Utváření svědeckých výpovědí shromážděných v CVH Malach

• Název práce v češtině: Utváření svědeckých výpovědí shromážděných v CVH Malach
• Název v anglickém jazyce: Formation of witness testimonies collected at CVH Malach
• Klíčová slova: Diskurs, svědectví, diskursivní analýza, autobiografie, paměť
• Klíčová slova anglicky: Discours, testimony, discourse analysis, autobiography, memory
• Akademický rok vypsání: 2014/2015
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Jakub Grygar, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 12.06.2015
• Datum zadání: 12.06.2015
• Datum a čas obhajoby: 19.06.2017 09:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, J3017, Jinonice - místn. č. 3017
• Datum odevzdání elektronické podoby: 22.05.2017
• Datum proběhlé obhajoby: 19.06.2017
• Oponenti: prof. PhDr. Jiří Kabele, Ph.D.

Seznam odborné literatury

TUČEK, Martin. Svědectví o genocidě jako součást kolektivní paměti. Praha, 2003, 93 s.

HOOK, Derek. Discourse, Knowledge, Materiality, History Foucault and Discourse Analysis. Theory & psychology, 2001, 11.4: 521-547.

LOFTUS, Elizabeth F.; ZANNI, Guido. Eyewitness testimony: The influence of the wording of a question. Bulletin of the Psychonomic Society, 1975, 5.1: 86-88.

LAUB, Dori. An event without a witness: Truth, testimony and survival.Testimony: Crises of witnessing in literature, psychoanalysis, and history, 1992, 75-92.

ASSMANN, A. History, Memory, and the Genre of Testimony. Poetics Today. 2006, 27(2): 261-273. DOI: 10.1215/03335372-2005-003. ISSN 0333-5372. Dostupné také z: http://poeticstoday.dukejournals.org/cgi/doi/10.1215/03335372-2005-003

KUSHNER, T. Holocaust Testimony, Ethics, and the Problem of Representation. Poetics Today. 2006, 27(2): 275-295. DOI: 10.1215/03335372-2005-004. ISSN 0333-5372. Dostupné také z: http://poeticstoday.dukejournals.org/cgi/doi/10.1215/03335372-2005-004

Felman, Shoshana. "In an era of testimony: Claude Lanzmann's Shoah." Yale French Studies (2000): 103-150.

JEDLOWSKI, Paolo. Memory and Sociology Themes and Issues. Time & Society, 2001, 10.1: 29-44.

LINCOLN, Yvonna S. Narrative authority vs. perjured testimony: Courage, vulnerability and truth. International Journal of Qualitative Studies in Education. 2000,13(2): 131-138. DOI: 10.1080/095183900235654. ISSN 0951-8398. Dostupné také z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/095183900235654

STANLEY, Liz. On auto/biography in sociology. Sociology, 1993, 27.1: 41-52.

PARK‐FULLER, Linda M. Performing absence: The staged personal narrative as testimony. Text and Performance Quarterly, 2000, 20.1: 20-42.

EWICK, Patricia; SILBEY, Susan S. Subversive stories and hegemonic tales: Toward a sociology of narrative. Law and Society Review, 1995, 197-226.

Diskurs/ diskursivní analýza

VÁVRA, Martin. Diskurz a diskurzivní analýza v sociologii. Soudobá sociologie 2. s. 204-221, : 204-221. ISSN 9788024614137.

VÁVRA, Martin. Místo vědění u Michela Foucaulta: pokus o dílčí rekonstrukci. Praha, 2005, 77 s.

RAPLEY, Tim. Doing conversation, discourse and document analysis. Repr. 2009. Thousand Oaks: Sage Publications, 2007, 141 s. ISBN 9780761949817.

JAWORSKI, Adam a Nikolas COUPLAND. The discourse reader. 2nd ed. London: Routledge, 2006, XVI, 560 s. ISBN 0415346320.

WODAK, Ruth a Michael MEYER. Methods of critical discourse analysis. Repr. London: Sage Publications, c2001, viii, 200 s. ISBN 0-7619-6154-2.
RICŒUR, Paul. Teória interpretácie: diskurz a prebytok významu. Bratislava: Archa, 1997, 135 s. ISBN 80-7115-101-7.

STANLEY, L. On Auto/Biography in Sociology. Sociology [online]. 1993, 27(1): 41-52 [cit. 2015-05-25]. DOI: 10.1177/003803859302700105. ISSN 00380385. Dostupné také z: http://soc.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/003803859302700105

HILARY Janks (1997) Critical Discourse Analysis as a Research Tool, Discourse:
Studies in the Cultural Politics of Education, 18:3, 329-342

BLOMMAERT, Jan a Chris BULCAEN. Critical Discourse Analysis. Annual Review of Anthropology [online]. 2000, (29): 447-466 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/223428

FAIRCLOUGH, N. Discourse and Text: Linguistic and Intertextual Analysis within Discourse Analysis. Discourse [online]. 1992, 3(2): 193-217 [cit. 2015-05-25]. DOI: 10.1177/0957926592003002004. ISSN 0957-9265. Dostupné z: http://das.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/0957926592003002004

HODGES, B. D., A. KUPER a S. REEVES. Discourse analysis: Linguistic and Intertextual Analysis within Discourse Analysis. BMJ [online]. 2008, 337(aug07 3): a879-a879 [cit. 2015-05-25]. DOI: 10.1136/bmj.a879. ISSN 0959-8138. Dostupné z: http://www.bmj.com/cgi/doi/10.1136/bmj.a879

CHEEK, J., A. KUPER a S. REEVES. At the Margins? Discourse Analysis and Qualitative Research: Linguistic and Intertextual Analysis within Discourse Analysis. Qualitative Health Research [online]. 2004, 14(8): 1140-1150 [cit. 2015-05-25]. DOI: 10.1177/1049732304266820. ISSN 1049-7323. Dostupné z: http://qhr.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1049732304266820

WEISS, Gilbert a Ruth WODAK. Critical discourse analysis: theory and interdisciplinarity. New York: Palgrave Macmillan, 2003, xi, 321 p. ISBN 03-339-7023-3.

FARELL, Thomas B. Critical Models in the Analysis of Discourse. The Western Journal of Speech Communication. 1980, (44): 300-314.

BLOMMEART, Jan a Chris BULCAEN. Critical Discourse Analysis. Annual Review of Anthropology. 2000, (29): 447-466. Dostupné také z: http://www.jstor.org/stable/223428

VAN DIJK, Teun A. Discourse analysis as ideology analysis. Language and peace, 1995, 10: 47-142.

VAN DIJK, T. A. Principles of Critical Discourse Analysis: Courage, vulnerability and truth. Discourse. 1993, 4(2): 249-283. DOI: 10.1177/0957926593004002006. ISSN 0957-9265. Dostupné také z: http://das.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/0957926593004002006

VAN DIJK, Teun A. Ideological discourse analysis. New Courant, 1995, 4.1: 135-161.

VAUGHAN, Megan. Reported speech and other kinds of testimony. journal of Historical Sociology, 2000, 13.3: 237-263.

FOUCAULT, Michel. Archeologie vědění. Praha: Herrmann & synové, 2002, 318 s. ISBN 8023901249.

FAIRCLOUGH, Norman. Discourse and text: Linguistic and intertextual analysis within discourse analysis. Discourse & Society, 1992, 3.2: 193-217.

FAIRCLOUGH, Norman. Analysing discourse: Textual analysis for social research. Psychology Press, 2003.

WODAK, Ruth; MEYER, Michael. Critical discourse analysis: History, agenda, theory and methodology. Methods of critical discourse analysis, 2009, 1-33.

WODAK, Ruth a Michael MEYER. Methods of critical discourse analysis. Thousand Oaks [Calif.]: SAGE, 2001, viii, 200 p. ISBN 07-619-6154-2.

POWER, Michael. Foucault and Sociology: Courage, vulnerability and truth. Annual Review of Sociology. 2011, 37(1): 35-56. DOI: 10.1146/annurev-soc-081309-150133. ISSN 0360-0572. Dostupné také z: http://www.annualreviews.org/doi/abs/10.1146/annurev-soc-081309-150133

SCHIFFRIN, Deborah, Deborah TANNEN a Heidi Ehernberger HAMILTON. The handbook of discourse analysis. Malden, Mass.: Blackwell Publishers, 2001, xx, 851 p. ISBN 06-312-0595-0.

Předběžná náplň práce

Cílem mé práce je touto cestou přispět k pochopení vztahu výpovědí k diskursu skrze popsání jeho vnitřního řádu. Diskurs je ve společenských vědách hojně diskutovaný termín obsahující mnoho různých, často abstraktních významů (Fairclough 2003, s.124). Termín diskurs v jednom pojetí zahrnuje systém prohlášení, která vytváří objekty, (Parker, 1992, s.5 in Cheek) v jiném skupinu myšlenek nebo ustálených formem myšlení, která může být identifikována jak v textové, tak verbální komunikaci a ukotvená v širších sociálních strukturách. (Lupton, 1992, s. 145 in Cheek) Jednotlivé definice se od sebe navzájem však liší v tom, jaká teoretická stanoviska jejich autoři využívají (Cheek; 2004, s. 1141-1142).

Nejobecnější dělení debaty ohledně tohoto termínu je vedeno v poli ohraničeném z jedné strany Foucaultovským chápáním a z druhé etnometodologickým přístupem. Ve foucaltovské perspektivě označuje diskurs autonomní realitou (Vávra 2008, s. 206-7), která dává podnět k určitému organizování pojmů, k určitým přeskupením objektů, k určitým typům vypovídání, jež podle stupně koherence, přesnosti a stability formují témata nebo teorie…“ (Foucault 2002, s. 99). Tomuto diskursivnímu prostoru jsou pak vlastní a) formy následnosti, ke kterým patří různá uspořádání řad výpovědí, různé výpovědi, různá teoretická schémata kombinace skupin výpovědí, b) formy koexistence, které načrtávají pole přítomnosti (výpovědi uchované jinde a převzaté pro uznání pravdivosti) a pole sounáležitosti (výpovědi se týkají jiných diskursů ale nějak na sledované výpovědi působí) a pole paměti (již nijak výpovědi neovlivňují, ale lze vzhledem k nim zjišťovat vztahy filiace, geneze, transformace, historické kontinuity a diskontinuity), c) procedury intervence (Foucault 2002, s.89-93). Takto vymezené pole je poté závazné pro jednotlivé výpovědi, čímž je odepřeno jejich autorství osobám a přenecháno diskursu. Z etnometodologické perspektivy je poté za relevantní považováno pouze to, jaké metody jednotlivý členové společnosti využívají. Autorství textu není diskutováno a spíše se jednotlivý autoři soustředí na konkrétní formy re/prezentace. Různí autoři se zároveň shodují na tom, že různé svědecké výpovědi mohou být ovlivněny různým způsobem, ať už je to cesta, kterou byla data získávána, nebo formou prezentace, tedy rozdíly v samotné formě autobiografické výpovědi (Cheek 2003; Stanley 1993). Stejně tak ale přetrvává společenská shoda na důležitosti svědectví (Felman 2000, s.105-6).

Má práce by proto měla směřovat právě k poodhalení ovlivňování jednotlivých výpovědí diskursem. Jednotlivé svědecké výpovědi je možné chápat za jednotlivé součásti daného diskursu, které sice obsahují pouze jeho určitou pasáž, ale i navzdory tomu jsou diskursivně utvářeny tím, jaké předpoklady si nárokují pro svoje pochopení (Cheek 2004, s.1145). Analyzováním diskursivních rámců, které tato pravidla určují, je tedy možné poodhalit onu prediskursivní realitu pravidel, která teprve dává vzniknout konkrétním výpovědím (Vávra 2008, s. 208).

Ve svém výzkumu bych se rád zaměřil na analýzu a popis diskursivních pravidel a jejich projevů v poli daného diskursu. Výchozím bodem analýzy by byla samotná diskursivní realita s vlastními vnitřními pravidly, skrze které by byla následně popsána. Její analýzou bych rád odhalil, jaké/čí hlasy jsou do daného diskursivního pole vůbec vpuštěny – tedy selekce těch, kteří mají právo v daném diskursu vypovídat a jejich podněcování (na druhou stranu naopak upozaďování nevyhovujících hlasů), dále pak jejich následná omezení či podněcování v samotném diskursivním poli a případně i další pravidla, která výskyt nebo podobu konkrétních výpovědí v daném prostoru regulují.

Z důvodu povahy diskursivní reality, konkrétně její (mnohdy) nematerializované podstatě, je pro její výzkum výhodné pracovat s již existujícími daty. Nejvhodněji se pro konkrétní analýzu pravidel utváření diskursu jeví různé archivy obsahující větší počet jednotlivých výpovědí ohledně stejného tématu. Jako vhodný se pro účely této práce jeví například CVH Malach, který nabízí přístup do Archivu vizuální historie USC Shoah Foundation. Zde je uloženo přez 52 000 svědeckých výpovědí přeživších Holocaustu pořízených v letech 1994-1999. Pořizování dat probíhalo standardizovaným způsobem kdy byly jednotlivý přeživší původně kontaktování buďto na základě reklamní kampaně nebo lokálních aktivit. Týden před samotným pořízením záznamu byl s přeživším nebo svědkem vyplněn dotazník, který měl za cíl zjisti biografické informace o jednotlivých lidech, ale také utvořit prostor pro přeživší k zamyšlení se nad tím, co dalšího (přesahujícího rámec jednotlivých otázek) by do záznamu rádi připojili. V tomto archivu již vzniklo na 140 akademických prací, ze kterých je většina historiograficky zaměřena.

USC Shoah Foundation dále avizuje, že i v současné době nahrává rozhovory pomocí stejné metodologie, kterou shrnuje v příručkách pro tazatele, kameramany a v příručkách pro indexování a katalogizaci. Dále poskytuje oficiální příručky pro práci s archivem. Analyzováním těchto materiálů je, dle mého názoru, možné odhalit vnitřní zákonitosti utváření diskursu. Konkrétně bych tedy ve své práci postupoval nejprve kvalitativním analyzováním těchto pokynů a dalších materiálů, které se daného diskursivního pole týkají. Takto vzniklé informace bych následně, v případě potřeby porovnal s analýzou určitého diskursivního úseku, který je v tomto archivu zaznamenán.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The Diploma Thesis deals with the inner discourse order that influences the structure and formation of individual testimonies. The aim of the Thesis is to contribute to better understanding of the relationship between discourse and testimony. The Visual History Archive of Malach Centre for Visual History was chosen as the main resource for this purpose. CVH Malach provides access to the material collected by USC Shoah Foundation that includes more than 52 000 audiovisual (usually more than 2 hours long) recordings of Holocaust survivors‘ testimonies. The above mentioned archive already assisted more than 140 academic works. The major part of them was historiographically focused, however none of them was aimed at the issue of discourse and its influence on individual testimonies. The relationship between discourse and individual testimony will be described by the means of analysis of the instructions for interviewers, cameramans, indexing and cataloguing, users manuals and questioners for survivors. Michael Foucault‘s thoughts about discourse and discourse analysis represent the main theoretical basis for the Thesis, however also other resourses were used, as for example Vavra or Fairclough’s works. Special attention was paid to the inner rules, due to which only some of the voices are allowed to appear in discoursive field, as well as to the regulations and restrictions placed upon them. Last but not least, voices restricted from appearing will be included, too. The qualitative design was chosen as the means of uncovering the inner rules as it allows uncovering the inner frames of rules that organise the discoursive field.