Heideggerovo pojetí univerzity
Název práce v češtině: | Heideggerovo pojetí univerzity |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Heidegger´s Concept of University |
Klíčová slova: | Heidegger, univerzita, fenomenologie, postmoderna |
Klíčová slova anglicky: | Heidegger, university, phenomenology, postmodernism |
Akademický rok vypsání: | 2013/2014 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra pedagogiky (21-KPED) |
Vedoucí / školitel: | doc. PhDr. Martin Strouhal, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 17.01.2014 |
Datum zadání: | 17.01.2014 |
Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 15.05.2015 |
Datum a čas obhajoby: | 08.09.2015 09:30 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 15.05.2015 |
Datum proběhlé obhajoby: | 08.09.2015 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
Oponenti: | doc. PhDr. Jaroslav Koťa |
Zásady pro vypracování |
Na přelomu 20. – 30. let 20. století se Heidegger zamýšlel nad bytností univerzity, která by dle něj měla být místem jednoty a opravdového vědění. Kritizoval speciálněvědní disciplíny za to, že ačkoli jsou pěstovány na univerzitní půdě, vzdalují se jedna druhé a pohromadě je drží mnohdy jen technická organizace univerzit a fakult. Heidegger má za to, že se to děje v důsledku zapomenutí věd na nutnost jejich zakořenění v "bytostné půdě". Heidegger se ve svých úvahách zamýšlí nad touto půdou a snaží se odkrýt to, co dělá vědu vědou.
Zjednodušeně lze říci, že to, co dělá vědu vědou (vědeckost vědy), je původní postoj, který se táže po jsoucnu v celku, po našem bytí v rámci toho celku a po tom, vůči čemu něco víme a odkud vůbec něco víme. Podle Heideggera je potřeba nahlížet bytostné určení vědy a univerzity radikálněji, než jak to činí vědy. A to na základě tázání, které se nespokojuje s hotovými odpověďmi, nýbrž setrvává u tázání samého. Heidegger chápe celé své myšlení jako setrvávající u otázky, nespokojuje se v zásadních problémech s poznatky speciálních oborů. Víru v možnost realizovat ideu univerzity a vědy z jejich bytostného určení však Heidegger po válce opustil. Cílem této bakalářské práce bude nastínit vývoj Heideggerova myšlení o univerzitě. Předložím výklad jednotlivých fází Heideggerova myšlení o tom, co dělá univerzitu univerzitou. Práce chce rovněž připomenout význam Heideggerova „zamýšlejícího se myšlení“ jako inspirací i výzvu pro soudobou pedagogiku, v níž spory o povahu vědění, vzdělanosti a univerzity od časů Heideggerových ještě více eskalovaly. V závěru je Heideggerův koncept bytnosti univerzity uveden do současné, postmoderní situace a jsou rozvedeny problémy, s nimiž se univerzita potýká a kterým bude muset v budoucnu pravděpodobně čelit. |
Seznam odborné literatury |
Primární prameny:
HEIDEGGER, M. Bytí a čas. Praha: Oikoymenh, 2008. HEIDEGGER, M. Besinnung, in: GA, sv. 66. Frankfurt am Main: Vittorio Klostermann, 1997. HEIDEGGER, M. Co je metafyzika? Praha: Oikoymenh, 1993. HEIDEGGER, M. Co znamená myslet? Praha: Okoymenh, 2014. HEIDEGGER, M. Der Ursprung des Kunstwerkes, in: GA, sv. 5. Frankfurt am Main: Vittorio Klostermann, 1977. HEIDEGGER, M. Die Grundprobleme der Phänomenologie, in: GA, sv. 24, Frankfurt am Main: Vittorio Klostermann, 1989. HEIDEGGER, M. Einfűhrung in die Metaphysik, in: GA, sv. 40. Frankfurt am Main: Vittorio Klostermann, 1983. HEIDEGGER, M. Einblick in das was ist - Bremen Vorträge 1949, in: GA, sv. 79. Frankfurt am Main: Vittorio Klostermann, 1994. HEIDEGGER, M. Fenomenologická interpretace Kantovy Kritiky čistého rozumu. Praha: Oikoymenh, 2004. HEIDEGGER, M. Gelassenheit. Pfullingen: Neske Verlag, 1959. HEIDEGGER, M. Konec filosofie a úkol myšlení. Praha: Oikoymenh, 1993. HEIDEGGER, M. O humanismu. Praha: Ježek, 2000. HEIDEGGER, M. Rektorát 1933/34 – Skutečnost a myšlenky, in: Filosofický časopis, XLIV, 1996, 1. HEIDEGGER, M. Rozhovory k osmdesátým narozeninám. Praha: Oikoymenh, 2013. HEIDEGGER, M. Sebeurčení německé univerzity, in: Filosofický časopis, XLIV, 1996, 1. HEIDEGGER, M. „Už jenom nějaký bůh nás může zachránit“. Praha: Oikoymenh, 2012. HEIDEGGER, M. Věda, technika a zamyšlení. Praha: Oikoymenh, 2004. HEIDEGGER, M. Věk obrazu světa. Praha: Oikoymenh, 2013. HEIDEGGER, M. Zur Sache des Denkens, in: GA, sv. 14. Frankfurt am Main: Vittorio Klostermann, 2007. Sekundární prameny: ARISTOTELÉS. Etika Nikomachova. Praha: Jan Laichter, 1937. AUGUSTIN. Vyznání. Praha: Ladislav Kuncíř, 1926. BAUMAN, Z. Tekuté časy – Život ve věku nejistoty. Praha: Academia, 2008. BENYOVSZKY A KOL. Filosofická propedeutika I. Praha: Pastelka, 1998. BENYOVSZKY A KOL. Filosofická propedeutika II. Praha: Pastelka, 2001. DREFUSS, WRATHALL. A Companion to Heidegger. Oxford, Malden, Victoria: Blackwell Publishing, 2005 DEMJANČUK, N. O povaze vědy: Fenomenologie. Plzeň: Epocha, 2011. FIGAL, G. Úvod do Heideggera. Praha: Academia, 2007. FINK, E. Alles und Nichts. Ein Umweg zur Philosophie. Dordrecht: Springer Science, 1959. GORNER, P. Heidegger´s Being and Time An Introduction. Cambridge: Cambridge University Press, 2007. GRAYLING, A. – C. Wittgenstein. Praha: Dokořán, 2007. HUSSERL, E. Filosofie jako přísná věda. Praha: Togga, 2013. HUSSERL, E. Krize evropských věd a transcendentální fenomenologie. Praha: NČAV, 1972. CHVATÍK, I., KOUBA, P. Fenomén jako filosofický problém. Praha: Oikoymenh, 2000. KISIEL, T. The Genesis of Heidegger´s Being and Time. University of Carolina Press Ltd., 1995. KRUŽÍKOVÁ, J. Heideggerovo pojetí vědy. Praha: Togga, 2010. KUHN, T. – S. Struktura vědeckých revolucí. Praha: Oikoymenh, 1997. LIESSMANN, K. – P. Teorie nevzdělanosti – Omyly společnosti vědění. Praha: Academia, 2009. LYOTARD, J. – F. O postmodernismu. Praha: FLÚAV, 1993. MACANN, CH. Four Phenomenological Philosopher. London: Routledge, 1993. MICHÁLEK, J. Topologie výchovy. Praha: Oikoymenh, 1996. NIETZSCHE, F. Radostná věda. Praha: Aurora, 2001. NOVÁK, A. Moc, technika a věda: Martin Heidegger a Ernst Jűnger. Praha: Togga, 2008. NOVOTNÝ, J. Krajina, řeč a otevřenost bytí. Praha: UK FHS, 2006. Olympos. www.olympos.cz [online]. [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://olympos.cz/Antika/Antigona_Kral.pdf OTTMANN, H. Geschichte des politischen Denkens. Stutgart, Weimar: Metzler, J. B. Verlag, 2012. PATOČKA, J. Věčnost a dějinnost. Praha: Oikoymenh, 2007. PETŘÍČEK, M. Úvod do (současné) filosofie. Praha: Herrmann & synové, 1997. PLATÓN. Ústava. Praha: Oikoymenh, 2005. SALIS, J. Where Does Being and Time Begin? Library of Congress Cataloging, 1938. SHEEHAN, T. Martin Heidegger, in: A Companion to the Philosophers ed. Robert L. Arrington. Oxford: Blackwell, 1999. SVOBODA, K. Zlomky předsokratovských myslitelů. Praha: NČAV, 1962. ŠPŮR, J. Úvod do systematické filosofie. Filosofie přírody. Plzeň: Aleš Čeněk, 2006. THURNHER, RÖD, SCHMIDINGER. Filosofie 19. a 20. století III. Praha: Oikoymenh, 2009. TRAWNY, P. Martin Heidegger. Frankfurt/Main: Campus Verlag, 2003. WELSCH, W. Naše postmoderní moderna. Praha: Zvon, 1994. |