Trestný čin vraždy a zabití podle § 140, § 141 tr. zák.

• Název práce v češtině: Trestný čin vraždy a zabití podle § 140, § 141 tr. zák.
• Název v anglickém jazyce: Crimes of murder and manslaughter under sections 140 and 141 of the Czech criminal code
• Klíčová slova: Vražda, zabití, úmyslné trestné činy proti životu.
• Klíčová slova anglicky: Murder, manslaughter, intentional killings.
• Akademický rok vypsání: 2015/2016
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra trestního práva (22-KTP)
• Vedoucí / školitel: JUDr. Jaromír Hořák, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 09.11.2015
• Datum zadání: 18.11.2015
• Datum potvrzení stud. oddělením: 27.09.2016
• Datum a čas obhajoby: 26.09.2016 17:00
• Místo konání obhajoby: Místnost č. 342
• Datum odevzdání elektronické podoby: 30.06.2016
• Datum proběhlé obhajoby: 26.09.2016
• Oponenti: JUDr. Jiří Krupička, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Cílem této práce je především poskytnout komplexní rozbor skutkových podstat trestných činů vraždy a zabití. Poslední rekodifikace z roku 2009 přinesla do trestního zákoníku větší diferenciaci úmyslných usmrcení, což se projevilo jednak v rozšíření skutkové podstaty trestného činu vraždy a zároveň v zavedení zcela nové skutkové podstaty trestného činu zabití. Tyto změny jsou součástí snahy modernizovat trestní právo hmotné a do jisté míry reflektují posun českého právního řádu směrem k větší konformitě s právními řády typickými v západní Evropě. Zároveň však lze argumentovat, že česká právní úprava úmyslných usmrcení je v mnohých směrech svébytná.
Tato práce analyzuje jednotlivé části těchto dvou skutkových podstat systematicky v pořadí, v jakém je nalezneme v trestním zákoníku. V první kapitole jsou úmyslná usmrcení zasazena do historického kontextu a je proveden rozbor jejich systematiky v nové úpravě. Druhá kapitola se věnuje vraždě prosté a především zkoumá obligatorní znaky její skutkové podstaty, které jsou z větší části stejné i v případě jiných typů vražd a zabití. Třetí kapitola poskytuje náhled na vraždu premeditovanou, zabývá se definicí některých pojmů s ní spojených a vybranými problémy s její aplikací soudy. Čtvrtá kapitola se zabývá nově rozšířeným výčtem okolností umožňujících použití vyšší trestní sazby. Následující kapitola se již věnuje nové skutkové podstatě trestného činu zabití, výkladu klíčových pojmů a vybrané problematice. Poslední kapitola se pak věnuje problematice eutanázie, která představuje další výzvu pro budoucí rozvoj úpravy úmyslných usmrcení.
Zvláštní zaměření této práce spočívalo v analýze aplikační praxe spojené se současnou úpravou a ve výkladu klíčových pojmů. V jednotlivých kapitolách lze nalézt srovnání relevantní judikatury a právních názorů extrahovaných z odborné literatury včetně úvah de lege ferenda.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The main objective of this work is to provide a comprehensive analysis of the codification of crimes of murder and manslaughter. The last recodification from the year of 2009 brought some significant changes into the area of intentional killings, the most important of which is an increased differentiation in the typology of these crimes. The Czech criminal code now differentiates between murder, premeditated murder and manslaughter. These changes can be seen as part of an effort by the Czech legislature to modernize the criminal law along the lines of legal systems typical in Western Europe. On the other hand, it can also be argued that the new Czech codification preserves its unique approach to certain problems.
This thesis analyzes individual parts of sections of the Czech criminal code concerned with murder and manslaughter in a systematic manner. The first chapter deals with the historical context of intentional killings as well as providing an analysis of the new arrangement. Chapter two follows by introducing features common along all three types of intentional killings, specifically the actus reus of the crime. The following chapters then describe the different approaches towards intentional killings based on variations in mens rea of the crime, thus establishing the new system differentiating between murder, premeditated murder and manslaughter. The last chapter then deals with euthanasia, which the author believes represents the logical next issue to be dealt with by the legislature.
Special attention was given to a careful analysis of the judicial application of new codification of intentional killings. Wherever possible, issues are described in light of relevant case law as well as varying legal opinions extracted from legal literature. Finally, an underlying objective of this thesis was the formulation of opinions regarding possible future development of the studied area of law.