Regionální a sub-regionální organizace v peacekeepingu - Afrika

• Název práce v češtině: Regionální a sub-regionální organizace v peacekeepingu - Afrika
• Název v anglickém jazyce: Regional and sub-regional organizations and peacekeeping in Africa
• Klíčová slova: Peacekeeping, AMIS, ECOMICI, MONUC, evaluace
• Klíčová slova anglicky: Peacekeeping, AMIS, ECOMICI, MONUC, evaluation
• Akademický rok vypsání: 2014/2015
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra mezinárodních vztahů (23-KMV)
• Vedoucí / školitel: prof. Mgr. Oldřich Bureš, Ph.D., M.A.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 13.04.2015
• Datum zadání: 13.04.2015
• Datum a čas obhajoby: 22.06.2016 00:00
• Místo konání obhajoby: IPS FSV UK, U kříže 8/661 158 00 Praha 5 – Jinonice
• Datum odevzdání elektronické podoby: 13.05.2016
• Datum proběhlé obhajoby: 22.06.2016
• Oponenti: PhDr. Kateřina Werkman, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Projekt diplomové práce
Diplomová práce Regionální a sub-regionální organizace v peacekeepingu - Afrika
se bude zabývat misemi na udržení míru, které přísluší k regionálním
mezinárodním organizacím a působí paralelně, nebo ve spolupráci s jednotkami
Organizace spojených národů. V současné době OSN udržuje 16
peacekeepingových misí a z toho je jich celkem 9 na území Afriky. Afrika jako
region je nestabilní od dob dekolonizace a organizace na africkém kontinentu hrají
v poslední době významnou roli při řešení bezpečnostních a humanitárních hrozeb.
Během studené války bylo mnoho konfliktních oblastí zakonzervováno a po jejím
skončení propukly konflikty jak mezi státy, tak i vnitrostátní. Peacekeepingové
mise jako nejsou zakotveny v žádné mezinárodní smlouvě. OSN, stejně jako
regionální organizace, nemá ve svých článcích zakotvená pravidla, pravomoci ani
pevnou strukturu peacekeepingových misí. Dá se říci, že mise pro udržení míru
vznikají ad hoc jak v OSN, tak v rámci regionálních organizací a i multilaterálních
koalicích mimo mezinárodní organizace.
Toto téma jsem si vybrala proto, že peacekeeping, ať už na základě rezolucí Rady
bezpečnosti, nebo na jiné bázi je stále aktuální téma a v dohledné době ještě
aktuální bude.
Regionální organizace mají výhodu znalosti prostředí, kultury, mají k místu
konfliktu „blíže“ a dokáží rychle reagovat. OSN má oproti tou jasnou legitimitu
jako univerzální organizace kolektivní bezpečnosti a také velké kapacity pro
nasazení velkých misí. Proto si myslím, že bude vhodné porovnat přístupy
jednotlivých entit k peacekeepingovým operacím a zjistit, zda mají mnoho či méně
společných bodů a zda je v nich nějaký markantní rozdíl.
Moje práce se bude zabývat definicí a vývojem peacekeepingu jak v pojetí
Spojených národů, tak i regionálních organizací. Budu analyzovat ne/zakotvení
peacekeepingu v rámci mezinárodních smluv, v kapitolách VII a VIII Charty OSN a ve smlouvách konkrétních mezinárodních organizací - Africké unie (AU) a
Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS). Dále budu
analyzovat konkrétní mise a vývoj jejich mandátů a přístupu jednotlivých
vybraných organizací. V závěru zhodnotím principiální a procedurální shody a
rozdíly v těchto třech entitách.
Cílem mé práce je analýza a komparace přístupů k peacekeepingovým misím na
africkém kontinentu. Konkrétně pak mise AU v Súdánu, ECOMICI v Pobřeží
Slonoviny a OSN v Demokratické republice Kongo. Tyto případy jsem si vybrala
na základě toho, že mise jsou již ukončené (AMIS a MONUC byly nahrazeny
novými misemi s jiným mandátem) a je tedy možnost zkoumat celý proces a vývoj
jako zakončený. Dalším důvodem bylo, že regionální organizace v obou případech
jednaly velice akceschopně a rychleji než mezinárodní společenství reprezentované
OSN a Radou bezpečnosti. Rada bezpečnosti tyto zásahy také ex post
legitimizovala rezolucí a v obou případech na byla základě těchto misí vytvořena i
mise OSN. Taktéž později vznikly společné mise OSN, ECOWAS a AU.
Mým cílem je odhalit, zda jsou mise jiných subjektů (v tomto případě ECOWAS a
AU) jiné v principech, úkolech a pravomocích než u peacekeepingových misí
OSN. Kritéria srovnání budou následující: mandát a jeho rozsah, velikost mise.

Seznam odborné literatury

Africká unie. Protokol vztahující se k založení Mírové a bezpečnostní rady Africké unie. Durban, Jihoafrická republika. 9. července 2002. Dostupné z: http://www.peaceau.org/uploads/psc-protocol-en.pdf
Africká unie: Peace and Security Council (PSC) [online]. [cit. 12. ledna 2016]. Dostupné z: http://au.int/en/organs/psc
Africká unie. Ustavující akt Africké unie. Lomé, Togo. 11. července 2000. Dostupný z: http://www.au.int/en/sites/default/files/ConstitutiveAct_EN.pdf
Appiah-Mensah (2005) AU’s Critical Assignment in Darfur Challenges and Constraints. African Security Review, Vol. 14, No. 2, p. 7 – 21.
Boshoff, H. (2009) Blurred Vision From Ituri to North Kivu, MONUC’s Lack of Vision Has Hindered Its Effectiveness. Journal of International Peace Operations. Vol. 4, No. 4 p. 13 – 25.
Carayannis, T. (2003) The Complex Wars of the Congo: Towards a New Analytic Approach. Journal of Asian and African Studies. Vol. 38, No. 2-3, p. 232-255.
Carayannis, T. (2008) USIP Special report. Elections in the DRC: The Bemba Surprise, 16 s.
Consiliation Resources [online]. Hottinger, J. T. (2016) The Darfur Peace Agreement Expectations unfulfilled [cit. 20. února 2016]. Dostupné z: http://www.c-r.org/accord-article/darfur-peace-agreement-expectations-unfulfilled
Dárfúrská mírová smlouva. Abuja, Nigérie. 5. května 2006. Dostupné z: http://www.un.org/zh/focus/southernsudan/pdf/dpa.pdf
De Waal, A. (2007) Darfur and the failure of the responsibility to protect. International Affairs, Vol. 83, No. 6, p. 1039–1054
Diehl, Paul F., Druckman, Daniel. Evaluating peace operations. Boulder, Colorado: Lynne Rienner, 2010, 238 s.
ECOWAS: ECOWAS Commission [online]. Political Affairs Peace and Security. [cit. 20. února 2016]. Dostupné z: http://www.comm.ecowas.int/departments/political-affairs-peace-security/

ECOWAS. Protokol vztahující se k mechanismu prevence, zvládání a řešení konfliktů, peacekeeping a bezpečnost. Lomé, Togo. 10, prosince 1999. Dostupné z: http://www.zif-berlin.org/fileadmin/uploads/analyse/dokumente/ECOWAS_Protocol_ConflictPrevention.pdf
ECOWAS. Revidovaná smlouva ECOWAS. Cotonou, Benin. 24. července 1993. Dostupné z: http://www.ecowas.int/wp-content/uploads/2015/01/Revised-treaty.pdf
Ekengard, A. (2008): The African Union Mission in Sudan (AMIS) Experiences and Lessons Learned. FOI, Swedish Defence Research Agency, Stockholm, 59 s.
Ekonomická a sociální rada. Rasismus, rasová diskriminace, xenofobie a všechny formy diskriminace. Zpráva Doudou Diène, zvláštního zpravodaje pro současné formy rasismu, rasovou diskriminaci, xenofobii a související netoleranci. Addendum: Mise v pobřeží slonoviny. E/CN.4/2005/18/Add.3. Dostupné na: https://documents-dds-ny.un.org/
Gberie, L., Addo, P. Challenges of Peace Implementation in Côte d'Ivoire. Pretoria, South Africa: Institute for Security Studies, 2004., 84 s.
Goulding, M. (1993) The evolution of United nations peacekeeping. International Affairs. Vol. 69, No. 3, p. 451 - 464.
Chin, S; Morgenstein, J.: No Power to Protect: The African Union Mission in Sudan, Refugees International Report. Washington DC.: Refugees International, 2005, 32p.
International Crisis Group (2004) Côte D'ivoire: No Peace In Sight. Africa Report N°82. Brusel, 2004, 40 s.
International Crisis Group (2005) The AU's Mission in Darfur: Bridging the Gaps. Africa Briefing N°28. Brusel, 16 s.
Jooma, B. M. (2006). Darfur and the Battle for Khartoum. South Africa Institute for Security Studies, Situation Report. Pretoria: Institute for Security Studies Publication, p. 16.
Kadima, D.; Leonard, D. K.; Schmmidt, A. (2009) Elections in the Democratic Republic of Congo in 2006. Journal of African Elections. Vol. 8, No. 1, p. 14 – 49.
Koko, S. (2007) The Lusaka Ceasefire Agreement and Stability in the DRC. Conflict Trends, Vol. 13, No. 3, p. 32 – 37.
Human Rights Watch (2004) Côte d’Ivoire Accountability for Serious Human Rights Crimes: Key to resolving Crisis. Briefing Paper. October 2004, 17s.
Human rights watch (2003) Trapped Between Two Wars: Violence Against Civilians In Western Côte D’ivoire. Human Rights Watch. 2003 Vol. 15, No. 14 (A), 51 s.
Human rights watch (2003) Trapped Between Two Wars: Violence Against Civilians In Western Côte D’ivoire. Human Rights Watch. 2002, Vol. 14, No. 9 (A), 17 s,
Mírová a bezpečnostní rada Africké unie. Komuniké vydané 20. října 2004. PSC/PR/Comm.(XVII). Dostupné z: http://www.securitycouncilreport.org/
Mírová a bezpečnostní rada AU. Komuniké o situaci v Africe ze dne 25. května 2004. PSC/AHG/Comm.(X) Dostupné z: http://www.peaceau.org/uploads/communique-10th.pdf
Mírová a bezpečnostní rada AU. Zpráva Předsedy komise o situaci v Dárfúru ze dne 20. října 2004. PSC/PR/2(XVII).
Mírová a bezpečnostní rada AU. Zpráva Předsedy komise poplatná paragrafu 5 Komuniké PSC/PR/COMM (XLV) o situaci v Dárfúru ze dne 10 března 2006. PSC/MIN/2(XLVI). Dostupné na: http://www.peaceau.org/uploads/pscreporteng-46th.pdf
Obi, C. I. (2009) Economic Community of West African States on the Ground: Comparing Peacekeeping in Liberia, Sierra Leone, Guinea Bissau, and Côte D'Ivoire. African Security. Vol. 2, No. 2-3, p. 119 – 135.
Organizace spojených národů. Dohoda o příměří z Lusaky. Lusaka, Nigérie. 23. července 1999. S/1999/815. Dostupné z: http://www.un.org/Docs/s815_25.pdf
Organizace spojených národů. Charta Organizace spojených národů. San Francisco, USA. 26. června 1945. Dostupný z: https://treaties.un.org/doc/publication/ctc/uncharter.pdf
Organizace spojených národů. UN Yearbook 2004. New York, USA, 2005. [online]. [cit. 20. února 2016]. Dostupné z: http://www.unmultimedia.org/
Organizace spojených národů: History of peacekeeping [online]. Post Cold-War surge. [cit. 20. listopadu 2015]. Dostupné z: http://www.un.org/en/peacekeeping/operations/surge.shtml
Organizace spojených národů: History of peacekeeping [online]. The early years. [cit. 20. listopadu 2015]. Dostupné z: http://www.un.org/en/peacekeeping/operations/early.shtml
Organizace spojených národů: History of peacekeeping [online]. The present. [cit. 20. listopadu 2015]. Dostupné z: http://www.un.org/en/peacekeeping/operations/present.shtml
Organizace spojených národů: UNAMID [online]. Facts and figures. [cit. 20. dubna 2016]. Dostupné z: https://unamid.unmissions.org/unamid-facts-and-figures
Institute of Security studies [online]. Sudan Political and Security Information [cit. 15. dubna 2016]. Dostupné na: https://www.issafrica.org/af/profiles/sudan/Politics.html
Organizace spojených národů: United Nations Peacekeeping [online]. MONUC Background [cit. 10. března 2016]. Dostupné z: http://www.un.org/en/peacekeeping/missions/past/monuc/background.shtml
Rada bezpečnosti OSN. Dopis Generálního tajemníka předsedovi Rady bezpečnosti ze dne 24. ledna 2003. Annex: Zpráva urgentní mise v oblasti lidských práv v Pobřeží slonoviny. S/2003/90. Dostupné na: http://www.securitycouncilreport.org/
Rada bezpečnosti OSN. Dopis od ambasadora Senegalu v Pobřeží slonoviny předsedovi Rady bezpečnosti ze dne 2. prosince 2002. S/2002/1310. Dostupný na: http://reliefweb.int/
Rada bezpečnosti OSN. Dopis předsedovi Rady bezpečnosti ze dne 27. ledna 2003. Annex 1. Dohoda z Linas-Marcoussis. S/2003/99 Dostupný na: http://www.securitycouncilreport.org
Rada bezpečnosti OSN. Dopis předsedovi Rady bezpečnosti ze dne 27. ledna 2003. Annex 1I. Závěry z Konference hlav států a vlád o Pobřeží slonoviny. S/2003/99 Dostupný na: http://www.securitycouncilreport.org
Rada bezpečnosti OSN. Dopis stálého zástupce Senegalu v Pobřeží slonoviny předsedovi Rady bezpečnosti. Annex: Závěrečné komuniké Mimořádného summitu hlav států ECOWAS ze dne 18. prosince 2002. S/2002/1386. Dostupné z: https://documents-dds-ny.un.org/
Rada bezpečnosti OSN. Dopis stálého zástupce Toga v Organizaci spojených národů předsedovi Rady bezpečnosti ze dne 16. ledna 2003. Annex: Dohoda o příměří mezi vládou Pobřeží slonoviny, Lidovým hnutím velkého západu (MPIGO) a Hnutím pro spravedlnost a mír (MJP) ze dne 13. ledna 2003. S/2003/51. Dostupné z: http://reliefweb.int/


Rada bezpečnosti OSN. Druhá zvláštní zpráva Generálního tajemníka o MONUC ze dne 27. května 2003. S/2003/566 Dostupné z: http://www.securitycouncilreport.org/
Rada bezpečnosti OSN. Prohlášení předsedy Rady bezpečnosti ze dne 20. prosince 2002. S/PRST/2002/42. Dostupné z: http://www.un.org/
Rada bezpečnosti OSN. Rezoluce č. 1279 z 30. listopadu1999. S/RES/1279 (1999). Dostupný z: http://www.un.org/
Rada bezpečnosti OSN. Rezoluce č. 1291 ze dne 24. února 2000. S/RES/1291 (2000). Dostupný z: http://www.securitycouncilreport.org/
Rada bezpečnosti OSN. Rezoluce č. 1355 ze dne 15. června 2001. S/RES/1355 (2001). Dostupný z: http://www.securitycouncilreport.org/
Rada bezpečnosti OSN. Rezoluce č. 1797 z 30. ledna 2008. S/RES/1797 (2008). Dostupný z: http://www.un.org/
Rada bezpečnosti OSN. Rezoluce č. 1856 z 22. prosince 2008. S/RES/1856 (2008). Dostupný z: http://www.un.org/
Rada bezpečnosti OSN. Rezoluce č. 1925 z 28. května 2010. S/RES/1925 (2008). Dostupný z: http://www.un.org/
Rada bezpečnosti OSN. Rezoluce č. 1464 ze dne 4. února 2003. S/RES/1464 (2003). Dostupný z: http://www.securitycouncilreport.org/
Rada bezpečnosti OSN. Rezoluce č. 1493 ze dne 28. července 2003. S/RES/1493 (2003). Dostupný z: http://www.securitycouncilreport.org/
Rada bezpečnosti OSN. Rezoluce č. 1565 z 1. října 2004. S/RES/1565 (2004). Dostupný z: http://www.un.org/
Rada bezepčnosti OSN. Sudán: Zpráva předsedy Komise o situaci v Dárfúru ze dne 13. dubna 2004. Dostupné na: http://reliefweb.int/report/sudan/report-chairperson-commission-situation-sudan-crisis-darfur
Rada bezpečnosti OSN. Třicátá první zpráva Generálního tajemníka OSN o Misi v Demokratické republice Kongo ze dne 30. března 2010. S/2010/164. Dostupné na: http://www.securitycouncilreport.org/
Rada bezpečnosti OSN. Zpráva Generálního tajemníka OSN o Pobřeží slonoviny ze dne 26. března 2003. S/2003/374. Dostupné z: http://www.un.org/
Rada bezpečnosti OSN. Zpráva Mezinárodní vyšetřovací komise v Dárfúru Generálnímu tajemníkovi OSN z 25. ledna 2005. Dostupné z: http://www.un.org/news/dh/sudan/com_inq_darfur.pdf
Saka, L.; Omede, A. J. (2012): From AMIS to UNAMID The African Union, the United Nations and the Challenges of Sustainable Peace in Darfur, Sudan. Canadian Social Science, Vol. 8, No. 1, p. 60 – 69.
Thakur, M. (2007) Demilitarising militias in the Kivus (eastern Democratic Republic of Congo). African Security Review Vol. 17, No. 1, p. 52 – 67.
Tull, D. M. (2009) Peacekeeping in the Democratic Republic of Congo: Waging Peace and Fighting War . International Peacekeeping, Vol. 16, No. 2, p. 215 – 230.
US Department of State: Human Rights Report 2007 [online]. Sudan [cit. 20. dubna 2016]. Dostupné z:http://www.state.gov/j/drl/rls/hrrpt/2007/100506.htm
US Department of State: Human Rights Report 2008 [online]. Sudan [cit. 20. dubna 2016]. Dostupné z: http://www.state.gov/j/drl/rls/hrrpt/2008/af/119026.htm#
Wile’n, N. (2013) Identifying the spoilers in the security sector reform – disarmament demobilisation and reintegration process in the Congo. Defense & Security Analysis, Vol. 29, No. 2, p. 117 – 127.
Zwanenburg, M. (2006) Regional Organisations and the Maintenance of International Peace and Security: Three Recent Regional African Peace Operations. Journal of Conflict and Security Law. Vol. 11, No. 3, p 483 - 508.

Předběžná náplň práce

Předpokládaná osnova
Definice a proměna pojetí peacekeepingu
Regionální organizace a vztah k OSN
Analýza mise AMIS v Sudánu
Analýza mise MONUC v Demokratické republice Kongo
Analýza mise ECOMICI v Pobřeží Slonoviny
Závěrečné zhodnocení a komparace přístupů

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The thesis deals with evaluation of missions lead by regional and sub-regional organizations in Africa, compared with the UN mission. Work includes a brief summary of the status of regional organizations in the UN system, as well as security authorities of ECOWAS and the AU. Continues a brief summary of the evolution of peacekeeping according to the chronological approach of the United Nations. Shortly also deals with regional organizations and their documents relating to security. Briefly presents the evaluation framework of peacekeeping missions by Diehl and Druckman and basic questions and criteria imposed in almost all peacekeeping operations. The core work then consists of a brief presentation of the background of conflicts in selected missions, their mandate and the analysis of their success on the basis of the above evaluation framework. Mission success for comparison are ECOMICI, led by ECOWAS, AMIS, which was led by the African Union and MONUC, as the representative of the UN-led mission. The conclusion includes the missions commparison and identifiaction of their problems or achievements.