Tato práce si klade za cíl zhodnotit účinky funkční elektrické stimulace na motorické a funkční schopnosti paretické horní končetiny u pacientů po cévní mozkové příhodě. Konkrétně zjišťuje okamžitý efekt funkční elektrostimulace na zvýšení aktivního rozsahu pohybu, snížení stupně spasticity ruky a zlepšení funkčního výkonu. Výzkumu se účastnilo celkem 6 pacientů po první cévní mozkové příhodě v povodí aretria cerebri media. Výzkumný vzorek měl homogenní rozložení tíže paresy od lehké, středně těžké, po těžkou. Výzkum probíhal celkem 3 týdny, každý pracovní den, 60 minut denně, s tím, že 30 minut byla indikována elektrostimulace a 30 minut probíhalo testování sledovaných parametrů. Pacienti byli hodnoceni pomocí Modified Frenchay scale, Modified Tardieu scale a goniometrického měření rozsahu pohybu. Výzkum prokázal na 60 pozorování, že funkční elektrická stimulace má okamžitý, signifikantní vliv na zvýšení aktivního rozsahu pohybu dorsální flexe zápěstí (p- hodnota 0,043). Průměrné zlepšení na 95% intervalovém odhadu je 0,08. Při sledování zlepšení aktivního rozsahu pohybu dorsální flexe zápěstí mezi vstupním a výstupním vyšetřením nedošlo ke statisticky významnému rozdílu (p- hodnota 0,63), ale i přes to pacienti dosáhli lepších výstupních výsledků oproti vstupním. Stejně tak nedošlo ke statisticky významným rozdílům u hodnocení Modifikované Frenchay scale ve výstupním sledování oproti vstupnímu (p- hodnota 0,06). I ve funkčním výkonu došlo však u všech pacientů ke zlepšení. Tento výzkum potvrdil, že funkční elektrická stimulace má vliv na motorické a funkční schopnosti paretické horní končetiny u pacientů po cévní mozkové příhodě.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
This study aims to evaluate the effects of functional electrical stimulation on motor and functional abilities of paretic upper limb in patients after stroke. Specifically detects the immediate effect of functional electrostimulation on the increase of the active range of motion, reduction of the hand spasticity degree and the improvement of functional performance. The research covered a total of 6 patients after first stroke in the basin aretria middle cerebral artery. The research sample had a homogeneous distribution of the paresis heaviness from light, moderate, to severe. The research was conducted in total of three weeks, every working day, 60 minutes a day, with 30 minutes of indicated electrostimulation and 30 minutes of testing of monitored parameters. Patients were evaluated using the Modified Frenchay scale, Modified Tardieu scale and the range of motion goniometer. Research showed in 60 observations that the functional electrical stimulation has immediate and significant effect on increasing the active range of dorsal flexion motion of the wrist (p-value 0.043). The average improvement on 95% interval estimation is 0.08. During the monitoring of the improvement of the active range of wrist dorsal flexion motion between input and output examination there was no statistically significant difference (p-value 0.63), but despite this the patients have achieved better output results compared to the initial results. Likewise, there was no statistically significant difference in the evaluation of the Modified Frenchay scale in the output monitoring from the input monitoring (p-value 0.06). Even in functional performance occurred but all patients to improve. This research has confirmed that the functional electrical stimulation has influence on the motor and functional abilities of the paretic upper limb in patients after stroke.
- zadáno vedoucím/školitelem