Možnosti využití 3D rekonstrukčních vizualizací pro archeologii

• Název práce v češtině: Možnosti využití 3D rekonstrukčních vizualizací pro archeologii
• Název v anglickém jazyce: The utilization of 3D computer reconstruction visualizations in archaeology
• Klíčová slova: archeologie|3D počítačové modelování|rekonstrukce minulosti|vizuální komunikace|virtuální realita
• Klíčová slova anglicky: archaeology|3D computer modeling|reconstruction of the past|visual communication|virtual reality
• Akademický rok vypsání: 2011/2012
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav pro archeologii (21-UPRAV)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Mgr. Luboš Jiráň, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 31.01.2014
• Datum zadání: 03.02.2014
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 04.03.2014
• Datum a čas obhajoby: 11.09.2019 10:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 02.05.2019
• Datum proběhlé obhajoby: 11.09.2019
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. PhDr. Matej Ruttkay, CSc.

Zásady pro vypracování

Pro zprostředkování informací a jejich interpretaci je v archeologii jedním z hlavních sdělovacích nosičů obrazové vyjádření. Nedávné zavedení digitálních technologií navíc vneslo do archeologických vizualizací zcela novou dimenzi. Ty se tak díky tomu staly trojrozměrnými, multifunkčními, virtuálními a interaktivními. Technologický pokrok neovlivnil pouze způsoby jak získávat a zpracovat data, ale značně rozšířil možnosti hledisek jejich zkoumání, kdy jde především o možnost simulovat různé aspekty ve virtuálním prostředí a vizualizovat je. Hned od počátku byla virtuální archeologie brána jako směr, který do archeologie vnese nové přelomové poznatky. Současná situace je ovšem taková, že 3D počítačové vizualizace jsou spíše brány jako oblíbené téma konferencí než jako standartní nástroj a většina prací o virtuální archeologii má stále potřebu obhajovat výhody 3D vizualizací pro obor.
Disertační práce bude řešit teoretické otázky přípravy, organizace a analýzy vstupních dat pro tvorbu 3D rekonstrukčních počítačových modelů, řešením vizualizace nejistoty dat a důvěryhodnosti těchto modelů a výslednou formou jejich výstupů a prezentace včetně využití virtuální a rzšířené reality. Tyto aspekty budou demonstrovány na 3D počítačových rekonstrukcích zhotovených autorem na základě dat historických pramenů (město Slaný v roce 1602), na základě archeologických nedestruktivních metod (hradiště v Libici nad Cidlinou), na základě klasické dokumentace archeologického výzkumu (oppidum Závist u Zbraslavi) a na základě dat laserového skenování (důlní areál v Dippoldiswalde).
Disertační práce navrhne možnosti řešení problematiky nejistoty v datech jednak prostřednictvím většího využívání a přímé inkorporace metod digitální dokumentace jako je více-snímková fotogrammetrie nebo laserové skenování do procesu tvorby počítačových rekonstrukcí. Zásadním je ovšem plné využití technik vizuální komunikace, kdy autor navrhne koncipovat výstupy ze 3D rekonstrukčních počítačových modelů jako komplexnější soubor i dalších exaktních dat zprostředkovaných srozumitelnou grafickou formou. Zvolení grafického způsobu vyjádření totiž může zrychlit interpretační proces, který se díky tomu stane snazší, názornější a výstižnější formou komunikace možností 3D počítačových modelů jak v rámci archeologie, tak i směrem k veřejnosti.

Seznam odborné literatury

Apollonio, F. I., 2016. Classification Schemes for Visualization of Uncertainty in Digital Hypothetical Reconstruction, in 3D Research Challenges in Cultural Heritage II: How to Manage Data and Knowledge Related to Interpretative Digital 3D Reconstructions of Cultural Heritage, eds. S. Münster, M. Pfarr-Harfst, P. Kuroczynski and M. Ioannides, 173-198. Cham: Springer International Publishing.
Barceló, J. A. 2001. Virtual reality for archaeological explanation. Beyond “picturesque” reconstruction. Archeologia e Calcolatori 12: 221-244.
Brusaporci, S. 2017. The Importance of Being Honest: Issues of Transparency in Digital Visualization of Architectural Heritage. In Handbook of Research on Emerging Technologies for Architectural and Archaeological Heritage, ed. A. Ippolito, 66-92. Hershey: IGI Global.
Bruschke, J., and M. Wacker. 2016. Simplifying Documentation of Digital Reconstruction Processes. In 3D Research Challenges in Cultural Heritage II: How to Manage Data and Knowledge Related to Interpretative Digital 3D Reconstructions of Cultural Heritage, eds. S. Münster, M. Pfarr-Harfst, P. Kuroczynski, and M. Ioannides, 256-271. Cham: Springer International Publishing.
Isenberg, T., P. Neumann, S. Carpendale, M. C. Sousa, and J. A. Jorge. 2006. Non-Photorealistic Rendering in Context: An Observational Study. In Proceedings of the 4th International Symposium on Non-Photorealistic Animation and Rendering 2006, Annecy, France, June 5-7, 2006, eds. D. DeCarlo, and L. Markosian, 115-126. New York: AMC Press.
Mccormick, B. H., T. A. Defanti, and M. D. Brown. 1987. Visualization in Scientific Computing. Computer Graphics 21 (6): 1-14
Miller, P., and J. Richards. 1995. The Good, the Bad, and the Downright Misleading: Archaeological Adoption of Computer Visualisation. In CAA94. Computer Applications and Quantitative Methods in Archaeology 1994, eds. J. Huggett, and N. Ryan, 19-22. BAR International Series 600. Oxford: Tempus Reparatum.
Reilly, P. 1991. Towards a Virtual Archaeology. In CAA90. Computer Applications and Quantitative Methods in Archaeology 1990, eds. S. Rahtz, and K. Lockyear, 132-139. BAR International Series 565. Oxford: Tempus Reparatum.
Reilly, P., and S. Rahtz (eds). 1992. Archaeology and the Information Age: A Global Perspective. London and New York: Routledge.
Ryan, M.L. 2015: Narativ jako virtuální realita. Imerze a interaktivita v literature a elektronických médiích. Praha: Academia.
Sanders, D. 2014. More than Pretty Pictures of the Past: An American Perspective on Virtual Heritage. In Paradata and Transparency in Virtual Heritage, eds. A. Bentkowski-Kafel, H. Denard, and D. Baker, 37-56. Farnham: Ashgate.