Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Legitimizace práva v pojetí Jűrgena Habermase a Niklase Luhmanna
Název práce v češtině: Legitimizace práva v pojetí Jűrgena Habermase a Niklase Luhmanna
Název v anglickém jazyce: Legitimization of Law by Jűrgen Habermas and Niklas Luhmann
Klíčová slova: legitimita, legitimizace, procedura, Niklas Luhmann, Jurgen Habermas, autopoietické právo, diskurz
Klíčová slova anglicky: legitimity, legitimization, procedure, Niklas Luhmann, Jurgen Habermas, autopoietic law, discourse
Akademický rok vypsání: 2012/2013
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
Vedoucí / školitel: Mgr. Jan Šamánek
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 17.06.2013
Datum zadání: 17.06.2013
Datum a čas obhajoby: 15.06.2015 00:00
Místo konání obhajoby: Jinonice, U Kříže 8, Praha 5
Datum odevzdání elektronické podoby:16.05.2014
Datum proběhlé obhajoby: 15.06.2015
Oponenti: Mgr. Miroslav Grznár
 
 
 
Kontrola URKUND:
Zásady pro vypracování
Metodikou zpracování této teoretické bakalářské práce bude komparace. Práce bude popisem průběhu a výsledků srovnávání více děl uvedených dvou autorů, přičemž nápomocná bude i sekundární literatura. Kritériem srovnávání bude pojetí legitimity práva, proces jakým právo dosahuje svého ospravedlnění. Nutně se tak nelze vyhnout ani srovnání přístupu ke konceptu spravedlnosti, základních práv a přirozeného práva.





Seznam odborné literatury
BALON, Jan. Teorie komunikativního jednání Jürgena Habermase. Soudobá sociologie 2. 185-203, s. 185-203.

DURKHEIM, Émile. Sociologie a filosofie: sociologie a sociální vědy.

HABERMAS, Jürgen. Budoucnost lidské přirozenosti: na cestě k liberální eugenice? Filosofia, 2003

HABERMAS, Jürgen, Justification and Application. Cambridge: The Polity Press 1993.

HABERMAS, Jürgen. Strukturální přeměna veřejnosti: zkoumání jedné kategorie občanské společnosti. Filosofia, 2000
HABERMAS, Jürgen. Problémy legitimity v pozdním kapitalismu. Praha: Filosofia, 2000,

LUHMANN, Niklas. Sociální systémy. Nárys obecné teorie. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2006

LUHMANN, Niklas. Law as a social system. Oxford: Oxford University Press, 2004,

LUHMANN, Niklas. The Differentiation of Society. New York: Columbia University Press 1982

PŘIBÁŇ, Jiří. Sociologie práva: systémově teoretický přístup k modernímu právu. Sociologické nakladatelství SLON, 1996

PŘIBÁŇ, Jiří. Liquid society and its law. Aldershot, England: Ashgate, 2000

PŘIBÁŇ, Jiří. Legitimizační fikce legality. Teoretické problémy práva na prahu 21. století. Praha: Karolinum, 2002.

WEBER, Max. Metodologie, sociologie a politika. Praha: OIKOYMENH, 2009,

Předběžná náplň práce
Problém podřízení individua společenským normám je jedním z ústředních sociologických témat. V moderní demokratické společnosti je reálné (de facto) fungování práva , jakožto jednoho z normativních systémů společnosti úzce spjato s jeho legitimitou. Ve své bakalářské práci bych se chtěl věnovat dnes již klasickému sporu Jűrgena Habermase a Niklase Luhmanna a to konkrétně v otázce legitimity práva. Jűrgen Habermas ve svém díle operuje s pojmem pravdy. Normy vznikají v komunikaci mezi lidmi a jedině takové normy, které mají základ v sociální komunikaci, lze považovat za pravdivé a legitimní. Vystopovat hodnoty v díle Jűrgena Habermase není obtížné, jelikož se sám hlásí k tradici humanismu a někdy je též označován za posledního filozofa osvícenské tradice. Luhmannovo pojetí práva jako autopoietického systému, který se řídí pouze svými vnitřními zákonitostmi, je naproti tomu snahou o vytvoření nehodnotící „objektivní“ a popisné teorie, jeho popis tíhne k právnímu pozitivismu a na rozdíl od Habermase hovoří spíše o legitimitě plynoucí z pouhé legality, přičemž adekvátnost práva je dána interakcí systému práva s jeho okolím a řešením jeho vlastních vnitřních problémů. V sekundární literatuře jsou obtížněji vystopovatelná hodnotová východiska Niklase Luhmanna. V rámci komparace přístupu k legitimitě práva v dílech obou autorů bych rád poznal společné minimum, na kterém jsou oba autoři schopní se shodnout. Tam, kde se liší bych rád vystopoval v čem, resp. v jakých hodnotových diferencích tento nesouhlas spočívá. Práce by tedy měla být odpovědí na následující otázky:

Existují významné body, ve kterých se při popisu legitimizace práva v současné společnosti oba autoři shodují? Které to jsou?
Ve kterých bodech se autoři významně rozcházejí a co je nejpůvodnější příčinnou tohoto rozkolu?
Jaké zásadní otázky pro legitimitu práva v současné společnosti tato diskuse přináší? Jedná se jen o jinou podobu některé z klasických dichotomií? Pokud je v Luhmannově teorii legitimita práva do značné míry již předem dána a životní zkušenost individua není jejím konstitutivním prvkem, jak odpovídá na otázku vývoje práva? Jestliže je právo v Habermasově pojetí výrazem sdílených hodnot a komunikovaných zkušeností jednotlivců, jak se vyrovnává s námitkou, že i ona sama probíhá v určitém předem daném normativním rámci?

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
law and its legitimity in writings of Jurgen Habermas and Niklas Luhmann. Methodology of this article is comparative reading.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK