Komparace rodinné politiky umožňující slučitelnost práce a rodiny v České republice a Německu

• Název práce v češtině: Komparace rodinné politiky umožňující slučitelnost práce a rodiny v České republice a Německu
• Název v anglickém jazyce: The comparison of Czech and German family policy enabling the harmonization of work and family life
• Klíčová slova: harmonizace práce a rodiny, work-life balance, rodičovská dovolená, školky, jesle, otcovská dovolená, Česká republika, Spolková republika Německo, rodinná politika, slaďování
• Klíčová slova anglicky: reconciliation of work and family life, work-life balance, parental leave entitlement, nursery school, creche, paternity leave entitlement, Czech republic, Germany, family policy, reconciliation
• Akademický rok vypsání: 2013/2014
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra veřejné a sociální politiky (23-KVSP)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Karolína Dobiášová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 05.06.2014
• Datum zadání: 05.06.2014
• Datum a čas obhajoby: 20.06.2016 00:00
• Místo konání obhajoby: U Kříže 8, Praha 5
• Datum odevzdání elektronické podoby: 12.05.2016
• Datum proběhlé obhajoby: 20.06.2016
• Oponenti: Mgr. Kamila Hejnák Vlčková

Seznam odborné literatury

Bartáková, H. 2008. „Problémy přechodu žen na trh práce po rodičovské dovolené“. Pp. 175-206 in Sirovátka, T., Hora, O. (eds.): Rodina, děti a zaměstnání v české společnosti. Brno: František Šalé-ALBERT.

Beck, U., E. Beck-Gernsheim. 1995. The Normal Chaos of Love. Cambridge: Polity Press.

Beck, U., E. Beck-Gernsheim. 2014. Dálková láska. Životní formy v globálním věku. Praha: SLON.

Collinson, D. L., Hearn, J. 1994. „Naming men as men: implications for work, organization and management.“ Gender, Work and Organization 1 (1): 2-22.

Crompton, R., F. Harris. 1998. „Explaining Women´s Employment Patterns: „Orientations to Work´Revised.“ The British Journal of Sociology 49 (1): 118-136.

Dudová, R., M. Vohlídalová. „Rodina a rodičovství v individualizované společnosti“. Genderové příležitosti. [online]. 17. 11. 2005, 6, 1/2005, [cit. 2016-01-31]. Dostupný z
<http://www.genderonline.cz/search.php?rstext=all-phpRS-all&rstema=17>.

Dudová, R. 2005. „Kombinace práce a rodiny a sociologická teorie“. Pp. 14-21 in A. Křížková (ed.), R. Dudová, H. Hašková, H. Maříková: Kombinace pracovního a rodinného života v ČR: politiky, čas, peníze a individuální, rodinné a firemní strategie. Praha: Sociologický ústav AV ČR.

Esping-Andersen, G. 1999. Social Foundations of Post-Industrial Economies. Oxford: Oxford University Press.

Esping-Andersen, G. 1993. The Three Worlds of Welfare Capitalism. Cambridge: Polity Press.

Formánková, L., Křížková, A. 2009. „Flexibilní pracovní režimy jako nástroj kombinace pracovního a rodinného života“. Pp. 14-19 in Fórum sociální politiky 2/2009. Praha: VÚPSV.

Geissler, H., M. Mouralová. 2011. „Komparativní přístupy při zkoumání veřejných politik“. Pp. 170-193 in Současné metodologické otázky veřejné politiky. Praha: Karolinum.

Gooby, P. T. 2004. „The Impact of New Social Risks on Welfare“. Prezentace 1. In New Social Risks and New Welfare Europe. [online]. [cit. 2014-11-17]. Dostupný z
<http://www.sfi.dk/graphics/ESPAnet/papers/Taylorgooby.pdf>.

Gornick, J. C., M. K. Meyers, K. E. Ross. 1997. „Supporting the Employment of Mothers: Policy Variation Across Fourteen Welfare States.“ Journal of European Social Policy 7 (1): 45-70.

Hakim, C. 2000. Work-Lifestyle Choices in the 21st Century – Preference Theory. New York: Oxford University Press.

Hakim, C. 2007. „Dancing with the Devil? Essentialism and Other Feminist Heresies.“ British Journal of Sociology 58 (1): 123-132.

Hinrichs, J., Giebel-Felten, E. 2002. Die Entwicklung des Arbeitsmarktes 1962-2001. Sankt Augustin: Konrad-Adenauer-Stiftung e.V.

Hochschild, A. R. 1997. The Time Bind: When Work Becomes Home and Home Becomes Work. New York: Metropolitan Books.

Keller, J. 2006. Soumrak sociálního státu. Praha: SLON.

Kotíková, J., Kotrusová, M., Vychová, H. 2013. Flexibilní formy práce ve vybraných zemích EU. Praha: VÚPSV.

Krebs, V., J. Durdisová, O. Poláková, J. Žižková. 1997. Sociální politika. Praha: Codex.

Křížková, A., K. Pavlica. 2004. Management genderových vztahů. Postavení žen a mužů v organizaci. Praha: Management Press.

Křížková, A., R. Dudová. 2005. „Úvod“. Pp. 11-13 in A. Křížková (ed.), R. Dudová, H. Hašková, H. Maříková: Kombinace pracovního a rodinného života v ČR: politiky, čas, peníze a individuální, rodinné a firemní strategie. Praha: Sociologický ústav AV ČR.

Křížková, A., R. Dudová, H. Hašková. 2005. „Vliv politik a podmínek pro kombinaci práce a rodiny na aktéry sociálních vztahů“. Pp. 35-57 in A. Křížková (ed.), R. Dudová, H. Hašková, H. Maříková: Kombinace pracovního a rodinného života v ČR: politiky, čas, peníze a individuální, rodinné a firemní strategie. Praha: Sociologický ústav AV ČR.

Křížková, A., R. Dudová, H. Hašková, H. Maříková, Z. Uhde (eds.). 2008. Práce a péče: Proměny rodičovské v České republice a kontext rodinné politiky Evropské unie. Praha: Sociologické nakladatelství.

Křížková, A., M. Vohlídalová. 2009. „Rodiče na trhu práce: mezi prací a péčí.“ Sociologický časopis 45 (1): 31-60.

Kučera, M. 2009. „Pronatalitní populační politika už nestačí – nutností se stala komplexní rodinná politika“ Demografie 2009 (4): 274-279.

Kuchařová, V. 2006. „Rodinná politika v ČR-proč a o čem“. Demografie [online]. 48 (4) [cit. 2014-11-17]. Dostupný z
<http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/t/4C002612A2/$File/B-Kucharová.pdf>.

Kuchařová, V., K. Svobodová. 2006. Síť zařízení denní péče o děti předškolního věku v ČR. Praha: VÚPSV.

Kuchařová, V. 2013. Ekonomické podmínky slaďování rodiny a zaměstnání v České republice a ve Francii. Komparace se zaměřením na kontext potřeb a zájmu o služby denní péče o děti. Praha: VÚPSV.

Leira, A. 2002. Working Parents and the Welfare State. Family Change and Policy Reform in Scandinavia. New York: Cambridge University Press.

Leitner, S. 2003. „Varieties of Familialism. The caring Function of the Family in Comparative Perspective“. European Societies 5 (4): 353-375.

Lewis, J. 2001. „The Decline of the Male Breadwinner Model: Implications for Work and Care.“ Social Politics 8 (2): 152-169.

Lewis, J. 2006. „Employment and Care: The Policy Problem, Gender Equality and the Issue of Choice.“ Journal of Comparative Policy Analysis: Research and Practice 8 (2): 103-114.

Luci, A. 2011. Frauen auf dem Arbeitsmarkt in Deutschland und Frankreich. Warum es Französinnen besser gelingt, Familie und Beruf zu vereinbaren. Berlin: Friedrich Ebert Stiftung.

Matějková, B., J. Paloncyová. 2004. Rodinná politika ve vybraných evropských zemích II: syntéza z monografií uvedených ve studii „Rodinná politika ve vybraných evropských zemích I“ s ohledem na situaci v České republice. Praha: VÚPSV.

Munková, G. 2004. „Modely sociálního státu“. Pp. 47-57 in G. Munková et al.: Sociální politika v evropských zemích. Praha: Karolinum.

Parsons, T. 1965. Theories of Society: Foundations of modern sociological Theory. New York: Free Press.

Plasová, B. 2008. „Strategie zaměstnavatelů v oblasti harmonizace práce a rodiny v kontextu strategií pracujících rodičů s dětmi“. Pp. 207-244 in Sirovátka, T., Hora, O. (eds.): Rodina, děti a zaměstnání v české společnosti. Brno: František Šalé-ALBERT.

Potůček, M. 1999. Křižovatky české sociální reformy. Praha: SLON.

Rabušic, L. 2001. Kde ty všechny děti jsou? Porodnost v sociologické perspektivě. Praha: SLON.

Rys, V. 2004. „Teorie a praxe srovnávacích studií v oblasti sociálního zabezpečení“. Pp. 11-46 in G. Munková et al.: Sociální politika v evropských zemích. Praha: Karolinum.

Sirovátka, T. 2006. „Rodina a reprodukce versus zaměstnání a role sociální politiky“.
In Rodina, zaměstnání a sociální politika. Brno: František Šalé-ALBERT.

Sirovátka, T., Bartáková, H. 2008. „Harmonizace rodiny a zaměstnání v České republice a role sociální politiky“. Pp. 63-96 in Sirovátka, T., Hora, O. (eds.): Rodina, děti a zaměstnání v české společnosti. Brno: František Šalé-ALBERT.

Sokačová, L. 2010. „Úvod: Rodinná politika - zaměřeno na rodičovství“. Pp. 7 in Sokačová, L. et al.: Rodinná politika: rodičovská a mateřská v kontextu slaďování rodinného a pracovního života a rovných příležitostí mužů a žen. Praha: Gender Studies, o.p.s.

Strauss, A., Corbin J. 1999. Základy kvalitativního výzkumu – postupy a techniky metody zakotvené teorie. Brno: František Šalé-ALBERT.

Špidla, V. 2008. „Zkušenost Evropské unie: rovnost začíná v rodině“. Pp. 11-27 in Křížková, A. et al.: Práce a péče: Proměny „rodičovské“ v České republice a kontext rodinné politiky Evropské unie. Praha: SLON.

Špidla, V. 2009. „Projev Vladimíra Špidly, evropského komisaře pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti“ Demografie 2009 (4): 231 – 234.

Tomeš, I. 2010. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. Praha: Portál.

Večerník, J. 1998. Občan a tržní ekonomika. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.

Whitehead, S. M. 2002. Men and Masculinities: Key Themes and New Directions. Cambridge: Polity Press.

Předběžná náplň práce

Předmětem diplomové práce by měla být komparace rodinné politiky z hlediska harmonizace práce a rodiny mezi Českou republikou a Německem. Práce by měla být zaměřena primárně na ženy pečující o minimálně jedno dítě předškolního věku.
Problematika sladění rodiny a zaměstnání se v posledních letech stala předmětem zájmu společenských věd, a to z důvodu nelehké situace mnohých žen-matek. Dochází ke změnám nejen v oblasti trhu práce, ale proměňují se i genderové vztahy a rovněž instituce rodiny prochází řadou strukturních a sociálních změn. Tyto prudké změny jsou navíc doprovázeny normativními posuny, typickými pro postmoderní společnosti. Důsledkem těchto společenských jevů je dlouhodobě nízká míra porodnosti a v jejím důsledku stárnutí populace, které ohrožuje stabilitu veřejných rozpočtů.
Zaměstnanost žen je oporou a nezbytnou podmínkou stabilního trhu práce a hospodářského vývoje. Mnohé rodiny a jejich rozpočty jsou rovněž závislé na dvou příjmech členů domácnosti. Zároveň charakter postmoderní společnosti a globalizační procesy vytvářejí jedince závislým na trhu práce, který je charakteristický svou nestabilitou a prudkými změnami.
Ženy tak vyjadřují požadavek sladění zaměstnání s péčí o rodinu, která by tak nenarušila jejich pracovní dráhu v průběhu životního cyklu.
Pro srovnání rodinných politik a jejich nástrojů, umožňujících harmonizaci zaměstnání a rodiny, jsem si vybrala Českou republiku a Německo z důvodu rozdílných typů sociální politiky. Zatímco Německo představuje vzor konzervativní země, v níž je ukotvená představa otce jako živitele rodiny a matky jako pečovatelky o děti a domácnost, Česká republika se řadí spíše mezi země střídavě na pomezí liberálního a sociálně demokratického typu, kde se předpokládá rovnoměrně zastoupení mužů a žen na trhu práce.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The thesis deals with family policy enabling the work – life balance in Czech Republic and Germany. The aim of this paper should be the comparison of Czech Republic and Germany in field of available family policy tools and services for better harmonization of employment and child care. There should be identified the possible variances in the family policy settings in field of work – life balance between Czech Republic and Germany. The thesis should be focused on women with preschool aged children. The possible outcome could be the identification of inspirative work – life balance tools and solutions for family policy of Czech Republic.