Řešitel práce bude mít k dispozici obrazy proudění v řádově 10^5 jednotlivých supergranulí v povrchových vrstvách sluneční konvektivní zóny (všechny tři komponenty rychlosti) a informaci o poloze těchto jednotlivých supergranulí na slunečním disku. Řešitel zkonstruuje statistický průměr a bude studovat závislost tohoto obrazu na poloze supergranule na Slunci. Bude zapotřebí prověřit, že se v datech nevyskytují zjevné systematické chyby a pokud tomu tak nebude, tak tyto chyby odstranit.
Seznam odborné literatury
Rieutord & Rincon, Living Reviews in Solar Physics 7 (2010), article id. 2, http://solarphysics.livingreviews.org/Articles/lrsp-2010-2/
Śvanda a kol., Astrophysical Journal 790 (2014) article id. 135, http://arxiv.org/pdf/1406.2482.pdf
a další odborná literature podle pokynů vedoucího
Předběžná náplň práce
Supergranule jsou rychlostním fenoménem objeveným na Slunci v padesátých letech 20. století. Jedná se o buňky vypadající jako konvekce s rozměry kolem 30 Mm a životní dobou kolem 24 h. I přes velmi intenzivní výzkum není ani po více než 60 letech jasné, jaký je fyzikální původ supergranulí. Jsou-li však projevem konvekce, měla by se u nich měřitelně projevovat Coriolisova síla a v centru buněk bychom tedy měli pozorovat vírovou složku proudění. Její amplituda je však malá a tak byla tato složka doposud prokazována pouze statisticky a nebyla prozatím zobrazena. Moderní postupy (lokální helioseismologie) umožňují měřit kompletní vektor rychlosti proudění plazmatu v supergranulích s velkou přesností. Řešiteli bude k dispozici přes dvě stě tisíc (v případě zájmu i více) segmentovaných supergranulárních buněk s úplným popisem vnitřního proudění. Cílem práce je sestavit "průměrnou supergranuli" a sledovat závislost rychlostního pole v buňce na poloze supergranule na Slunci, zejména pak na heliografické šířce (vzdálenosti od rovníku). Jedná se o vysoce aktuální téma s velkým potenciálem impaktovaných publikací.