Překročit okrsek světa: k poetice bytí na cestě v románu střední Evropy druhé poloviny 20. století.

• Název práce v češtině: Překročit okrsek světa: k poetice bytí na cestě v románu střední Evropy druhé poloviny 20. století.
• Název v anglickém jazyce: Across the Line of the World: On Poetics of Being on the Road in the Central European Novel of the second half of the Twentieth Century.
• Klíčová slova: Román středovýchodní Evropy, Tuláctví, Hladký a rýhovaný prostor (Gilles Deleuze, Félix Guattari), Exodus (Milan Balabán), Melancholie, Znicotnění, Smysl pro hladké, Fragmentarizace
• Klíčová slova anglicky: Central and East European Novel, Vagabondism, Smooth and striated space (Gilles Deleuze, Félix Guattari), Exodus (Milan Balabán), Melancholy, Nothingness, Sense for smoothness, Fragmentarization
• Akademický rok vypsání: 2012/2013
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav české literatury a komparatistiky (21-UCLK)
• Vedoucí / školitel: Mgr. et Mgr. Blanka Činátlová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 28.05.2013
• Datum zadání: 28.05.2013
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 04.06.2013
• Datum a čas obhajoby: 12.09.2016 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 05.08.2016
• Datum proběhlé obhajoby: 12.09.2016
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: prof. PhDr. Petr Bílek, CSc.

Zásady pro vypracování

Mytologismus je charakteristický jev literatury 20. století, a to jako umělecký přístup i jako způsob vnímání světa. Souvisí s přetvářením klasické románové formy a s odklonem od tradičního kritického realismu 19. století. Podle Meletinského nabízí dodatečné prostředky pro zostřené vyjádření pokračující nivelizace lidské osobnosti, zrůdných forem odcizení, kýčovistosti buržoazní prózy a krizového stavu duchovní kultury. Především ale předvádí některé neměné principy, pozitivních i negativních, prosvítajících záplavou empirické všednodennosti a dějinných změn. Jedním ze základních znaků je rozpolcení historického a mýtického času, v důsledku čehož se proměňuje charakter narativu. Pro raně orální kultury mělo mýtické vyprávění dvojí funkci, která zároveň určovala jeho strukturu a obsah. Jednak bylo jeho účelem uchovat veškerou abstraktní znalost, jednak tradici konkrétního společenství (Havelock). (Ong: „vědění a diskurs vycházejí z lidské zkušenosti a základním způsobem verbálního zpracování lidské zkušenosti je podat o ní zprávu víceméně v době, kdy skutečně vzniká a kdy existuje, unášená tokem času. Vytváření časové linie je způsob, jak tomuto toku čelit.“) Ong ovšem upozorňuje, že není možné vnímat orální tvorbu jako variantu psaní, jak se často děje, a naopak je třeba ji vnímat zcela nezávisle a samostatně. Potom ale nutně stojíme před otázkou, jak se proměnuje narativ v momentě, kdy se již zcela plně skripturální kultura vrací (z výše uvedených důvodů) k mytologickému vyprávění a jak zpětně proměňuje oralita text, který je svou existencíplně závislý na skripturální tvorbě. Zůstávají zachovány alespoň základní charakteristiky původního mýtického narativu: epizodičnost, časová nesouslednost čili pozměněná kauzalita, diachronní synchronicita (Auerbach: Odysseova jizva) a další? A v neposlední řadě také před otázkou, co je důsledkem využití tohoto postupu, proměňuje se tím nějak zásadně chrakter moderní prózy? Z důvodů nutnosti výběru, jazykových i osobních bych se chtěla ve své práci zaměřit především na vybrané autory střední a východní Evropy a to hlavně druhé poloviny 20. století, ačkoliv například Haškova Švejka není možné vynechat, a proto toto omezení není striktní.

Seznam odborné literatury

Walter J. Ong: Technologizace slova. Praha, Karolinum, 2006.
Jeleazar M. Meletinskij: Poetika mýtu.Praha, Odeon 1989.
Zdeněk Kratochvíl, Jan Bouzek: Od mýtu k logu. Praha, Hermann a synové, 1994.
Northop Frye.: Velký kód (Bible a literatura). Brno, Host 2000.
Anatomie kritiky.Brno, Host 2003.
Mýtus, logos, ed. Petr Rezek. Institut pro středoevropskou kulturu a politiku 1991.
Joseph Campbell: Tisíc tváří hrdiny: Archetyp hrdiny v proměnách věků. Praha: Portál, 2000.
E. Casirer: Filosofie symbolických forem II. Mýtické myšlení.Praha, 1996.
Scholes, Kellogg: Povaha vyprávění. Brno, Host, 2002.
Georges Dumézil: Mýtus a epos, 2 sv.. Praha: OIKOYMENH, 2001 a 2005.
Mircea Eliade: Mýtus a skutečnost. Praha, OIKOYMENH 2012.
Carlos Fuentes: Pohřbené zrcadlo. Praha:Mladá fronta, 2003.
Paul Ricoeur: Čas a vyprávění. Praha, OIKOYMENH, 2000.
Orality, literacy, memory in the ancient Greek and Roman world, edited by E. Anne Mackay.Boston : Brill, 2008
Leslie K. Arnovick: Written reliquaries. The resonance of orality in medieval English texts. Philadelphia : J. Benjamins, 2006.
Petr Zima: Oracy and literacy : their autonomy and complementation in language communication. München. LINCOM Europa, 2010.
Eric A. Havelock: The muse learns to write. Reflections on orality and literacy from antiquity to the present. New Haven, London, Yale University Press, 1986.
Spoken and written language : exploring orality and literacy, edited by Deborah Tannen.Norwood, New Jersey, ABLEX Publishing Corporation, 1982.
Stephan Haltmayer, Arnim Aigner: Literalität und Oralität.Frankfurt am Main. Peter Lang. 2005.
Literacy and orality, edited by David R. Olson and Nancy Torrance. Cambridge. Cambridge University Press, 1991.

Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka I - IV. Praha, Naše vojsko, 1968.
Bohumil Hrabal: Svatby v domě. Praha, Mladá fronta. 2009.
Vita nuova. Praha, Mladá fronta, 2010.
Proluky. Praha, Mladá fronta, 2011.
Thomas Bernhard: Chůze. Praha, Prostor, 2005.
Vápenka. Praha, Prostor, 2005.
Ingeborg Bachmannová: Malina. Praha, MLadá fronta, 1996.
Vladimir G. Sorokin: Třicátá Marinina láska. Praha, Český spisovatel, 1995.
Benedikt v. Jerofejev: Moskva – Petuški zpáteční. Praha, Pragma, 2005.
Winfried G. Sebald: Vystěhovalci. Praha, Litomyšl, Paseka, 2005.
Milorad Pavić: Chazarský slovník. Praha, Odeon, 1990.