Zástavní právo k nemovité věci

• Název práce v češtině: Zástavní právo k nemovité věci
• Název v anglickém jazyce: Security Interest in Real Estate
• Klíčová slova: Zástavní právo k nemovité věci, Zástavní právo, Zajištění, Hypotekární zástavní právo
• Klíčová slova anglicky: Security Interest in Real Property, Pledge, Security, Mortgage
• Akademický rok vypsání: 2015/2016
• Typ práce: rigorózní práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra občanského práva (22-KOP)
• Vedoucí / školitel: prof. JUDr. Jan Dvořák, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 21.10.2015
• Datum zadání: 21.10.2015
• Datum potvrzení stud. oddělením: 21.10.2015
• Datum a čas obhajoby: 20.12.2018 11:30
• Místo konání obhajoby: PF UK m. 131
• Datum odevzdání elektronické podoby: 05.11.2018
• Datum proběhlé obhajoby: 20.12.2018
• Oponenti: JUDr. MUDr. Alexandr Thöndel, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Předkládaná rigorózní práce analyzuje zástavní právo k nemovité věci. Práce je členěna do 11 kapitol. V úvodních kapitolách pojednává obecně o zajištění a následně přechází k zástavnímu právu, jakožto jednomu ze zajišťovacích instrumentů, kde se věnuje pojmu zástavního práva, historii zástavního práva, pramenům právní úpravy a funkci zástavního práva tak, aby čtenář získal potřebné souvislosti.

V následujících třech kapitolách pozornost směřuje de facto k definičním znakům zástavního práva, tedy vymezení zástavy (se zaměřením na nemovitou věc), subjektů zástavního práva a zajištěného dluhu.

Značný prostor je pak věnován v kapitole šesté vzniku zástavního práva, kde se autorka pokouší uceleně zanalyzovat jednotlivé důvody vzniku zástavního práva a na ně navazující způsoby vzniku zástavního práva, přičemž kritériem pro rozdělení je zde skutečnost, zda zástavní právo vzniká k nemovité věci evidované v katastru nemovitostí či nemovité věci, jež nepodléhá evidenci v katastru nemovitostí. Smluvnímu zástavnímu právu je zde věnován největší prostor a s ohledem na rostoucí elektronizaci právního styku je poměrně značná část věnována také elektronické kontraktaci. Protože se život zástavního práva neomezuje pouze na jeho vznik, (případný) výkon a zánik, věnuje se kapitola sedmá také právům a povinnostem subjektů zástavněprávního vztahu.

Za nejzásadnější, alespoň z hlediska novinek v právní úpravě, pak autorka považuje osmou kapitolu o výkonu zástavního práva. Výklad je věnován obecným otázkám a právnímu rámci výkonu zástavního práva, aby bylo dále pojednáno o možných způsobech jeho realizace, a to nejen způsoby dosud užívanými, jako je prodej zástavy ve veřejné dražbě a soudní prodej zástavy, nýbrž také možnými privátními způsoby zpeněžení zástavy.

V posledních kapitolách se pak autorka zaměřuje na zánik zástavního práva, jeho případné promlčení a eventuální relativní neúčinnost zástavního práva, resp. některých jeho atributů.

Závěrem je předložen náhled autorky na novou právní úpravu zástavního práva v občanském zákoníku, na její přínos a možné nedostatky, přičemž je zde nastíněno i několik úvah de lege ferenda.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

This thesis analyses Security Interest in Real Estate. The thesis is structured into 11 chapters. In the initial chapters, it deals generally with securing and subsequently the pledge in which the pledge concept and history, the legal regulation sources and the function of pledge are introduced to make the reader acquainted with the context necessary.

In the following three chapters, attention is paid to the defining features of pledge, i.e. the definition of collateral (with a focus on immovable property), pledges and secured debt.

A considerable space is devoted to the creation of pledge, where the author analyses the titles for the creation of pledge, which are an agreement, a decision of a public authority and a statute. This chapter further provides an overview od pledge creation modes. The modes are dependant on whether pledge on real estate registered or not registered should be established. Considering the growing of legal relations digitalization, electronic contraction is also elaborated on.

Since the life of the pledge is not limited to its creation, (eventual) execution and extinction, chapter Seven also deals with the rights and obligations of pledges.

Chapter Eight analyses the exercise of pledge, as being the fundamental part regarding the changes adopted in Civil Code. The chapter is devoted to general questions and the legal framework of the exercise of pledge, the possible ways of its realization, not only by means of previously used sales of pledge in the public auction and the judicial sales of pledge, but also with a special attention focused on a possible private pledge mitigation. Agreements on private pledge mitigation are analysed in context with the prohibited arrangements as set out by the Civil Code.

In the final chapters the author looks into the extinction of lien, a possible limitation and eventual relative ineffectiveness. In conclusion, the author presents a preview of the new legal regulation of the pledge in the Civil Code, its benefits and possible shortcomings, and also several de lege ferenda considerations.