Afghánistán v kontextu indicko-pákistánského soupeření

• Název práce v češtině: Afghánistán v kontextu indicko-pákistánského soupeření
• Název v anglickém jazyce: Afghanistan in the context of Indo-Pakistani rivalry
• Akademický rok vypsání: 2014/2015
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra mezinárodních vztahů (23-KMV)
• Vedoucí / školitel: Mgr. et Mgr. Tomáš Kučera, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 30.06.2015
• Datum zadání: 30.06.2015

Seznam odborné literatury

Seznam literatury a dalších zdrojů
1) ADNAN, Mubeen. The Kargil Crisis 1999 and Pakistan's Constraints. Journal of Political Studies [online]. 2015, 22(1): 129-151 [cit. 2015-09-25]. ISSN 19941080. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=poh&an=103196996&scope=site
2) AHMAD, Ishtiaq a Hannes EBERT. Breaking the Equilibrium? New Leaders and Old Structures in the India-Pakistan Rivalry. Asian Affairs: An American Review [online]. 2015, 42(1): 46-75 [cit. 2015-09-25]. DOI: 10.1080/00927678.2015.999518. ISSN 00927678
3) AHMED, Zahid Shahab a Stuti BHATNAGAR. Conflict or Cooperation? The Role of India and Pakistan in Post-2014 Afghanistan. South Asian Studies (1026-678X) [online]. 2015, 30(1): 259-276 [cit. 2015-09-25]. ISSN 1026678X. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&an=102004240&scope=site
4) BERLIN, Don (2011) The rise of India and the Indian Ocean, Journal of the Indian Ocean Region, 7:1, 1-31, DOI: 10.1080/19480881.2011.587329
5) BETZ Joachim. India nd the Redistribution of Power and Resources. Global Society. [online]. 2012, 26(3): 387-405 [cit. 2015-09-25] DOI: 10.1080/13600826.2012.682274
6) DAR, Muzammil A. AFGHANISTAN FACTOR IN INDO-CENTRAL ASIAN RELATIONS. Journal of Central Asian Studies[online]. 2014, 21(1): 1-12 [cit. 2015-09-25]. ISSN 0975086X. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=poh&an=102595797&scope=site
7) DESTRADI, Sandra. Regional Powers and Security Governance: ISAF Withdrawal, Regional Competition, and Domestic Norms in India's Afghanistan Policy. Asian Perspective [online]. 2014, 38(4): 565-587 [cit. 2015-09-25]. ISSN 02589184. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=sih&an=99770787&scope=site
8) DORSCHNER, Jon P. Post 2014 Afghanistan: Future Battleground of Indo/Pakistan Rivalry. American Diplomacy [online]. 2014, : 1-6 [cit. 2015-09-25]. ISSN 10948120. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=poh&an=93739936&scope=site
9) GHORI, Karamatullah K. The Role of the US in 21st Century Pakistan-India Relations. Pakistan Horizon [online]. 2014,67(1): 23-41 [cit. 2015-09-25]. ISSN 0030980X. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=poh&an=96000627&scope=site
10) GIUSTOZZI, Antonio (2004) The Demodernisation of an Army: Northern Afghanistan, 1992–2001, Small Wars & Insurgencies, 15:1, 1-18, DOI: 10.1080/09592310410001676970
11) India Defence & Security Report Q3 2009. India Defence [online]. 2009, : 1-70 [cit. 2015-09-25]. ISSN 17491428. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=bth&an=61978915&scope=site
12) KHAN, Zulfqar. The Changing Dynamics of India-Pakistan Deterrence. Pakistan Horizon [online]. 2013, 66(4): 1-19 [cit. 2015-09-25]. ISSN 0030980X. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=poh&an=93263966&scope=site
13) KIRAN, Naumana. Pakistan-India Relations 1947-1977: An Appraisal of the Role of the Federal Cabinet of Pakistan.Pakistan Horizon [online]. 2014, 67(3/4): 71-93 [cit. 2015-09-25]. ISSN 0030980X. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=poh&an=102850174&scope=site
14) MEHTA, Pratap Bhanu. India-Pakistan: The Enduring Stalemate. Economic and Political Weekly, Vol. 38, No. 21 (May 24-30, 2003), pp. 2014-2017. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/4413589
15) NAQVI, Ahmed Ali a Tasmia TAHIRA. Analysis of Trade liberalization between India and Pakistan. Dialogue (Pakistan)[online]. 2014, 9(4): 386-402 [cit. 2015-09-25]. ISSN 18196470. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=hus&an=102221522&scope=site
16) NASEER, Rizwan a Musarat AMIN. Power Parity and its Outcome: A Strategic Insight on Peace Between India and Pakistan. Pakistan Horizon [online]. 2014, 67(2): 61-81 [cit. 2015-09-25]. ISSN 0030980X. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=poh&an=99465102&scope=site
17) NOLTE, D. 2007. How to compare regional powers? [online]. GIGA German Institute of Global and Area Studies, Hamburg [cit. 2011-04-30]. Dostupné online: http://www.gigahamburg.de/dl/download.php?d=/content/staff/nolte/publications/how_to_compa re_no lte.pdf
18)PADUKONE, Neil. India and Pakistan's Afghan Endgames. World Affairs [online]. 2012, 175(4): 79-87 [cit. 2015-09-25]. ISSN 00438200. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&an=83556643&scope=site
19) PALIWAL, Avinash (2015): Afghanistan's India–Pakistan dilemma: advocacy coalitions in weak states, Cambridge Review of International Affairs, DOI: 10.1080/09557571.2015.1058617
20) PANT, Harsh V. (2010) India in Afghanistan: a test case for a rising power, Contemporary South Asia, 18:2, 133-153, DOI: 10.1080/09584931003674984
21) PLAGEMANN, Johannes & Sandra DESTRADI (2015) Soft Sovereignty, Rising Powers, and Subnational Foreign Policy-Making: The Case of India, Globalizations, 12:5, 728-743, DOI: 10.1080/14747731.2014.1001596
22) PRYS, Miriam. India and South Asia in the world: on the embeddedness of regions in the international system and its consequences for regional powers. International Relations of the Asia-Pacific. Volume 13 (2013) 267–299 doi:10.1093/irap/lct004
23) RUBINOFF, Arthur G. (2001) Changing Perceptions of India in the U.S. Congress, Asian Affairs: An American Review, 28:1, 37-60, DOI: 10.1080/00927670109601487
24) USHER, Graham. The Afghan Triangle Kashmir, India, Pakistan. Middle East Report [online]. 2009, (251): 20-27 [cit. 2015-09-25]. ISSN 08992851. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=poh&an=43418573&scope=site
25) WALT, S. 1985. Alliance Formation and the Balance of World Power. In International Security, Vol. 9, No. 1, 1985. p. 3 – 43. Dostupné z: http://www.ou.edu/uschina/gries/articles/IntPol/Walt.1985.IS.Alliances.BOP.pdf
26) WILLIAMS, Brian Glyn (2014) Afghanistan after the Soviets: From jihad to tribalism, Small Wars & Insurgencies, 25:5-6, 924-956, DOI: 10.1080/09592318.2014.945634
27) WIZARAT, Talat A. TRACK II AS A METHOD TO BREAK BARRIERS: PAKISTAN-INDIA RELATIONS SINCE 1980. IBA Business Review [online]. 2014, 9(2): 11-23 [cit. 2015-09-25]. ISSN 19906587. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=bth&an=102636325&scope=site
28) YADAV, Vikash a Conrad BARWA. Relational Control: India's Grand Strategy in Afghanistan and Pakistan. India Review[online]. 2011, 10(2): 93-125 [cit. 2015-09-25]. DOI: 10.1080/14736489.2011.574541. ISSN 14736489.

Předběžná náplň práce

Úvodní část
Vymezení tématu
Jednou z nejvýraznějších oblastí v regionu jižní Asie je bezpochyby oblast Indie a Pákistánu. Vzájemná rivalita provází oba státy v podstatě již od jejich vzniku v roce 1947. Ta byla umocněna nejen teritoriálním sporem o oblast Kašmíru, ale také kulturními rozdíly, které jsou dány především odlišným náboženským vyznáním. Tato rivalita pak také vedla k několika válečným střetnutím, které vedly oba státy k vytvoření vlastních jaderných zbraní (Indie v roce 1974, Pákistán v roce 1998), čímž dlouhodobý regionální spor získal světovou pozornost. Kromě toho bylo soupeření obou států poznamenáno sérií několika teroristických útoků namířených proti Indii, zejména pak teroristické útoky v Bombaji v letech 1993 a 2008. Právě skrze terorismus se do Indicko-pákistánského soupeření dostává Afghánistán, který jako představitel zhrouceného státu, poskytoval bezpečné útočiště pro Pákistánem podporované teroristické skupiny. Po invazi Spojených Států a svržení Talibanu se situace změnila. Jak pro Pákistán, který se přeorientoval z podpory Talibanu na podporu USA, tak i pro Indii, která se nemohla v Afghánistánu plně angažovat vinou americko-pákistánského spojenectví. S odchodem bojových složek NATO se však situace znovu změnila a Afghánistán se opět stal oblastí bez výraznějšího vlivu světových mocností, čímž se stal pro Pákistán a Indii opět oblastí zájmu. Cílem této práce tedy bude analýza indicko-pákistánského soupeření v Afghánistánu, kdy toto soupeření bude zkoumáno ve dvou časových obdobích. V období mezi roky 2001 a 2014, kdy je zde výrazný vliv USA a po roce 2014, kdy je tento vliv silně omezen a oblast se tak otevírá pro možné regionální soupeření.
Zdůvodnění tématu
Soupeření Indie a Pákistánu začalo již vznikem obou států, které nejen že byly nábožensky odlišné, ale také prosazovaly neslučitelné teritoriální zájmy. Samotné soupeření však mělo po dlouhou dobu pouze regionální dosah a ve světovém měřítku bylo jen jedním z mnoha. Zisk jaderných zbraní oběma státy však znamenal výrazný milník v soupeření obou zemí, neboť jakákoliv eskalace konfliktu by mohla v konečném důsledku ovlivnit světový systém. Téma soupeření Indie a Pákistánu v Afghánistánu jsem tedy zvolil proto, že indicko-pákistánské soupeření je i po necelých sedmdesáti letech stále aktuální. Důvod proč jsem jako zkoumanou oblast zvolil Afghánistán, je již zmíněná aktuálnost v indicko-pákistánských vztazích, díky nedávnému odchodu většiny sil NATO, ale také kvůli svému bezpečnostnímu významu pro oba státy. Pro Pákistán je to zejména strach z případného obklíčení ze dvou světových směrů, v případě Indie se jedná o hrozbu, že Pákistánem kontrolovaný Afghánistán se může stát útočištěm pro mnoho Pákistánem podporovaných teroristických skupin namířených právě proti Indii.
Výzkumné otázky
Hlavním cílem této práce bude vysvětlit to, jakou roli hraje Afghánistán ve vztahu dvou regionálních mocností, tj. Indie a Pákistánu. V rámci výzkumu a hledání odpovědi na tuto otázku se zaměřím na několik podotázek:
 Jaké jsou hlavní zájmy Indie a Pákistánu v Afghánistánu?
 Jak se liší Indický a Pákistánský přístup k prosazování těchto zájmů v Afghánistánu?
 Jakým způsobem reaguje Afghánistán na Indicko-Pákistánské soupeření na svém území?
 Jak se liší míra Indického a Pákistánského zapojení v Afghánistánu před rokem 2014 a po něm?
V první řadě se jedná o podotázky zaměřené na jednotlivé aktéry. Jejich cílem je definovat jaké jsou hlavní zájmy Indie a Pákistánu a taktéž odhalit reálné rysy Indického a Pákistánského přístupu k prosazování těchto zájmů. Pro plné pochopení indicko-pákistánského soupeření se zaměřím také na podotázku zaměřenou na Afghánistán, která má za cíl definovat vztah Afghánistánu k jednotlivým aktérům a také Afghánský pohled na vzájemné indicko-pákistánské soupeření na svém území. V neposlední řadě jsem zvolil podotázku zaměřenou na srovnání obou zkoumaných případů, v rámci které budu zkoumat změny v přístupu a celkové míře působení Indie a Pákistánu před rokem 2014 a po něm. Je tedy patrné, že první tři podotázky jsou zaměřeny především na analýzu zkoumaných případů z pohledu všech zúčastněných aktérů, kdežto poslední otázka je zaměřena na jejich vzájemné srovnání .
Metoda práce
Teoretické ukotvení této práce bude vycházet z realismu, kdy budu pracovat s konceptem rovnováhy moci, respektive s jeho upravenou verzí, tj. konceptem rovnováhy hrozeb od Stephena M. Walta. Z tohoto důvodu budou v této práci jako hlavní aktéři vystupovat národní státy, tedy Indie a Pákistán, v roli dvou soupeřících mocností, na které bude nahlíženo z hlediska konceptu regionálních mocností. Soupeření těchto aktérů poté bude zanalyzováno na případu Afghánistánu, kde budou sledována dvě po sobě jdoucí období. Jedná se tedy o komparativní studii, kde srovnávanými případy budou dva časově oddělené případy týkající se jednoho zkoumaného státu, tj. Afghánistánu. Prvním z těchto případů je období od roku 2001 do roku 2014, kdy byla oblast Afghánistánu ovlivněna přítomností jednotek NATO v čele se Spojenými Státy. Druhý zkoumaný případ je poté vymezen od roku 2014 do současnosti, kdy je výše zmíněný prvek přítomnosti sil NATO eliminován a role geograficky blízkých regionálních mocností získává na větší důležitosti. Oba tyto případy poté budou srovnány. Pro srovnání těchto období zvolím analytický přístup, kdy se zaměřím zejména na vztah obou mocností k afghánským elitám, pak také jakým způsobem a zda vůbec oba státy využívají vojenskou moc v dané oblasti, stejně tak jakým způsobem jsou oba aktéři angažováni v Afghánistánu z ekonomického hlediska. Posledním zkoumaným hlediskem, které ovšem s nejvyšší pravděpodobností nebude s ohledem na časovou blízkost obou případů tak rozdílné, je otázka kulturní blízkosti Afghánistánu s oběma mocnostmi.
Hypotézy
Předpokládané hypotézy, které budu v této práci ověřovat jsou:
 Odchod bojových sil NATO z Afghánistánu v roce 2014 vedl k posílení snah obou států o získání většího vlivu v této oblasti.
 Pákistán preferuje v případě Afghánistánu používání vojenských nástrojů místo ekonomických.
V případě první hypotézy, která navazuje na jednu z výše popsaných podotázek, předpokládám, že odchod NATO a především USA z Afghánistánu znamenal, že se o tuto oblast začaly více zajímat okolní regionální mocnosti, které se právě vlivem USA nemohly v této oblasti v předchozím období naplno angažovat. Druhá hypotéza předpokládá, že Pákistán se primárně zaměřuje na získávání většího vlivu v Afghánistánu pomocí své vojenské síly, což je především jeho geografickou pozicí, kdy je Pákistán sousedícím státem s Afghánistánem.
Předpokládaná struktura a osnova práce
 Úvod:
 Vymezení tématu
 Výzkumné otázky a hypotézy
 Metodologie
 Rozbor použité literatury
 Teoretická část
 Regionální mocnost a související terminologie
 Artikulace hypotéz
 Teorie rovnováhy moci
 Teorie rovnováhy hrozeb
 Analytická část
 Indie a Pákistán jako regionální mocnosti
 Aplikace konceptu regionální mocnosti
 Vzájemné vztahy mezi Indií a Pákistánem
 Indicko-pákistánské soupeření v Afghánistánu
 Období 2001 - 2014
 Období 2014 - současnost
 Závěr
 Konečné zhodnocení zjištěných informací