Tato práce analyzuje vliv národního bohatství (výše HDP per capita) na výdaje ve zdravotnictví. Existující výzkumné studie, které přináší nejednoznačné výsledky - používají různá data, metody odhadu a modely, což navozuje otázku, zda tyto metodologické rozdíly hrají nějakou roli při vysvětlování různorodosti vykazovaných výsledků. Tato práce zkoumá za použití meta-regresní analýzy 220 odhadů důchodové elasticity výdajů na zdravotnictví shromážděných z 54 studií a zjišťuje, že literatura na toto téma netrpí významným zkreslením. Specifikace modelu, přesněji řečeno, zda studie bere v úvahu institucionální faktory a pokrok v lékařské technologii, má negativní vliv na výsledky publikované v dalších studiích. Kromě toho se analýza opírá o hypotézu “cyklu ekonomického výzkumu”. V neposlední řadě analýza zjišťuje, že skutečná důchodová elasticita výdajů na zdravotnictví se pohybuje okolo úrovně 1, což znamená, že zdravotní péče není ani luxusní, ani nezbytnou komoditou.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
When estimating the influence income per capita exerts on health care expenditure, the research in the field offers mixed results. Studies employ different data, estimation techniques and models, which brings about the question whether these differences in research design play any part in explaining the heterogeneity of reported outcomes. By employing meta-regression analysis, the present paper analyzes 220 estimates of health spending income elasticity collected from 54 studies and finds that publication bias is of marginal concern for the literature. The model’s specification, more exactly whether a study accounts for institutional factors and advancements in medical technology, have a negative effect on reported outcomes. Moreover, the ``economic research cycle hypothesis'' finds support in our analysis. Lastly, the research finds that the true income elasticity of health spending is situated around unity level, which makes health care neither a luxury, nor a necessity.
- zadáno vedoucím/školitelem