Čínská energetická bezpečnost a politika vůči Africe

• Název práce v češtině: Čínská energetická bezpečnost a politika vůči Africe
• Název v anglickém jazyce: China's energy security and policy towards Africa
• Klíčová slova: Energetická bezpečnost, Čínská lidová republika, ropa, investice, principy mírového soužití, Libye, Súdán, Jižní Súdán
• Klíčová slova anglicky: energy Security, the People’s Republic of China, oil, investments, principles of peaceful oexistence, Libya, Sudan, South Sudan
• Akademický rok vypsání: 2015/2016
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra mezinárodních vztahů (23-KMV)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Irah Kučerová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 09.06.2016
• Datum zadání: 09.06.2016
• Datum a čas obhajoby: 22.06.2018 08:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, Praha 5, J3095, Jinonice - místn. č.3095
• Datum odevzdání elektronické podoby: 09.05.2018
• Datum proběhlé obhajoby: 22.06.2018
• Oponenti: PhDr. Bc. et Bc. Aleš Karmazin, M.Sc., M.Sc., Ph.D.

Seznam odborné literatury

Alden, Chris (2007). China in Africa (Zed Books: London).
Alsaad, Munir (2014). Energy Security in International Relations: Indian’s Energy Security (Hyderabad: Osmania University).
Arruda, Michael E. – Li, Ka-Yin (2003). China’s Energy Sector: Development, Structure, and Future. China Law & Practice 17 (9), s. 12-17.
Bahgat, Gawdat (2012). The impact of the Arab spring on the oil and gas industry in North Africa – a preliminary assessment. The Journal of North African Studies 17 (3), s. 503 – 514.  Bai, Xiangfei-Ding, Hua-Lian, Jinjing-Ma, Dong-Yang, Xiaoyu-Sun, Nanxiang-Xue, Wenlin-Chang, Yijun (2018). Coal production in China: past, present, and future projections. International Geology Review 60 (5-6), s. 535-547.
Baldwin, David A. (1997). The concept of security. Review of International Studies 23, pp. 5-26.
Brautigam, Deborah (2008). China’s Foreign Aid in Africa: What Do We Know? In: Rotberg, Robert, China Into Africa: Trade, Aid, and Influence (Washington DC: Brooking Institution Press), s. 197-216.  Calabrese, John (2013). China and the Arab Awakening: The Cost of Doing Business. Middle East Institute: China Report 49 (1), s. 5-23.
Callahan, W. (2008) “Chinese Visions of World Order: Post-hegemonic or a New Hegemony?” International Studies Review 10(4), s. 749-61.
Cissé, Daouda (2015). China’s Economic Transformation – What Lessons Can Africa Learn? In: du Plessis, Hester, Rise and Decline and Rise of China: Searching for an Organising Philosophy (Johannesburg: Real African Publishers), s. 205-252.
Council on Foreign Relations (2018). Civil War in South Sudan (https://www.cfr.org/interactives/global-conflict-tracker#!/conflict/civil-war-in-southsudan, 5. 5. 2018).
Cunningham, Edward A. (2015). The State and the Firm: China’s Energy Governance in Context. Global Economic Governance Initiative, s.1-44.
Rich, Timothy S. – Recker, Sterling (2012). Evaluating Sino-African relations: new wine in old bottles? International Institute for Asian Studies 59.
Olimat, Muhamad S. (2014). China and North Africa Since World World II.: A Bilateral Approach (London: Lexington Books).
Nour, Samia Satti Osman Mohamed (2011). Assessment of the Impacts of Oil: Opportunities and Challenges for Economic Development in Sudan. United Nations University – Maastricht Economic and social Research and training centre on innovation and Technology, s. 1-44.
Nour, Samia Satti Osman Mohamed (2011). Assessment of the Impacts of Oil: Opportunities and Challenges for Economic Development in Sudan. United Nations University – Maastricht Economic and social Research and training centre on innovation and Technology, s. 1-44.
Nathan, Andrew and Scobell, Andrew (2012) “What drives Chinese foreign policy” in China’s Search for Security (New York: Columbia University Press), ch. 1, s. 3-36.

Předběžná náplň práce

Cílem diplomové práce je objasnit, jakým způsobem si zajišťuje Čínská lidová republika svou energetickou bezpečnost a jak tomu napomáhají investice na africkém kontinentu. S ekonomickým růstem stoupají i energetická spotřeba. Ze soběstačné země se v roce 1993 stal z Číny dovozce ropy. Nové pojetí energetické bezpečnosti v Číně spočívá v posilování vztahů se zeměmi disponujícími značnými zásobami ropy. V některých oblastech, jako jsou průmysl, doprava a armáda, je prozatím ropa v takovém měřítku nenahraditelné palivo, proto se zaměřím na působení Číny ve vybraných zemích bohatých na naleziště ropy. Konkrétně se zaměřím na aktivity Čínské lidové republiky zaprvé v Súdánu a Jižním Súdánu a zadruhé v Libyi.

Čínská lidová republika se oproti západním zemím jeví jako výhodný investiční partner, jelikož nezasahuje do vnitřních záležitostí druhých států a tvrdí, že každá země právo vybrat si svůj model vládnutí a rozvoje s přihlédnutím na podmínky v zemi, které jsou všude jedinečné. Dále vyzdvihuje vzájemné zisky spolupráce a nepodmiňuje investice změnami v politickém a bankovním systému jako západní státy. Čína si vybírá partnerské země s ohledem na jejich politickou a bezpečnostní situaci.

Vzhledem k neúplnému probádání možných nalezišť skýtají Libye a Súdán/Jižní Súdán skýtají do budoucna velký ropný potenciál. Avšak co mají tyto africké země společné, je politická nestabilita a konflikt na svém území. To ohrožuje čínské investice a pravidelnost a množství dodávek ropy ze Súdánů a Libye nejistými. Pragmatismus převládl nad principy mírového soužití a Čína se diplomaticky a v případě Súdánů i vojensky zapojuje do stabilizace zemí.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The goal of the thesis is to shed light on the ways in which the People’s Republic of China secures its energy security and to identify the role of Chinese investments in Africa.

The economic development results in increased demand for energy resources. In 1993 China became a net oil importer. Conceptualization of energy security in China consists in strengthening relations with oil-rich countries. In certain areas such as industry, transportation and military oil represents for now to that extent of use an irreplaceable source of energy. Therefore I will focus on activities of the People’s Republic of China. More specifically, I will focus on investment activities of China in Sudan/South Sudan and Libya.

Compared to the West, China seems to be a convenient business partner as it abides by the noninterference into another state’s affairs rule. The rationale behind this principle is that every state has a right to choose its model of governance development while taking into consideration its unique conditions. Additionally, China puts emphasis on mutual benefits of South-South cooperation and does not condition investments with the request for changes in political system and banking sector of a recipient state. China chooses its partner countries based on political and stability and state of security in a recipient country.

Given the incomplete exploration of their potential reservoirs, Libya and Sudan/South Sudan might offer a significant oil potential in the future. What these African countries have in common is political instability and an ongoing conflict/tense situation on their territory. These aspects threaten Chinese investments and regularity and amount of oil supplies from Sudan/South Sudan and Libya. Pragmatism prevailed over principles of peaceful coexistence and China diplomatically and in case of Sudan/South Sudan even militarily involves in stabilization of these countries