Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 290)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Bariéry v přístupu k léčbě u žen se závislostí na alkoholu.
Název práce v češtině: Bariéry v přístupu k léčbě u žen se závislostí na alkoholu.
Název v anglickém jazyce: Barriers to Access for Treatmen of Women with Addiction on Alcohol
Klíčová slova: alkohol, závislost, bariéry, stigmatizace, žena
Klíčová slova anglicky: alcohol, addiction, dependence, barriers, stigmatization, woman
Akademický rok vypsání: 2014/2015
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Klinika adiktologie 1.LF UK a VFN v Praze (11-00611)
Vedoucí / školitel: PhDr. Pavla Doležalová, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 27.10.2014
Datum zadání: 27.10.2014
Datum a čas obhajoby: 08.09.2015 00:00
Datum odevzdání elektronické podoby:20.07.2015
Datum proběhlé obhajoby: 08.09.2015
Předmět: Obhajoba bakalářské práce (B02036)
Oponenti: PhDr. Monika Nevoralová
 
 
 
Předběžná náplň práce
Východisko:Alkoholismus žen má všeobecně větší negativní dopad na zdraví ženy, její rodinu a děti, proto je i společností méně tolerovaný a závislé ženy jsou více odsuzované než muži. Ženské pití je negativně vnímané laickou i odbornou veřejností pro množství předsudků, které často zhoršují situaci závislých žen. Mnoho žen tak zůstává v anonymitě, protože se obávají vyhledat odbornou pomoc. V léčbě závislosti na alkoholu je – zejména u žen – třeba pracovat s bariérami bránícími efektivní léčbě.
Cíl:Hlavním cílem výzkumu bylo zmapovat bariéry v přístupu k léčbě u žen se závislostí na alkoholu. Dílčím cílem předkládané práce byla snaha poukázat na stigmatizaci ženské populace uživatelů návykových látek ve srovnání s mužskou, která je určitě jedním z hlavních důvodů, proč se ženy méně často odváží vystoupit z anonymity a využít nabízené služby.
Metody:Byl proveden dotazníkový průzkum mezi pacientkami léčícími se v průběhu listopadu 2014 až března 2015 na toxirehabiltačních oddělení PN Kroměříž. Výzkumu se zúčastnilo osmdesát klientek, které se zde léčily se závislostí na alkoholu. Všechny klientky byly v době výzkumu aktuálně v léčbě. Dotazníky byly administrovány v souladu se zachováním anonymity odpovědí pacienta a v souladu s etickými principy zařízení. Vyhodnocení dotazníkové studie probíhalo pomocí programu MS Excel, kam byla zanesena data z dotazníků a ve kterém byla data také vyhodnocena.
Výsledky: Bylo identifikováno pět základních faktorů, které představují bariéry vstupu do léčby a jejího poskytování. Sestupně podle četnosti odpovědí žen to jsou: 1) Strach z neznáma – široké spektrum obav, vycházejících jak z praktických pohnutek, tak i z méně konkrétních příčin. 2) Obavy z odloučení od rodiny – bariéra rodinných vazeb -neochota nebo nemožnost vymanit se ze svého rodinného, sociálního či existenčního zázemí a přerušit nebo uvolnit fungující vazby a vztahy. 3) Pocit studu, selhání – pramenící často z nízkého sebevědomí těchto žen a rovněž z negativních reakcí veřejnosti vůči závislým ženám. 4) Obavy z odsouzení okolí – bariéra, která je důsledkem silnějšího společenského tlaku, stigmatizace a odsouzení vůči ženám. 5) Zodpovědnost za péči o dítě - těhotenství nebo péče o dítě je jednou z hlavních překážek, která brání ženám v užívání různých typů služeb pro uživatele návykových látek, nebo samotnému nastoupení služeb. Závěr: Výzkum přinesl zajímavé poznatky a objasnil nejčastější bariéry v přístupu k léčbě u žen se závislostí na alkoholu. Definováním těchto bariér je bude možno do budoucna minimalizovat a tím i lépe využívat jednotlivých služeb. Tyto poznatky by také mohly pomoci k lepšímu náhledu a přístupu veřejnosti a okolí k těmto ženám. Dále by tento výzkum mohl být přínosný pro jednotlivé programy, zabývajícími se touto problematikou, které by se tak měly více diferencovat z hlediska genderových specifik a nabízet komplexní služby reflektující specifické potřeby žen a vyvíjet opatření k odstraňování bariér v přístupu k léčbě a návazným službám.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
Background:Women's alcoholism has generally greater negative impact on women’s health, their family and children and therefore it is less tolerated by society and alcohol dependent women are more condemned than men. Women's drinking is negatively perceived by the lay as well as the specialized public thanks to many stereotypes making dependent women’s situation worse. Many women stay anonymous because they are afraid to seek specialized help. During treatment from alcohol dependence it is necessary - especially for women - to work with barriers stopping effective treatment.
Objective:Main goal of this research was to find out barriers to accessing treatment for women with alcohol dependence. Partial goal of this thesis was an effort to point out to stigmatization of female population using addictive substances in comparison with the male one, which is definitely one of the main reasons why women less often have courage for stepping out from anonymity and using offered services.
Methodology:Questionnaire-based research was conducted among patients undergoing treatment from November 2014 to March 2015 at toxic-rehabilitative ward of Psychiatric Hospital Kroměříž where eighty female clients participating in the research were treated from alcohol dependence. All the clients were in treatment during the research. Questionnaires were handled in conformity with preserving anonymity of patients' answers and in conformity with ethical rules of the facility. Evaluation of questionnaire-based study was done using application MS Excel where the data was inserted into and in which the data was assessed afterwards.
Results:Five basic factors have been identified representing barriers to starting treatment and barriers during its provision. Here they are in descending order of frequency of answers: 1)Fear of unknown- wide spectrum of fears coming out from practical motives and also from less concrete reasons. 2)Fear of isolation from family- a barrier of family relations - unwillingness or impossibility to break free from their family, social or existential background and to interrupt or loosen functioning relations and relationships. 3)Feeling shame, failure- often resulting from low self-confidence of these women as well as from negative reactions of the public towards addicted women. 4)Fear of condemnation by community- a barrier which is a consequence of stronger social pressure, stigmatization and condemnation towards women. 5)Responsibility for child care- pregnancy or child care is one of the main obstacles which prevents women from using various types of services for drug users, or starting usage of services itself.
Conclusion:The research has brought interesting findings and clarified the most common barriers to accessing treatment for women with alcohol dependence. By defining these barriers it will be possible to minimize them in the future and consequently to use particular services better. The findings could also help the public and community to have a better view of and attitude to these women. Furthermore it could be contributive to particular programmes, dealing with this topic, which should be more distinguished in terms of gender specifics and offer complex services reflecting specific needs of women and develop measures to remove barriers to accessing treatment and consecutive services.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK