Od radikalismu k reformismu. Utváření představ o třídě ve druhé generaci představitelů českého dělnického hnutí, 1890-1914

• Název práce v češtině: Od radikalismu k reformismu. Utváření představ o třídě ve druhé generaci představitelů českého dělnického hnutí, 1890-1914
• Název v anglickém jazyce: From Radikalism to Reformism. The Making of Imagined Class in the Second Generation Representatives of Czech Working-Class Movement, 1890-1914
• Klíčová slova: Představy o třídě|dělnické hnutí|dělničtí vůdci|práce|sociální demokracie|odborové hnutí|periodika|memoáry
• Klíčová slova anglicky: Imagined Class|Working-class Movement|Working-Class Leaders|Work|Social Democracy|Trade Union-Movement|Peridodicals|Memoirs
• Akademický rok vypsání: 2015/2016
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav hospodářských a sociálních dějin (21-UHSD)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Jiří Štaif, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 06.09.2016
• Datum zadání: 06.09.2016
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 08.09.2016
• Datum a čas obhajoby: 19.06.2017 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 12.05.2017
• Datum proběhlé obhajoby: 19.06.2017
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: prof. PhDr. Jiří Pokorný, CSc.

Zásady pro vypracování

Diplomová práce (DP) se bude zabývat utvářením představ o třídě v druhé generaci českého dělnického hnutí. Spodní časové ohraničení jsem zvolil z důvodu nástupu druhé generace dělnického hnutí na počátku 90. let 19. století, která se odklonila od radikalismu první generace průkopníků k jednání oscilujícím mezi Bebelovým reformismem a Bernsteinovým revizionismem. Právě od počátku 90. let se v dělnickém hnutí pozvolně mění volné uskupení třídy o sobě (Klasse an sich) na přesněji vymezenou třídu pro sebe (Klasse für sich). Diplomová práce hledá odpověď na otázku, proč k tomu dochází až ve druhé generaci. Tradiční vysvětlení marxistických historiků o konci perzekuční fáze a následném logickém nástupu masové strany se jeví příliš schematické.
Za horní časový mezník je zvolen r. 1914 vzhledem k tomu, že první světová válka způsobila řadu hlubokých kvantitativních i kvalitativních změn ve společenských vztazích: proletarizaci širokých vrstev společnosti, fatální zhoršení životních, sociálních, zdravotních a politických podmínek dělnictva. Dělnická třída v předválečném a válečném období jsou dvě rozdílné sociální fenomény, jež je proto vhodné historicky analyzovat odděleně.
Diplomant se konceptuálně opírá o knihu Benedicta Andersona Imagined Communities, na jejímž základě si zformoval základní tezi, kterou bude v práci dále rozvíjet: Třída pro sebe se neutvořila jen na základě marxistické ideologie (dle Karla Marxe jakéhosi privilegovaného vědomí dělnictva), nýbrž také skrze představy společenství, resp. sounáležitosti. Konstruovány byly skrze sociálnědemokratický a obecně levicový tisk, odbory, dělnické čtenářské a tělocvičné spolky (DTJ), a v neposlední řadě na základě dělnických festivit.
Dále jde o Pierra Bourdieua, jehož historické analýzy životního světa lidu historikovi sociálních dějin autorovi umožní postihnout vznik, proměnu či rozklad sociálních skupin a často složité a nečekané koalice nebo konflikty. V případě koalic bude přínosné sledovat rozšíření koaličního potenciálu konstituující se Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické o malorolníky, drobné živnostníky a část inteligence. DP bude též zkoumat vzájemné relace jednotlivých druhů kapitálů, kterými disponovali dělničtí vůdci, především ekonomického, sociálního a kulturního a přihlížet bude také k symbolickému potenciálu jejich veřejných (parlamentních i mimoparlamentních) projevů.
Dělnická třída zde bude vykládána jako vnitřně dynamické společenství více či méně intenzivně prožívané sociální sounáležitosti, jež bylo ovlivněno širokou škálou vzájemných vazeb, které v návaznosti na její pracovní prostředí a životní styl v řadě případů dokázaly, v jiných zase nedokázaly, z vnitřně různorodé masy manuálně pracujících jedinců vytvořit kolektivního a emancipujícího se historického aktéra, cílevědomě usilujícího o společenské uznání i lidskou důstojnost.

Seznam odborné literatury

ANDERSON, Benedict. Představy společenství: úvahy o původu a šíření nacionalismu. Praha: Karolinum, 2008.
BENEŠ, Jakub. Czech Social Democracy, František Soukup, and the Habsburg Austrian Suffrage Campaign 1897-1907: Toward a New Understanding of Nationalism in the Workers' Movements of East Central Europe. Střed. 2012, 4(2), s. 9-33.
BENEŠ, Jakub. Socialist Popular Literature and the Czech-German Split in Austrian Social Democracy 1890-1914. Slavic Review. 2013, 72(2), s. 327-351.
BOURDIEU, Pierre. Teorie jednání. Praha: Karolinum, 1998.
DUBSKÝ, Ivan. Pronikání marxismu do českých zemí. Praha: NPL, 1963.
FASORA, Lukáš. Dělník a měšťan: vývoj jejich vzájemných vztahů na příkladu šesti moravských měst 1870–1914. Brno: CDK, 2010
FASORA, Lukáš. Stáří k poradě, mládí k boji: radikalizace mladé generace českých socialistů 1900-1920. Brno: CDK, 2015.
GALANDAUER, JAN. Bohumír Šmeral 1880 – 1914. Praha 1981.
TÝŽ, Od Hainfeldu ke vzniku KSČ. Dělnické hnutí v letech 1889 – 1921. Praha 1986.
HAIMSON, Leopold a Charles TILLY (eds.). Strikes, wars, and revolutions in international perspective: Strike waves in the the late nineteenth and early twentieth century. Cambridge - New York, 2002.
HOLUBEC, Stanislav. Lidé periferie: sociální postavení a každodennost pražského dělnictva v meziválečné době. Plzeň: Vydavatelství Západočeské univerzity, 2010.
KNOB, Stanislav, RUCKI, Tomáš (eds.). Problematika dělnictva v 19. a 20. století1. Bilance a výhledy studia. Ostrava 2011.
KOŘALKA, Jiří. Die Entstehung der Arbeiterklasse. In: Habsburgermonarchie 1848 – 1918. Bd. IX., Teilband 1/2, eds., Helmut Rumpler, Peter Urbanitsch, Wien: Verlag ÖAW 2010, s. 813 - 847.
KŘEPELÁKOVÁ, Vlastimila. Struktura a sociální postavení dělnické třídy v Čechách 1906-1914. Praha: Univerzita Karlova, 1974.
KULEMAN, Peter. Am Beispiel des Austromarxismus: Sozialdemokratische Arbeiterbewegunng in Österreich von Hainfeld zur Dolfuß-Diktatur. Hamburg: Junius-Verlag, 1982.
MACHAČOVÁ, Jana a Jiří MATĚJČEK. Nástin sociálního vývoje českých zemí 1781-1914. Opava: Slezské muzeum, 2002.
MILLER, David (ed.). Blackwellova encyklopedie politického myšlení. Brno: Barrister & Principal, 2000.
NOIRIEL, Gérard. Úvod do sociohistorie. Praha: SLON, 2012.
PLECHANOV, Georgij Valentinovič. K otázce úlohy osobnosti v dějinách. Praha: Svoboda, 1946.
PULLMANN, Michal a Jakub RÁKOSNÍK. "Dělnická třída" v moderní sociální historiografii. Dějiny, teorie, kritika. Praha: Masarykův ústav AV ČR, 2007, č. 2, s. 271-288.
PULLMANN, Michal. Proměny třídních pozic v moderní společnosti: kulturní sociologie Pierra Bourdieua. In: ŠUBRT, Jiří (ed.). Historická sociologie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007, s. 500-505.
TÝŽ. Třída. In: STORCHOVÁ, Lucie a kol., Koncepty a dějiny. Praha: Skriptorium 2014, s. 185 – 193.
RÁKOSNÍK, Jakub. Josef Rezler: Glück als Kampf um Anerkennung der Arbeiterklasse. Prager WISOHIM. 2011, č. 14, 108-109.
RÁKOSNÍK, Jakub. Třídní boj v marxistické historiografii. In: JIROUŠEK, Bohumil (ed.). Proměny diskurzu české marxistické historiografie: Kapitoly z historiografie 20. století. České Budějovice: Historia culturae, 2008, s. 287-301.
ROBEK, Antonín, Mirjam MORAVCOVÁ a Jarmila ŠŤASTNÁ (eds.). Etnografie dělnictva. Praha: Ústav pro etnografii a folkloristiku, 1974-1987.
ROBEK, Antonín, Mirjam MORAVCOVÁ a Jarmila ŠŤASTNÁ (eds.). Stará dělnická Praha: Život a kultura pražských dělníků 1848-1939. Praha: Academia, 1981.
SEWELL, William. Corporations Républicaines: The Revolutionary Idiom of Parisian Workers in 1848.Comparative Studies in Society and History. Cambridge: Cambridge University Press, 1979, 21(2), 195-203.
TOMEK, Václav a Ondřej SLAČÁLEK. Anarchismus: Svoboda proti moci. Praha: Vyšehrad, 2006.
URBAN, Otto. Kapitalismus a česká společnost: k otázkám formování české společnosti v 19. století. Praha: NLN, 2003.

Seznam pramenů:
a)memoáry
Cestami vzpomínek. Praha: Práce, 1967.
BÍLKOVÁ, Pavla a Milan MYŠKA (eds.), Tak žili a bojovali: Hlasy pamětníků o vývoji dělnického hnutí na Ostravsku. Ostrava: Krajské nakladatelství 1959.
FRANĚK, Otakar (ed.). Josef Hybeš ve vzpomínkách současníků. Brno: Krajské nakladatelství, 1962.
František Halas starší vzpomíná na sociální boje dělnictva v Brně a v Jihomoravském kraji. Brno: Knihovna Jiřího Mahena, 1971.
HABRMAN, Gustav. Z mého života: vzpomínky. Praha: Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství, 1924.
HAWLE, Christian (ed.). Richard Zach: "Gelebt habe ich doch!". Wien: Globus, 1989.
HUDEC, JOSEF. Druhá lidová sněmovna. Činnost poslanců sociálně demokratických… na radě říšské r. 1911. Praha /1911/.
KINDL, Václav. Než vzešel den. Praha: Práce, 1958.
KREIBICH, Karel. Těsný domov - širý svět. Liberec: Severočeské nakladatelství, 1968.
Naše dětská a učňovská léta: sborník vzpomínek. Praha: Práce, 1965.
PFEIFEROVÁ, Karla. Paměti: stará textilačka vypravuje. Praha: NPL, 1964.
ŠINOVSKY, Josef (ed.). Cestou jistoty: Vyprávění o lidech a dělnickém revolučním hnutí na Ostravsku. Ostrava: Profil, 1965.
SKŘIVAN, Pavel. Vzpomínky. Praha: Tiskový výbor Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické, 1911.
STEINER, JOSEF. Utrpení sociální demokracie českoslovanské a postup strany v Rakousku. Praha: Zář 1902.
TROUSIL, Antonín. Hrst vzpomínek. Praha: NPL, 1962.
VALEHRACH, Karel. Beznaděje a naděje: Vzpomínky. New York, 1962.
b)periodika
Dělnický kalendář českoslovanské strany sociálně-demokratické v Rakousku na obyčejný rok. Praha: Sociální demokrat, 1894-1914
Der Freigeist: sozialdemokratische Zeitschrift für das arbeitende Volk. Reichenberg/Liberec: Schiller, 1890-1910
Právo lidu: časopis hájící zájmy dělníků, maloživnostníků a rolníků. Praha, 1893-1914
Stenographische Protokolle des Abgeordnetenhauses des Reichstages, 1897 – 1914, viz též elektronická verze.
Ženský list: časopis pracující třídy ženského pohlaví. 1901-1914