Stát se v oblasti soukromého práva považuje za právnickou osobu. Je ovšem zcela zvláštní právnickou osobou, má dvojakou povahu, v jejímž důsledku se v právním styku pravidelně ocitá na pomezí práva soukromého a veřejného. Ve svém soukromoprávním jednání přitom stát není omezen principem legality. Může činit, stejně jako od něho odlišné právnické a fyzické osoby, i to, co mu není zákonem výslovně dovoleno. Na rozdíl od jiných právnických a fyzických osob však stát nemůže naplno využít principu autonomie vůle. Jeho jednání, jakkoliv není omezeno na to, co zákon dovolí, je předurčeno zřetelně danými mezemi. Tyto meze jsou představovány omezujícími ustanoveními, která korigují počínání samotných konkrétních organizačních složek státu a státních organizací tak, aby bylo dosaženo cíle právní úpravy, kterým je veřejný zájem na tom, aby se státním majetkem bylo nakládáno šetrně a aby hospodaření státu nebylo pro stát nevýhodné. Předmětem této práce je zkoumání jednotlivých prvků majetkoprávních vztahů státu, na něž jsou zaměřeny jednotlivé části práce. Nejdůležitějším subjektem majetkoprávních vztahů státu je sám stát. Na ten ovšem v soukromoprávním styku nelze nahlížet jako na kompaktní a vnitřně splývající celek. Naopak zcela zásadní je jeho vnitřní členění. Projevy vnitřního členění státu na jeho majetkoprávní vztahy nazýváme teorií dělené subjektivity státu, jež je v této práci zkoumána a analyzována na podkladě dosavadní soudní judikatury. Práce se dále věnuje pojmu majetek státu jakožto předmětu zkoumaných právních vztahů. Majetek státu je v práci jednak definován, jednak je kladen důraz na jeho kategorizaci. Při pohledu na různé druhy majetku státu zároveň vynikne roztříštěnost příslušné právní úpravy. Cílem práce je tak mimo jiné zasadit obecnou právní úpravu a nejdůležitější zvláštní úpravy do ucelenějšího kontextu. Na to navazuje zkoumání obsahu majetkoprávních vztahů státu s akcentem na vymezení základních principů hospodaření a nakládání s majetkem státu. Přičemž je dále poukazováno na projevy dotčených základních principů na konkrétní majetkové dispozice státu. Nezbytným doplňkem k analýze primárních majetkových vztahů je zkoumání vztahů, které někdy bývají označovány jako sekundární, tj. vztahů odpovědnostních, a s nimi úzce související zkoumání kontroly hospodaření a nakládání s majetkem státu.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
When acting in the field of private law, State has the quality of a legal entity. However, State is a legal entity of its own kind. It has an immanent double nature and consequently it doesn’t cease to stand on the border of private and public law. The principle of legality doesn’t apply to State as a private law actor, which means that it can do even what is not explicitly permitted by the law. On the other hand, State cannot fully exploit autonomy of its will because its legal actions are rigorously predestined by the rules setting clear limits to it. Those limits in form of restrictive dispositions are addressed directly to organizational units of the state and state organizations and their purpose is to ensure efficient and economical management of state property as it is in the public interest. This dissertation aims to analyse the individual elements of property relations of the State. The most important subject in those relations is State itself. Nevertheless State cannot be regarded as one compact and confluent unity. On the contrary, its internal structure is crucial. The effects of internal structure of the State on the property relations form the so-called Theory of divided legal personality of the State, which is closely analysed in the perspective of existing case law. This work also deals with the concept of state property. State property is defined and then categorised accordingly to actual legislation, which is strongly fragmented. Therefore, the partial aim of this work is to put the general and the most significant special legislation into one context. The analysis of the property relation’s content follows in the subsequent part with the emphasis on formulation of fundamental principles of state property management. These principles have obvious direct impact on specific disposals with state property, as are shown in this work. Not only primary relations, but also so-called secondary ones are further analysed, which means that the last part of the dissertation is devoted to legal liability of various subjects regarding state property and to existing control mechanisms.
- zadáno a potvrzeno stud. odd.