice - místn. č. 3093
• Datum odevzdání elektronické podoby: 03.01.2019
• Datum proběhlé obhajoby: 15.01.2019
• Oponenti: doc. PhDr. Běla Plechanovová, CSc.

Zásady pro vypracování

Fultonský projev Winstona Churchilla přinesl do politické rétoriky pojem „zvláštní vztah“, kterým charakterizoval specifické pouto pojící Velkou Británii a Spojené státy americké. Churchill tak definoval fenomén, který spojuje obě velmoci. Základem pro takový vztah byl podle Churchilla společný jazyk, historie, kultura a sdílený pohled na světový pořádek, kdy je prosazována svoboda a demokracie – hodnoty, které již podruhé ve 20. století museli společně hájit. Takový vztah by měl být dále rozvíjen a podporován všemi stranami – Churchillův původní koncept totiž zahrnoval také Austrálii, Kanadu a Nový Zéland.
Po druhé světové válce si Velká Británie zvolila vlastní koncept zahraniční politiky, která by odrážela britskou důležitost v mezinárodním systému. Politika tři protnutých kruhů prosazována Churchillem předpokládala spolupráci Velké Británie a zemí Commonwealthu jak s kontinentální Evropou, tak i s nově vzniklou velmocí – Spojenými státy americkými, na základě výsady zvláštního vztahu.
Studená válka stmelila vztahy díky společné hrozbě komunismu, Spojené státy a Velká Británie těžily ze spolupráce a vzájemné podpory i po odchodu Winstona Churchilla. Výrazné ochlazení vztahů přinesla až Suezská krize, kdy Spojené státy naznačily, že jejich politické zájmy budou vždy na prvním místě před svými nejdůležitějšími spojenci. Premiér MacMillan se poté v rámci udržení britské pozice v mezinárodním systému zasadil o uklidnění situace a navázání další spolupráce a zlepšení vztahů mezi zeměmi.
Intenzita vztahů mezi Spojenými státy a Velkou Británií kolísala na základě vize svých nejvyšších představitelů. Edward Heath prosazoval přiklonění se k Evropě jako stabilnějšímu spojenci (odkazoval na chování USA při akci v Suezském průplavu), proto také požádal o členství v Evropském společenství. Jeho nástupkyně Margaret Thatcher naopak prosazovala úzkou spolupráci se Spojenými státy a Ronaldem Reaganem, ve kterém viděla svého největšího spojence díky sdílené ideologii a názorové jednotě na soudobou situaci.
Diplomová práce se bude zabývat obdobím po odchodu Margaret Thatcher a nástupu Johna Majora po nedávné rozhodnutí Velké Británie opustit Evropskou Unii. Toto období je celistvě ohraničeno dvěma historickými událostmi. Po ukončení studené války čelila Velká Británie rozhodnutí, zda se zapojit do pevnějších struktur nově transformovaného Evropského společenství, nyní se rozhodla tyto struktury opustit.
V práci, která bude jednopřípadovou studií, se pokusím zjistit, do jaké míry prošly proměnou zvláštní vztahy mezi Spojenými státy a Velkou Británií od nástupu Johna Majora po současných událostech ve Velké Británii. K vytyčenému cíli chci dospět analýzou zvláštních vztahů v období vlád jednotlivých premiérů Velké Británie. Součástí práce bude podrobná operacionalizace termínu zvláštní vztahy, jak z pohledu USA, tak i z pohledu Velké Británie na základě využití realistického přístupu. Tím mám na mysli, že udržování zvláštních vztahů představuje prosazování národního zájmu.
V praktické části přejdu k analýze zvláštních vztahů po vyhlášení referenda o vystoupení z EU, neboť předpokládám, že se proměnily na základě tohoto rozhodnutí. Zároveň se domnívám, že tyto vztahy jsou výsledkem prosazování národního zájmu obou států, kdy je členství VB v EU důležité pro USA. Analýzu budu provádět zkoumáním projevů klíčových amerických představitelů k plánovanému a realizovanému referendu a zároveň mne bude zajímat, jaká rétorika byla používána.

Seznam odborné literatury

Ash, T. G. (2006). Svobodný svět (Praha: Paseka).

BBC (2012). A Point of View: Churchill and the birth of the special relationship (http://www.bbc.com/news/magazine-17272610, 20. 8. 2016).


Coxall, B. - Robins, L. - Leach, R. (2011). British Politics (London: Palgrave Macmillan).

Dumbrell, J. (2006). A Special Relationship – Anglo-American Relations from the Cold War to Iraq.(New York/London: Palgrave Macmillan).

Dumbrell, J. (2009). The US–UK Special Relationship: Taking the 21st-Century Temperature. The British Journal of Politics and Interntional Relations. Vol. 11, s. 64–78.

Rachman, G. (2001). Is the Anglo-American Relation Still Special? The Washington Quarterly. Spring 2001, s. 7–20.

Reynolds, D. (1985-1986). A 'Special Relationship'? America, Britain and the International Order Since the SecondWorld War. International Affairs. 62 (1), s. 1–20.

Wallace, W. – Phillips, Ch. (2009). Reassessing the special relationship. International Affairs. 85 (2), s. 263–284.

Předběžná náplň práce

1. Úvod
2. Vymezení pojmu zvláštní vztahy (podle realistického přístupu, národní zájem: Britové jsou sebevědomější, drželi se EU, vždy přišlo zlomové období)
a. Zvláštní vztahy z britského a amerického pohledu
b. Realistický přístup: národní zájem (Morgenthau, Walt,..)
3. Historický vývoj – historické mezníky s široko politickými dopady
a. Prvopočátky vztahů USA a VB – vždy zlomové události (WWI, WWII,…)
b. Vstup VB do ES
c. Od nástupu Johna Majora
d. Britské referendum – výrazný mezník v britské historii
4. Analýza zvláštních vztahů v debatách o britském referendu
a. Postoj USA k problematice
5. Závěr - porovnání období Majora x Cameron/Mayová