Melodramatická imaginace a divadlo krutosti: V roce se třinácti úplňky

• Název práce v češtině: Melodramatická imaginace a divadlo krutosti: V roce se třinácti úplňky
• Název v anglickém jazyce: Melodramatic Imagination and the Theatre of Cruelty: In a Year with Thirteen Moons
• Klíčová slova: melodramatická imaginace, Artaud, divadlo krutosti, Fassbinder, V roce se třinácti úplňky
• Klíčová slova anglicky: melodramatic imagination, Artaud, theatre of cruelty, Fassbinder, In a Year with 13 Moons
• Akademický rok vypsání: 2012/2013
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra filmových studií (21-KFS)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Petra Hanáková, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 13.09.2013
• Datum zadání: 13.09.2013
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 25.09.2013
• Datum a čas obhajoby: 11.09.2014 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 18.08.2014
• Datum proběhlé obhajoby: 11.09.2014
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. Petr Christov, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Bakalářská práce si klade za cíl objasnit niternou spojitost mezi filmovým melodramatem a Artaudovou vizí divadla, tzv. divadlem krutosti. Po vzoru Petera Brookse a jeho konceptu melodramatické imaginace nebudu melodrama chápat pouze jako filmový žánr či fenomén populární kultury, nýbrž jako koherentní estetický systém a zároveň určitý modus myšlení a zobrazování. Takto pojaté melodrama sdílí mnohá filosofická východiska a výrazové prostředky právě s Artaudovou koncepcí divadla: budu se snažit představit divadlo krutosti jako radikální vyjádření melodramatické formy, jež umožňuje naplno projevit její potenciál. Ve své práci provedu komparaci tří zásadních příspěvků k teorii filmového melodramatu (Brooks, Elsaesser, Nowell-Smith) s Artaudovou teorií divadla, která odhalí společné znaky obou forem a možnosti jejich propojení. Analýza filmu R. W. Fassbindera V roce se třinácti úplňky (1978) pak ukáže, jak toto souznění může vypadat v praxi

Seznam odborné literatury

ARTAUD, Antonin. Divadlo a jeho dvojenec. Praha: Herrmann & synové, 1994.
ARTAUD, Antonin. Texty I. Praha: Herrmann & synové, 1995.
ARTAUD, Antonin. Texty II. Praha: Herrmann & synové, 1996.
ARTAUD, Antonin. Texty III. Praha: Herrmann & synové, 2003.
BROOKS, Peter. Melodramatic Imagination: Balzac, Henry James, Melodrama and the Mode of Excess. New Haven and London: Yale University Press, 1976.
del RÍO, Elena. Deleuze and the Cinemas of Performance: Powers of Affection. Edinburgh: Edinburgh University Press, 2008.
DELEUZE, Gilles, GUATTARI, Félix. Anti-Oedipus: Capitalism and Schizophrenia. New York: Penguin Classics, 2009.
DELEUZE, Gilles, GUATTARI, Félix. Tisíc plošin. Praha: Herrmann & synové, 2011.
ELSAESSER, Thomas. Fassbinder’s Germany: History, Identity, Subject. Amsterdam: Amsterdam University Press, 1996.
ELSAESSER, Thomas. Tales of Sound and Fury: Observations on the Family Melodrama. In: NICHOLS, Bill (ed.). Movies and Methods, Vol. 2. Berkeley: University of California Press, 1985, s. 165-189.
FASSBINDER, Rainer Werner. The Anarchy of the Imagination: Interviews, Essays, Notes. Baltimore: The John Hopkins University Press, 1992.
GLEDHILL, Christine (ed.). Home is Where the Heart Is: Studies in Melodrama and the Women’s Film. London: British Film Institute, 1987.
KLINGER, Barbara. Melodrama and Meaning. History, Culture, and the Films of Douglas Sirk. Bloomington: Indiana University Press, 1994.
KOPECKÝ, Jan. Antonin Artaud - poslední z prokletých. Praha: Herrmann & synové, 1994.
NOWELL-SMITH, Geoffrey. Minnelli and Melodrama. In: NICHOLS, Bill (ed.). Movies and Methods, Vol. 2. Berkeley: University of California Press, 1985, s. 190-194.
SILVERMAN, Kaja. Male Subjectivity at the Margins. New York: Routledge, 1992.