Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Endofytní a patogenní houby reliktního endemita Andryala laevitomentosa (Asteraceae) a jejich vliv na (ne)šíření stávajících populací
Název práce v češtině: Endofytní a patogenní houby reliktního endemita Andryala laevitomentosa (Asteraceae) a jejich vliv na (ne)šíření stávajících populací
Název v anglickém jazyce: Endophytic and pathogennic fungi of the relict endemite Andryala laevitomentosa (Asteraceae) and their effect on the (non)dispersion o recent populations
Akademický rok vypsání: 2014/2015
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra botaniky (31-120)
Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Ondřej Koukol, Ph.D.
Řešitel:
Konzultanti: doc. Mgr. Patrik Mráz, Ph.D.
Předběžná náplň práce
Andryala laevitomentosa (Asteraceae, tribus Lactuceae) je jedna z najvzácnejších cievnatých rastlín na svete, rastúca na 5 mikrolokalitách (vzdialených od seba od 50 m do ca 2-3 km) v masíve Pietrosul Bogoliny – Pietrosul Brostenilor (Bystrické vrchy, rumunské východné Karpaty). Druh rastie na reliktných stanovištiach, ktoré predstavujú štrbiny skál tvorených fylitickými bridlicami v montánnom až subalpínskom stupni. Biotop je z pohľadu mikroklimatického veľmi extrémny – rastliny rastú na miestach, kde dochádza k extrémnym výkyvom teplôt počas dňa aj roka.
Fylogenetické analýzy ukázali, že najbližší príbuzný druh – Andryala aghardii, takisto horský druh, rastie až v španielskej Sierra Nevade a oba tieto druhy sú bazálnymi pre celý rod Andryala. Areál rumunského druhu je teda pozostatkom, kedysi pravdepodobne oveľa väčšieho areálu tejto skupiny.
Nepublikované pozorovania z rokov 2000, 2004, 2011 a 2014 ukázali, že rastliny sú takmer úplne sterilné (na 99.99 %) a sterilita môže byť spôsobená endogénnymi patogénnymi hubami. To znamená, že rastlina nie je schopná zväčšiť svoj areál a toto by mohol byť aj dôvod veľmi malého areálu v súčasnosti.
Cílem projektu je zjistit spektrum druhů hub, které se vyskytuje v jednotlivých orgánech rostliny (listy, květní stvol u báze a pod květem). Budou srovnány rostliny, které nejeví známky napadení s rostlinami vykazujícími symptomy napadení nekrotrofními patogeny. Po identifikaci získaných hub budou vyhodnoceny potenciálně patogenní druhy a na základě publikovaných údajů bude odhadnuto, jakým mechanizmem dochází k ovlivnění rostliny(ucpání cévních svazků nebo produkce mykotoxinů). Na základě molekulárních dat bude také vyhodnoceno, zda se jedná o běžně se vyskytující druhy hub bez specifické vazby na A. laevitomentosa, nebo ospecializované endofytyu nichž došlo k posunu ve vztahu k hostitelské rostlině a staly se patogeny.
Houby budou izolovány i ze semen, které se dle nepublikovaných údajů mohou vzácně vytvořit, a bude ověřena hypotéza o vertikálním šíření potenciálních patogenů.
Kromě izolace hub bude stanoveno spektrum i pomocí molekulárních markerů (pravděpodobně Illumina sequencing).
Předstupněm této DP by měla být BP zaměřená na endofytické houby v bylinných pletivech, jejich diverzitu a význam pro hostitele.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK