Pace-of-life syndrom je koncept označující koevoluci životních strategií a souvisejících fyziologických, imunologických a behaviorálních znaků. Hormony jsou zásadními mediátory ovlivňujícími základní životní procesy jako je rychlost metabolismu, stresová reakce či investice do reprodukce a jako takové jsou patrně komponentou pace-of-life syndromu. Tropičtí ptáci se vyznačují, v porovnání s druhy mírného pásu, pomalými životními strategiemi (relativně malá investice do reprodukce a naopak velká investice do přežívání). Několik studií ukázalo, že tropické druhy pěvců mají pomalejší metabolismus (pace of life), nižsí hladiny testosteronu a basálního kortikosteronu, ale intensivnější stresovou reakci (stresové hladiny kortikosteronu). Veškeré dostupné studie se ovšem týkají srovnání pěvců Severní Ameriky a tropické střední/jižní Ameriky, a jsou založeny na analýzách koncentrace hormonů v krvi/plasmě. Hormony se však ukládají i v rostoucím peří, a jeho analýzou je tak teoreticky možno získat alternativní obrázek o hladinách hormonů během celé doby pelichání. Cílem diplomové práce bude analýza hladin hormonů (kortikosteronu a testosteronu) u vybraných druhů pěvců severního temperátu (Evropy) a tropické oblasti (Kamerun), přičemž analýza se zaměří jednak na hladiny hormonů v krvi, tak také v pěří. K dispozici je materiál z cca 40 tropických a 40 temperátních druhů pěvců, umožňující robustní srovnání těchto skupin ošetřené na fylogenezi.