Únik před predátorem je důležitou komponentou antipredačního chování. Rozhodnutí jedince kdy uniknout může záviset na okamžitých výhodách z úniku (daných např. nebezpečností predátora) a ztrát (souvisejících s přerušením momentální činnosti jedince). Z evolučního hlediska je únikové chování ovlivněno schopností bránit se predátorům či relativními investicemi daného druhu do přežívání. V předložené práci budou shrnuty poznatky o vztahu mezi únikovou vzdáleností (FID) a vybranými life-history znaky (mezidruhové srovnání) a dále buodu diskutovány faktory ovlivňující FID na vnitrodruhové úrovni.