Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Zločiny proti lidskosti v praxi Mezinárodního trestního soudu
Název práce v češtině: Zločiny proti lidskosti v praxi Mezinárodního trestního soudu
Název v anglickém jazyce: Crimes against humanity in the practice of the International Criminal Court.
Klíčová slova: zločiny proti lidskosti, skutková podstata, Mezinárodní trestní soud
Klíčová slova anglicky: crimes against humanity, elements of crimes, International Criminal Court
Akademický rok vypsání: 2013/2014
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra mezinárodního práva (22-KMP)
Vedoucí / školitel: prof. JUDr. Pavel Šturma, DrSc.
Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 10.03.2014
Datum zadání: 06.05.2014
Datum potvrzení stud. oddělením: 22.09.2014
Datum a čas obhajoby: 22.09.2014 11:30
Místo konání obhajoby: PF UK, místnost č. 217
Datum odevzdání elektronické podoby:14.06.2014
Datum proběhlé obhajoby: 22.09.2014
Oponenti: prof. JUDr. PhDr. Veronika Bílková, Ph.D., E.MA.
 
 
 
Předběžná náplň práce
Zločiny proti lidskosti tvoří spolu s válečnými zločiny, zločinem agrese a zločinem genocidia skupinu tzv. zločinů podle mezinárodního práva. Pro tyto zločiny je charakteristické, že z důvodu jejich závažnosti a nebezpečnosti je jejich postih věcí celého mezinárodního společenství. Tento postih byl již několikrát na mezinárodní úrovni realizován, jako příklad mohou sloužit stálé ještě fungující tribunály pro bývalou Jugoslávii a Rwandu. Tato diplomová práce se zabývá zločiny proti lidskosti v praxi Mezinárodního trestního soudu. Ten má na rozdíl od předchozích mezinárodních trestních tribunálů charakter stálé soudní instituce. Hlavním předmětem výzkumu je hmotněprávní charakteristika těchto zločinů, tedy jejich skutková podstata. Cílem práce je zjistit, zdali Mezinárodní trestní soud přinesl pokrok z hlediska hmotněprávního zakotvení zločinů proti lidskosti. Práce je rozdělena do 4 kapitol. První kapitola je věnována pozici zločinů proti lidskosti v systému mezinárodního práva. Jejím cílem je pro účely práce vymezit základní pojmy a určit pozici zločinů proti lidskosti v systému mezinárodního práva. Druhá kapitola se zabývá historií a je rozčleněna do tří podkapitol. První podkapitola je věnována vzniku konceptu, který je datován ke konci 1. světové války. Tématem druhé podkapitoly je stíhání zločinů proti lidskosti spáchaných za 2 .světové války. Třetí podkapitola mapuje vývoj konceptu zločinů v druhé polovině 20. století. Důraz je v ní kladen na činnost tzv. ad hoc trestních tribunálů pro bývalou Jugoslávii a pro Rwandu. Těžištěm práce je třetí kapitola. Ta se věnuje zkoumání skutkové podstaty zločinů proti lidskosti v pojetí Mezinárodního trestního soudu. Skutková podstata je zde podrobena analýze z trestněprávního pohledu. V 4 podkapitolách je tak pojednáno o objektu, objektivní stránce, subjektu a subjektivní stránce těchto zločinů. Poslední kapitola obsahuje krátkou studii případu Germaina Katangy, prvního odsouzeného za zločin proti lidskosti před Mezinárodním trestním soudem. Ve dvou podkapitolách jsou obsaženy informace o faktických okolnostech případu a o rozhodnutí soudu ve věci.V závěru práce je provedeno shrnutí zjištěných poznatků a zodpovězena výzkumná otázka.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
Crimes against humanity, together with war crimes, crime of agression and Genocide, create a group of so called crimes under the international law. For these crimes it is characteristical that they are so grave and so dangerous that their punishment is a matter of the whole international community. Such punishment for these crimes has already been carried out several times on international level. As an example we can use the tribunals for former Yugoslavia and Rwanda, which are still operating. This thesis deals with crimes against humanity in practice of International Criminal Court. This court, unlike the previous international criminal tribunals, is a permanent judicial institution. The main focus of the research is a substantive law characteristic of crimes against humanity i.e., physical and mental elements of these crimes. The aim of the thesis is to find out whether the International Criminal Court brought some progress to substantive law definition of aforementioned crimes. The thesis is divided into four chapters. The first chapter deals with the position of crimes against humanity in the system of the international law. The aim of this chapter is to define the basic terms of the subject and to determine the position of crimes against humanity in the system of the international law. The second chapter deals with the history of the crimes and is divided into three subchapters. The first subchapter is dedicated to the origin of the concept of crimes against humanity, which dates to the end of World War I. The second subchapter deals with prosecution of crimes perpetrated during World War II. The third subchapter observes the evolution of the concept in the second half of the 20th century, emphasizing on the work of so called ad hoc tribunals for former Yugoslavia and Rwanda. The thesis centres on its third chapter, that focuses on physical and mental elements of the crimes against humanity in the practice of the International Criminal Court. The elements of the crimes are analyzed in criminal law manner. Then each of the elements of the crimes is discussed in four subchapters. The final chapter contains short study of the case of Germain Katanga, the first person convicted of a crime against humanity before the International Criminal Court.In two subchapters, informations about factual circumstances of the case and about the decision of the court are provided.In conclusion, the thesis carries a summary of the obtained facts and findings and answers the research question with research statement.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK