Efektivita tréninku kognitivních funkcí pomocí metody Feuersteinova instrumentálního obohacování u osob s Parkinsonovou nemocí

• Název práce v češtině: Efektivita tréninku kognitivních funkcí pomocí metody Feuersteinova instrumentálního obohacování u osob s Parkinsonovou nemocí
• Název v anglickém jazyce: Efficiency of the Cognitive Training Program Feuerstein´s Instrumental Enrichment for People with Parkinson´s Disease
• Klíčová slova: kognitivní rehabilitace, trénink exekutivních funkcí, Feuersteinovo instrumentální obohacování, kognitivní funkce, exekutivní funkce, Parkinsonova nemoc
• Klíčová slova anglicky: cognitive rehabilitation, executive functions training, Feuerstein´s Instrumental Enrichment, cognitive function, executive function, Parkinson´s disease
• Akademický rok vypsání: 2013/2014
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra psychologie (41-KPSY)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Tereza Soukupová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 16.12.2013
• Datum zadání: 16.12.2013
• Datum a čas obhajoby: 06.09.2016 08:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 11.07.2016
• Datum proběhlé obhajoby: 06.09.2016
• Předmět: Obhajoba diplomové práce (OSZD005)
• Oponenti: PhDr. Petr Goldmann

Zásady pro vypracování

Cílem diplomové práce je popsat efektivitu tréninku kognitivních funkcí pomocí metody Feuersteinova instrumentálního obohacování u osob s Parkinsonovou nemocí (PN). Teoretická část bude zaměřena na analýzu kognitivní výkonnosti pacientů s PN s důrazem na exekutivní funkce, které bývají postiženy již velmi časně v průběhu PN. Budou představeny zásady vyšetřování kognitivních funkcí u PN a diskutovány možnosti měření jejich případné změny. Dále budou popsány možné intervence směřující ke zlepšení kognitivní výkonnosti u pacientů s PN. Praktická část bude rozdělena do tematických celků. První kapitolou bude úvod do praktické části, jež bude popisovat vstup examinátora do terénu a historii výzkumu. Bude zde zmíněn průběh oslovování a zapojování klientů do výzkumu, bude zde také nastíněno řešení etických otázek výzkumu. Další kapitola se bude týkat metodologie výzkumu, bude zde také pojednáno o metodě Feuersteinova instrumentálního obohacování. Bude zde popsána specifická neuropsychologická baterie, která je navržena pro osoby s PN. Administrací této baterie budou získány potřebné údaje o úrovni kognitivních funkcí jednotlivých respondentů. Kromě neuropsychologické baterie zde budou uvedeny i další dotazníkové metody zaměřené na hodnocení kvality života a dopadu onemocnění na každodenní aktivity jedince (např. škála SOS-10, tedy Schwartzova škála pro hodnocení terapie a SQUALA neboli Dotazník subjektivní kvality života, s nimiž budeme posuzovat subjektivní hodnocení kvality). Další kapitola se již bude zabývat samotným výzkumem, budou zde vymezeny charakteristiky experimentální a kontrolní skupiny. V každé skupině bude deset respondentů, všichni respondenti budou osoby s PN. Experimentální skupina (ES) bude trénovat exekutivní funkce pomocí Feuersteinova instrumentálního obohacování jednou až dvakrát týdně po dobu tří měsíců. V tréninku kognitivních funkcí pomocí Feuersteinova instrumentálního obohacování bude kladen důraz na mediaci a tzv. „přemosťování“, tedy uplatnění principů realizovaných v kognitivním tréninku i na běžné aktivity denního života.. Kontrolní skupina (KS) absolvuje běžný kognitivní trénink obvykle dostupnými metodami, ale nebude zde kladen důraz na mediaci a „přemosťování“. KS bude trénovat po dobu tří měsíců, jednou až dvakrát týdně (stejně jako ES). Po ukončení tréninkové fáze proběhne kontrolní měření pomocí neuropsychologické baterie a použitých dotazníků. Výzkum bude kombinovat prvky kvantitativní a kvalitativní metodologie, kdy popis změn v tréninku u jednotlivých respondentů bude podložen závěrečným neuropsychologickým testováním. Dalším tematickým celkem praktické části bude analýza dat z neuropsychologické baterie, dotazníků a jejich následná interpretace. Závěrečná část bude obsahovat nezbytnou diskusi, která nastíní další možné směřování výzkumu.

Seznam odborné literatury

BARKLEY, Russell A. Executive functions: what they are, how they work, and why they evolved. New York: Guilford Press, c2012, xi, 244 p. ISBN 978-146-2505-357.

KULIŠŤÁK, Petr. Případové studie z klinické neuropsychologie. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2011, 279 s. ISBN 978-802-4619-286.

LEZAK, Muriel Deutsch a Muriel Deutsch LEZAK. Neuropsychological assessment [online]. 4th ed. New York: Oxford University Press, c2004, xiv, 1016 p. [cit. 2013-02-02]. ISBN 01-951-1121-4. Dostupné z: http://www.google.cz/books?id=FroDVkVKA2EC&printsec=frontcover&hl=cs#v=onepage&q&f=false

FERJENČÍK, Ján. Úvod do metodologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-367-6.

KULIŠŤÁK, Petr. Neuropsychologie. 2. vyd. Praha: Portál, 2003. ISBN 978-80-7367-891-3.

WORLD HEALTH ORGANIZATION. 10.Mezinárodní klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů: desátá revize - 2.aktualizované vydání. 2. vyd. Geneva: World Health Organization, 2008. ISBN 978-80-904259-0-3.

FEUERSTEIN, Reuven, et al. Instrumental enrichment: An intervention program for cognitive modifiability. Baltimore: University Park Press, 1980.

BONNET, Anne-Marie a Thierry HERGUETA. 2012. Parkinsonova choroba: rady pro nemocné a jejich blízké. Vyd. 1. Praha: Portál, 159 s. Rádci pro zdraví. ISBN 978-802-6201-557.

DUŠEK, Petr. 2013. Parkinsonova nemoc z různých pohledů. V Praze: Společnost Parkinson, 124 s. ISBN 978-80-260-4860-2.

DE VITO, Stefania, Nadia GAMBOZ, Maria Antonella BRANDIMONTE, Paolo BARONE, Marianna AMBONI a Sergio DELLA SALA. 2012. Future thinking in Parkinson's disease: An executive function? Neuropsychologia. 50(7): 1494-1501. DOI: 10.1016/j.neuropsychologia.2012.03.001. ISSN 00283932. Dostupné také z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0028393212001054

PARÍS, Anna Prats, Heidi Guerra SALETA, Maria DE LA CRUZ CRESPO MARAVER, Emmanuel SILVESTRE, Maite Garolera FREIXA, Cristina Petit TORRELLAS, Silvia Alonso PONT, Marc Fabra NADAL, Sheila Alcaine GARCIA, et al. 2011. Blind randomized controlled study of the efficacy of cognitive training in Parkinson's disease. Movement Disorders. 26(7): 1251-1258. DOI: 10.1002/mds.23688. ISSN 08853185. Dostupné také z: http://doi.wiley.com/10.1002/mds.23688

CAMERON, Ian G.M., Giovanna PARI, Nadia ALAHYANE, Donald C. BRIEN, Brian C. COE, Patrick W. STROMAN a Douglas P. MUNOZ. 2012. Impaired executive function signals in motor brain regions in Parkinson's disease. NeuroImage.60(2): 1156-1170. DOI: 10.1016/j.neuroimage.2012.01.057. ISSN 10538119. Dostupné také z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S1053811912000742

ENGELN, Michel. 2013. Throwing some light on executive function in Parkinson's disease. Movement Disorders. 28(8): 1052-1052. DOI: 10.1002/mds.25477. ISSN 08853185. Dostupné také z: http://doi.wiley.com/10.1002/mds.25477

EDWARDS, J. D., R. A. HAUSER, M. L. O'CONNOR, E. G. VALDES, T. A. ZESIEWICZ a E. Y. UC. 2013. Randomized trial of cognitive speed of processing training in Parkinson disease. Neurology. 81(15): 1284-1290. DOI: 10.1212/WNL.0b013e3182a823ba. ISSN 0028-3878. Dostupné také z: http://www.neurology.org/cgi/doi/10.1212/WNL.0b013e3182a823ba

Litvan, I., Goldman, J. G., Tröster, A. I., Schmand, B. A., Weintraub, D., Petersen, R. C., … Mollenhauer, B. (2012). Diagnostic criteria for mild cognitive impairment in Parkinson᾽s disease: Movement Disorder Society Task Force guidelines. Movement Disorders 27, 349–356.

Dubois, B., Burn, D., Goetz, C., Aarsland, D., Brown, R. G., Broe, G. A., . . . Emre, M. (2007). Diagnostic procedures for Parkinson's disease dementia: recommendations from the movement disorder society task force. Movement Disorders, 22, 2314–2324

Geurtsen, G. J., Hoogland, J., Goldman, J. G., Schmand, B. A., Tröster, A. I., Burn, D. J., . . . MDS Study Group on the Validation of PD-MCI Criteria. Parkinson᾽s disease mild cognitive impairment: application and validation of the criteria. Journal of Parkinson᾽s Disease, 4, 131–137

Předběžná náplň práce

Cílem diplomové práce je popsat efektivitu tréninku kognitivních funkcí pomocí metody Feuersteinova instrumentálního obohacování (FIE) u osob s Parkinsonovou nemocí (PN) ve srovnání s jiným typem kognitivního tréninku. Specifickým záměrem studie je ověřit, zda existují rozdíly v efektivitě mezi FIE a tréninkem jednotlivých kognitivních domén na kognitivní funkce (paměť na verbální materiál, paměť na nonverbální materiál, exekutivní funkce, vizuospaciální funkce, fatické funkce, pozornost a pracovní paměť, psychomotorické tempo) a zda lze po absolvování indikovaných kognitivních tréninků prokázat zmírnění aktuální úzkosti, úzkostnosti a deprese u respondentů s PN. Teoretická část se zaměřuje na vymezení jednotlivých kognitivních domén a popis problematiky Parkinsonovy nemoci, na analýzu kognitivní výkonnosti pacientů s PN s důrazem na exekutivní funkce, které bývají postiženy již velmi časně v průběhu PN. Budou představeny zásady vyšetřování kognitivních funkcí u PN. Další části teoretického rámce jsou zaměřeny na popis kognitivní rehabilitace a Feuersteinova instrumentálního obohacování. Praktická část je rozdělena do tematických celků. Úvodní kapitola popisuje vstup examinátora do terénu a historii výzkumu. Další kapitola vymezuje charakteristiky výzkumného souboru a rozdělení respondentů do experimentální (EXP) a kontrolní skupiny (CON) na základě demografických charakteristik a celkového skóru v Mattis Dementia Rating Scale-II (DRS-II). V této části je také popsána neuropsychologická baterie pro vyšetření úrovně kognitivních funkcí. Administrací této baterie byly získány potřebné údaje o úrovni kognitivní výkonnosti jednotlivých respondentů s PN. Kromě neuropsychologické baterie jsou uvedeny i další metody zaměřené na hodnocení symptomů aktuální úzkosti, úzkostnosti a deprese (STAI-X1, STAI-X2, BDI-II). Do výzkumu bylo zařazeno celkem 24 respondentů s diagnostikovanou idiopatickou PN. EXP trénovala exekutivní funkce pomocí FIE jednou týdně po dobu tří měsíců. V tréninku kognitivních funkcí pomocí FIE byl kladen důraz na mediaci a tzv. „přemosťování“, tedy uplatnění principů realizovaných v kognitivním tréninku i na běžné aktivity denního života. Kontrolní skupina (CON) absolvovala trénink jednotlivých kognitivních domén obvykle dostupnými metodami, nebyl zde kladen důraz na mediaci a „přemosťování“. Respondenti CON trénovali po dobu tří měsíců, jednou týdně. Po ukončení tréninkové fáze respondenti s PN absolvovali závěrečné neuropsychologické vyšetření. Pro analýzu získaných dat byla použita kvantitativní metodologie. V další kapitole praktické části jsou analyzovány výsledky první fáze testování, před započetím indikovaného kognitivního tréninku, a druhé fáze neuropsychologického testování, po absolvování kognitivního tréninkového programu vzhledem k jednotlivým kognitivním doménám u obou výzkumných skupin. Závěrečná část obsahuje diskusi, v níž jsou interpretovány výsledky studie ve srovnání se zahraničními výzkumy, jsou zde uvedeny limity a možné budoucí směřování studie.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The objective of the study is to describe the effectiveness of the Feuerstein's Instrumental Enrichment training (FIE) in respondents with Parkinson's disease (PD) in comparison with another type of cognitive training. The specific aim of the study is to verify whether there were differences between the effectiveness of the FIE and the training of the individual cognitive domains for cognitive functions (memory for verbal material, memory for non-verbal material, executive functions, visuospatial functions, speech, attention and working memory, psychomotor speed) and whether if it´s possible to prove moderation of current anxiety, anxiety and depressive symptoms in respondents with PD. Theoretical part of the thesis is focused on the description of the individual cognitive domains and the description of Parkinson´s disease, for the analysis of cognitive performance in patients with PD, with emphasis on the executive functions, which seem to be deficient even in early stages of the disease. This part presents principles of the neuropsychological examination of cognitive functions in patients with PD. Next parts of the theoretical frame are focused on the description of the cognitive rehabilitation and Feuerstein´s Instrumental Enrichment. Practical part of the thesis is divided into the thematic units. The introductory chapter describes the entry of the examinator to the topic and the history of the research. Next chapter specifies characteristics of the research group and the division of the respondents with PD into the experimental group (EXP) and the control group (CON) based on the demographic characteristics and the overall score in the Mattis Dementia Rating Scale-II (DRS-II). In this part is also described neuropsychological battery for the examination of the level of cogntive functions. Due to administration of this neuropsychological battery were obtained the dates about the level of the cognitive performance each repsondents with PD. Except the neuropsychological battery, there were introduced another methods focused on the measuring current anxiety, anxiety and depression (STAI-X1, STAI-X2, BDI-II). Into the research there were subsumed overall 24 respondents with diagnosed idiopathic PD. EXP group trained executive functions with FIE once a week during three months. The cognitive training FIE was focused on the mediation and the transfer processes, applying of the training principles into the activities of daily living of respondents with PD. CON group undertook the training of the individual cognitive domains with using common methods, in this type of cognitive training wasn´t worked with mediation and transfer principles. CON group trained once a week during three months. After the cognitive training respondents with PD underwent the final neuropsychological examination. For the dates analysis was used quantitative methodology. In the next chapter of the practical part were analysed results of first phase of testing, before indicated cognitive training and results of the second phase of neuropsychological testing, after cognitive training programme, due to individual cognitive domains in both research groups. The final part of the study includes discussion, in which are interpreted results of the research in comparisson with another foreign studies, there are also presented limits and future directions of this study.