The impact of US shale gas extraction on local dynamics between environmental- and economic- security frames

• Název práce v češtině: Vliv těžby břidlicového plynu v USA na průběh místní debaty mezi enviromentální a ekonomickou bezpečností
• Název v anglickém jazyce: The impact of US shale gas extraction on local dynamics between environmental- and economic- security frames
• Klíčová slova: lidská bezpečnost, ekonomická bezpečnost, enviromentální bezpečnost, břidlicový plyn, Spojené státy americké, konflikt
• Klíčová slova anglicky: human security, economic security, environmental security, shale gas, United States, conflict
• Akademický rok vypsání: 2012/2013
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: angličtina
• Ústav: Katedra mezinárodních vztahů (23-KMV)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. RNDr. Nikola Hynek, Ph.D., M.A.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 29.05.2013
• Datum zadání: 29.05.2013
• Datum a čas obhajoby: 26.01.2015 00:00
• Místo konání obhajoby: IPS FSV UK, U kříže 8/661 158 00 Praha 5 – Jinonice
• Datum odevzdání elektronické podoby: 05.01.2015
• Datum proběhlé obhajoby: 26.01.2015
• Oponenti: doc. PhDr. Vít Střítecký, M.Phil., Ph.D.

Zásady pro vypracování

Ve své práci bych se rád věnoval tématu těžby břidlicového plynu v USA, což je téma, které je v současné době více než populární, a to jak díky své novosti tak také především díky svému významu. Využívání nalezišť břidlicového plynu ve Spojených státech amerických zcela změnilo energetické postavení země a USA, které byly dříve značně závislé na dovozu ropy a plynu z ciziny, spějí nyní k tomu, že se stanou čistým exportérem obou komodit. Tato energetická samostatnost je ovšem – jak mnozí komentátoři poukazují – vykoupena těžkými zásahy do životního prostředí. Mezi nejčastěji zmiňované problémy přitom patří znečišťování úložišť podzemní pitné vody, půdní eroze či zvýšené emise skleníkových plynů.
Jelikož téma samotné těžby je značně rozsáhlé, je nutné ho jistým způsobem zúžit. K tomu bych rád využil koncept lidské bezpečnosti, konkrétně pak teoreticky zajímavou část, která se věnuje konfliktnímu vztahu mezi jednotlivými dílčími složkami této bezpečnosti. Jak téma práce napovídá, konkrétně jsem si vybral vztah mezi ekonomickou a enviromentální bezpečností a také to, jak byl tento vztah v kontextu Spojených států ovlivněn díky novému využívání ložisek. Při zkoumání tohoto vztahu mám v plánu postupovat cestou jedinečné případové studie, neboť věřím, že zkoumaný jev je natolik specifický, že se na něj dosud existující teorie nedají uplatnit. Existuje sice literatura, která se věnuje vztahu ekonomické a enviromentální bezpečnosti v kontexu rozvojových zemí (viz např. Homer-Dixon), teoretické zkoumání tohoto vztahu pro rozvinuté země je ale nedostačující a většinou se pohybuje v implicitní rovině, kdy je vztah patrný, ne ovšem jasně deklarovaný a zkoumaný.
I když by práce měla být - jak už bylo nastíněno - v podstatě jednopřípadovou studií se zaměřením na problematiku Spojených státu, v jejím rámci bych rád diskutoval i jednotlivé regionální „případy“, které jsou nevyhnutelně způsobeny mnohačetným výskytem nalezišť. Těmito regionálními případy jsou kupříkladu naleziště v Severní Dakotě, Pensylvánii nebo stále ještě plně nerozvinutá naleziště v jižní Kalifornii. V jejich rámci bych rád zkoumal konkrétní změnu vztahu pomocí relativní obsahové analýzy dokumentů. Zaměřím se přitom na dokumenty a vyjádření jednotlivých klíčových aktérů debaty, mezi které řadím (ne nutně v tomto pořadí) vládu, energetické společnosti, neziskové organizace a představitele místních komunit. Jako klíčová slova se dají například použít termíny životní prostředí, vodní zdroje, pracovní místa nebo příjem. Jelikož se ale jedná o kvalitativní analýzu těchto termínů, mám v plánu je zkoumat v souvislosti s atributy, které mohou přenášet ať už pozitivní (např. vzrůstající, zlepšující se), tak i negativní (např. klesající, zhoršující se) vlastnosti. Jako předběžnou hypotézu používám tvrzení, že v okamžiku, kdy těžba přináší ekonomický zisk místní komunitě, ustupují enviromentální rizika do pozadí.
Vzhledem k tomu, že svůj výzkumný předmět hodlám zkoumat pomocí kvalitativních metod, představuje operacionalizace dat jistou komplikaci. Kromě již zmíněného zkoumání relativní četnosti jednotlivých termínů bych ale také rád využil data z amerických ekonomických statistik. Zde je významným zdrojem Úřad pro ekonomické analýzy, který pracuje pro americké Ministerstvo obchodu, nebo také Úřad pro pracovní statistiky, který je veden pod Ministerstvem práce. Zajímavé statistiky navíc poskytuje stránka usa.gov, která byla americkou vládou zřízena právě pro snadný přístup k informacím. Kromě již zmíněných ekonomických a sociálních statistik zde jde nalézt i data, která se týkají životního prostředí, zemědělství a energetického sektoru. Tato data se navíc dají najít i na stránkách Environment Protection Agency, hlavního amerického úřadu na ochranu životního prostředí.
Co se literatury týče, bude se má práce, jak již bylo naznačeno, opírat o oficiální tisková prohlášení hlavních klíčových aktérů. Pro změnu vztahu se přitom plánuji volně zaměřit na období posledních deseti let, které se mj. vyznačovalo vzrůstajícími cenami energie, nárůstem důležitosti enviromentálních témat a technologickým pokrokem v oblasti těžby. Zvýšený důraz bude navíc kladen na období finanční krize, která ve Spojených státech výrazným způsobem zasáhla celou řadu domácností. Kromě této primární literatury ale očekávám, že se ve zvýšené míře budu opírat o novinové zdroje. To je dáno především nedostatkem teoretické literatury, která by se vztahem mezi ekonomickou a enviromentální bezpečností v tomto kontextu zabývala. K ohodnocení dřívější úrovně vztahu bych rád využil stejné zdroje, zároveň se ale zaměřím na teoretickou literaturu, která se danou problematikou zabývala z pohledu národní bezpečnosti. Jako příklad zde lze uvést knihu Michaela Rennera s názvem National security, the economic and environmental dimensions.

Seznam odborné literatury

Literatura
BAUMOL, William J.: The theory of Environmental Policy. Cambridge University Press, Cambridge 1988.
Energy In Depth: New Study Debunks Cornell GHG Paper. Again. October 26, 2011, www.energyindepth.org/new-study-debunks-cornell-ghg-paper-again/ (staženo dne 25. května 2013)
HAYZES, David J.: Is the Recent Increase in Felt Earthquakes in the Central US Natural or Manmade?, www.doi.gov/news/doinews/Is-the-Recent-Increase-in-Felt-Earthquakes-in-the-Central-US-Natural-or-Manmade.cfm# (staženo 19. května 2013).
HOWARTH R.W., SANTORO, R., INGRAFFEA A. (2011). Methane and the greenhouse gas footprint of natural gas from shale formations. Climatic Change Letters, www.sustainablefuture.cornell.edu/news/attachments/Howarth-EtAl-2011.pdf (staženo dne 25. května 2013).
JENÍČEK, Vladimír, SRNEC, Karel: Fundamental problems of developing countries. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, Plzeň 2012.

LAPLONGE, Dean: Shale gas: Transforming the conflict before it „fracks“. Preliminary Paper, Date November 2012.
RENNER, Michael. National security: the economic and environmental dimensions. Worldwatch Institute, Wahington 1989.
URBINA, Ian: Insiders Sound an Alarm Amid a Natural Gas Rush. The New York Times, 25 June 2011. www.nytimes.com/2011/06/26/us/26gas.html?_r=3&nl=todaysheadlines&emc=tha2& (staženo 19. května 2013)
www.bea.gov
www.bls.gov
www.epa.gov/
www.usa.gov/Topics/Reference-Shelf/Data.shtml