Od radikalismu k reformismu. Utváření představ o třídě ve druhé generaci představitelů českého dělnického hnutí, 1890-1914
Název práce v češtině: | Od radikalismu k reformismu. Utváření představ o třídě ve druhé generaci představitelů českého dělnického hnutí, 1890-1914 |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | From Radikalism to Reformism. The Making of Imagined Class in the Second Generation Representatives of Czech Working-Class Movement, 1890-1914 |
Klíčová slova: | Představy o třídě|dělnické hnutí|dělničtí vůdci|práce|sociální demokracie|odborové hnutí|periodika|memoáry |
Klíčová slova anglicky: | Imagined Class|Working-class Movement|Working-Class Leaders|Work|Social Democracy|Trade Union-Movement|Peridodicals|Memoirs |
Akademický rok vypsání: | 2015/2016 |
Typ práce: | diplomová práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Ústav hospodářských a sociálních dějin (21-UHSD) |
Vedoucí / školitel: | prof. PhDr. Jiří Štaif, CSc. |
Řešitel: | skrytý![]() |
Datum přihlášení: | 06.09.2016 |
Datum zadání: | 06.09.2016 |
Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 08.09.2016 |
Datum a čas obhajoby: | 19.06.2017 09:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 12.05.2017 |
Datum proběhlé obhajoby: | 19.06.2017 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
Oponenti: | prof. PhDr. Jiří Pokorný, CSc. |
Zásady pro vypracování |
Diplomová práce (DP) se bude zabývat utvářením představ o třídě v druhé generaci českého dělnického hnutí. Spodní časové ohraničení jsem zvolil z důvodu nástupu druhé generace dělnického hnutí na počátku 90. let 19. století, která se odklonila od radikalismu první generace průkopníků k jednání oscilujícím mezi Bebelovým reformismem a Bernsteinovým revizionismem. Právě od počátku 90. let se v dělnickém hnutí pozvolně mění volné uskupení třídy o sobě (Klasse an sich) na přesněji vymezenou třídu pro sebe (Klasse für sich). Diplomová práce hledá odpověď na otázku, proč k tomu dochází až ve druhé generaci. Tradiční vysvětlení marxistických historiků o konci perzekuční fáze a následném logickém nástupu masové strany se jeví příliš schematické. Za horní časový mezník je zvolen r. 1914 vzhledem k tomu, že první světová válka způsobila řadu hlubokých kvantitativních i kvalitativních změn ve společenských vztazích: proletarizaci širokých vrstev společnosti, fatální zhoršení životních, sociálních, zdravotních a politických podmínek dělnictva. Dělnická třída v předválečném a válečném období jsou dvě rozdílné sociální fenomény, jež je proto vhodné historicky analyzovat odděleně. Diplomant se konceptuálně opírá o knihu Benedicta Andersona Imagined Communities, na jejímž základě si zformoval základní tezi, kterou bude v práci dále rozvíjet: Třída pro sebe se neutvořila jen na základě marxistické ideologie (dle Karla Marxe jakéhosi privilegovaného vědomí dělnictva), nýbrž také skrze představy společenství, resp. sounáležitosti. Konstruovány byly skrze sociálnědemokratický a obecně levicový tisk, odbory, dělnické čtenářské a tělocvičné spolky (DTJ), a v neposlední řadě na základě dělnických festivit. Dále jde o Pierra Bourdieua, jehož historické analýzy životního světa lidu historikovi sociálních dějin autorovi umožní postihnout vznik, proměnu či rozklad sociálních skupin a často složité a nečekané koalice nebo konflikty. V případě koalic bude přínosné sledovat rozšíření koaličního potenciálu konstituující se Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické o malorolníky, drobné živnostníky a část inteligence. DP bude též zkoumat vzájemné relace jednotlivých druhů kapitálů, kterými disponovali dělničtí vůdci, především ekonomického, sociálního a kulturního a přihlížet bude také k symbolickému potenciálu jejich veřejných (parlamentních i mimoparlamentních) projevů. Dělnická třída zde bude vykládána jako vnitřně dynamické společenství více či méně intenzivně prožívané sociální sounáležitosti, jež bylo ovlivněno širokou škálou vzájemných vazeb, které v návaznosti na její pracovní prostředí a životní styl v řadě případů dokázaly, v jiných zase nedokázaly, z vnitřně různorodé masy manuálně pracujících jedinců vytvořit kolektivního a emancipujícího se historického aktéra, cílevědomě usilujícího o společenské uznání i lidskou důstojnost. |
Seznam odborné literatury |
ANDERSON, Benedict. Představy společenství: úvahy o původu a šíření nacionalismu. Praha: Karolinum, 2008. BENEŠ, Jakub. Czech Social Democracy, František Soukup, and the Habsburg Austrian Suffrage Campaign 1897-1907: Toward a New Understanding of Nationalism in the Workers' Movements of East Central Europe. Střed. 2012, 4(2), s. 9-33. BENEŠ, Jakub. Socialist Popular Literature and the Czech-German Split in Austrian Social Democracy 1890-1914. Slavic Review. 2013, 72(2), s. 327-351. BOURDIEU, Pierre. Teorie jednání. Praha: Karolinum, 1998. DUBSKÝ, Ivan. Pronikání marxismu do českých zemí. Praha: NPL, 1963. FASORA, Lukáš. Dělník a měšťan: vývoj jejich vzájemných vztahů na příkladu šesti moravských měst 1870–1914. Brno: CDK, 2010 FASORA, Lukáš. Stáří k poradě, mládí k boji: radikalizace mladé generace českých socialistů 1900-1920. Brno: CDK, 2015. GALANDAUER, JAN. Bohumír Šmeral 1880 – 1914. Praha 1981. TÝŽ, Od Hainfeldu ke vzniku KSČ. Dělnické hnutí v letech 1889 – 1921. Praha 1986. HAIMSON, Leopold a Charles TILLY (eds.). Strikes, wars, and revolutions in international perspective: Strike waves in the the late nineteenth and early twentieth century. Cambridge - New York, 2002. HOLUBEC, Stanislav. Lidé periferie: sociální postavení a každodennost pražského dělnictva v meziválečné době. Plzeň: Vydavatelství Západočeské univerzity, 2010. KNOB, Stanislav, RUCKI, Tomáš (eds.). Problematika dělnictva v 19. a 20. století1. Bilance a výhledy studia. Ostrava 2011. KOŘALKA, Jiří. Die Entstehung der Arbeiterklasse. In: Habsburgermonarchie 1848 – 1918. Bd. IX., Teilband 1/2, eds., Helmut Rumpler, Peter Urbanitsch, Wien: Verlag ÖAW 2010, s. 813 - 847. KŘEPELÁKOVÁ, Vlastimila. Struktura a sociální postavení dělnické třídy v Čechách 1906-1914. Praha: Univerzita Karlova, 1974. KULEMAN, Peter. Am Beispiel des Austromarxismus: Sozialdemokratische Arbeiterbewegunng in Österreich von Hainfeld zur Dolfuß-Diktatur. Hamburg: Junius-Verlag, 1982. MACHAČOVÁ, Jana a Jiří MATĚJČEK. Nástin sociálního vývoje českých zemí 1781-1914. Opava: Slezské muzeum, 2002. MILLER, David (ed.). Blackwellova encyklopedie politického myšlení. Brno: Barrister & Principal, 2000. NOIRIEL, Gérard. Úvod do sociohistorie. Praha: SLON, 2012. PLECHANOV, Georgij Valentinovič. K otázce úlohy osobnosti v dějinách. Praha: Svoboda, 1946. PULLMANN, Michal a Jakub RÁKOSNÍK. "Dělnická třída" v moderní sociální historiografii. Dějiny, teorie, kritika. Praha: Masarykův ústav AV ČR, 2007, č. 2, s. 271-288. PULLMANN, Michal. Proměny třídních pozic v moderní společnosti: kulturní sociologie Pierra Bourdieua. In: ŠUBRT, Jiří (ed.). Historická sociologie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007, s. 500-505. TÝŽ. Třída. In: STORCHOVÁ, Lucie a kol., Koncepty a dějiny. Praha: Skriptorium 2014, s. 185 – 193. RÁKOSNÍK, Jakub. Josef Rezler: Glück als Kampf um Anerkennung der Arbeiterklasse. Prager WISOHIM. 2011, č. 14, 108-109. RÁKOSNÍK, Jakub. Třídní boj v marxistické historiografii. In: JIROUŠEK, Bohumil (ed.). Proměny diskurzu české marxistické historiografie: Kapitoly z historiografie 20. století. České Budějovice: Historia culturae, 2008, s. 287-301. ROBEK, Antonín, Mirjam MORAVCOVÁ a Jarmila ŠŤASTNÁ (eds.). Etnografie dělnictva. Praha: Ústav pro etnografii a folkloristiku, 1974-1987. ROBEK, Antonín, Mirjam MORAVCOVÁ a Jarmila ŠŤASTNÁ (eds.). Stará dělnická Praha: Život a kultura pražských dělníků 1848-1939. Praha: Academia, 1981. SEWELL, William. Corporations Républicaines: The Revolutionary Idiom of Parisian Workers in 1848.Comparative Studies in Society and History. Cambridge: Cambridge University Press, 1979, 21(2), 195-203. TOMEK, Václav a Ondřej SLAČÁLEK. Anarchismus: Svoboda proti moci. Praha: Vyšehrad, 2006. URBAN, Otto. Kapitalismus a česká společnost: k otázkám formování české společnosti v 19. století. Praha: NLN, 2003. Seznam pramenů: a)memoáry Cestami vzpomínek. Praha: Práce, 1967. BÍLKOVÁ, Pavla a Milan MYŠKA (eds.), Tak žili a bojovali: Hlasy pamětníků o vývoji dělnického hnutí na Ostravsku. Ostrava: Krajské nakladatelství 1959. FRANĚK, Otakar (ed.). Josef Hybeš ve vzpomínkách současníků. Brno: Krajské nakladatelství, 1962. František Halas starší vzpomíná na sociální boje dělnictva v Brně a v Jihomoravském kraji. Brno: Knihovna Jiřího Mahena, 1971. HABRMAN, Gustav. Z mého života: vzpomínky. Praha: Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství, 1924. HAWLE, Christian (ed.). Richard Zach: "Gelebt habe ich doch!". Wien: Globus, 1989. HUDEC, JOSEF. Druhá lidová sněmovna. Činnost poslanců sociálně demokratických… na radě říšské r. 1911. Praha /1911/. KINDL, Václav. Než vzešel den. Praha: Práce, 1958. KREIBICH, Karel. Těsný domov - širý svět. Liberec: Severočeské nakladatelství, 1968. Naše dětská a učňovská léta: sborník vzpomínek. Praha: Práce, 1965. PFEIFEROVÁ, Karla. Paměti: stará textilačka vypravuje. Praha: NPL, 1964. ŠINOVSKY, Josef (ed.). Cestou jistoty: Vyprávění o lidech a dělnickém revolučním hnutí na Ostravsku. Ostrava: Profil, 1965. SKŘIVAN, Pavel. Vzpomínky. Praha: Tiskový výbor Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické, 1911. STEINER, JOSEF. Utrpení sociální demokracie českoslovanské a postup strany v Rakousku. Praha: Zář 1902. TROUSIL, Antonín. Hrst vzpomínek. Praha: NPL, 1962. VALEHRACH, Karel. Beznaděje a naděje: Vzpomínky. New York, 1962. b)periodika Dělnický kalendář českoslovanské strany sociálně-demokratické v Rakousku na obyčejný rok. Praha: Sociální demokrat, 1894-1914 Der Freigeist: sozialdemokratische Zeitschrift für das arbeitende Volk. Reichenberg/Liberec: Schiller, 1890-1910 Právo lidu: časopis hájící zájmy dělníků, maloživnostníků a rolníků. Praha, 1893-1914 Stenographische Protokolle des Abgeordnetenhauses des Reichstages, 1897 – 1914, viz též elektronická verze. Ženský list: časopis pracující třídy ženského pohlaví. 1901-1914 |