Rozdělení Súdánu: Možný scénař pro další africké země?

• Název práce v češtině: Rozdělení Súdánu: Možný scénař pro další africké země?
• Název v anglickém jazyce: Split of Sudan: Possible solution for other African Countries?
• Klíčová slova: Súdán, Jižní Súdán, secese, Somaliland, Biafra
• Klíčová slova anglicky: Sudan, South Sudan, secession, Somaliland, Biafra
• Akademický rok vypsání: 2012/2013
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra politologie (23-KP)
• Vedoucí / školitel: doc. Martin Riegl, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 07.05.2013
• Datum zadání: 07.05.2013
• Datum a čas obhajoby: 23.06.2014 00:00
• Místo konání obhajoby: IPS FSV UK, U kříže 8/661 158 00 Praha 5 – Jinonice
• Datum odevzdání elektronické podoby: 14.05.2014
• Datum proběhlé obhajoby: 23.06.2014
• Oponenti: Mgr. et Mgr. Tomáš Kučera, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Cíl práce
Navrhovaná diplomová práce má za cíl porovnat příčiny a projevy secesionistických snah regionů
vybraných afrických států. Výzkumná otázka tedy zní: Je možné, aby se v Somálsku a Nigérii
zopakoval scénář, který proběhl Súdánu? Toto téma jsem zvolil z toho důvodu, že po vyhlášení
nezávislosti Jižního Súdánu na Súdánu v červenci roku 2011 vyvstala mezi autory otázka, zda se
jedná o možný precedent pro ostatní africké státy. Náplní práce bude nejprve zmapovat příčiny
úspěšného odtržení Jižního Súdánu a následně analyzovat jejich secesionistický potenciál na dalších
dvou afrických zemích.
Výběr případů
Pro tuto práci jsem jako případ vybral Súdán, Somálsko a Nigérii. Súdán zde figuruje jako stěžejní
případ, jelikož právě na něm budu analyzovat vnitřní (vnitrostátní) a vnější (zahraniční) příčiny
osamostatnění Jižního Súdánu, jejichž výskyt budu následně mapovat na případu Somálska
a Nigérie. Tyto dva státy jsem vybral z toho důvodu, že ačkoliv mají stejně jako Súdán zkušenosti
se secesionistickými hnutími tamějších regionů, doposud u nich k rozdělení nedošlo. Somálsko
jsem zvolil jako nejvíce pravděpodobný případ pro potvrzení vnitřních příčin secesionismu.
Na druhou stranu schází vnější podpora (vnější příčina), protože ačkoliv v této východoafrické zemi
fungují regiony, které usilují o odtržení, již téměř nezávisle na původním centru, mezinárodní
společenství zatím žádný z nich neuznalo. Tato situace je opakem k Jižnímu Súdánu, kde lednu
2011 referendum a v červenci téhož roku došlo za podpory mezinárodního společenství
k osamostatnění. Jako druhý případ jsem zvolil Nigérii, která se může na první pohled zdát jako
málo pravděpodobný případ pro potvrzení příčin secesionismu. Nigérie je dnes relativně klidným
státem, který aspiruje na regionální mocnost, avšak poslední dobou se objevují zprávy
o narůstajícím napětí mezi centrem a periferními regiony. Řeč je především o provincii Biafra, která
se již v historii země odtrhla a je zde riziko nového rozhoření sporu.
Konceptualizace
Navrhovaná diplomová práce má v první řadě za cíl určit kauzální mechanismus pomocí induktivní
metody. Na základě zkoumání secesionismu v Súdánu stanovím soustavu vnitřních a vnějších
příčin, které vedly k vyhlášení nezávislosti Jižního Súdánu a které v rámci práce považujeme
za nezávislé proměnné. Důsledek těchto příčin představuje v rámci stěžejního případu samotný akt
secese, který považujeme za akt závislé proměnné. Na základě těchto poznatků stanovím hypotézu,
která se sestává z příčin secesionismu na straně jedné a zmíněné secese na straně druhé. Následující
fáze výzkumu pak spočívá v testování aplikovatelnosti zmíněného kauzálního mechanismu
a hypotézy na případu Somálska a Nigérie. Vzhledem k tomu, že jsem zvolil případy, které
nepotvrzují hypotézu z důvodu nesplnění podmínky závislé proměnné, bude druhá část práce
směřována ke komparaci nezávislých proměnných zjištěných v případě Súdánu a stejného typu
proměnných analyzovaných u zbylých dvou států. Z důvodu výběru vysoce pravděpodobných
případů pro potvrzení příčin secesionismu budu zkoumat důvod, proč se v Somálsku a Nigérii
nenaplnil jejich potenciál. Pokud však z této komparace vyplyne, že se kromě závislé proměnné
neshodují ani nezávislé proměnné, pokusím se dohledat takové možné příčiny, které by měly
zmíněný secesionistický potenciál do budoucna mít.
Operacionalizace
Navrhovaná diplomová práce se opírá o zkoumání příčin a projevů secesionistických hnutí. V rámci
studie se práce zabývá třemi stupňujícími se podobami projevu: 1) místní nepokoje potírané
centrem (Nigérie), 2) odtržení od centra bez uznání mezinárodního společenství (Somálsko)
a 3) odtržení od centra uznané mezinárodním společenstvím (Jižní Súdán). Pro výzkum je však
určující analýza příčin samotného vzniku secesionistických nálad. Ty můžeme rozdělit na vnitřní
a vnější. Mezi vnitřní příčiny patří například náboženské, etnické nebo rasové rozdělení země, což
jsou podle teorií klasické příčiny secesionismu, ale také doprovodné příčiny jako alokace zdrojů
apod. Dále se zaměřím na vnější příčiny, které zahrnují například vliv jednotlivých zahraničních
aktérů (USA, Čína, ...) nebo postoj mezinárodního společenství. Z důvodu omezení počtu
nezávislých proměnných bude v rámci diplomové práce stanoveno pět nejstěžejnějších příčin, které
budou porovnávány napříč všemi třemi případy. Na základě jejich předpokládané shody pak budou
konfrontovány se stanovenou hypotézou.

Seznam odborné literatury

Asiamoney (2007): Natural Resources - China turns on African charm. 8/2007, p. 8.
Baldauf, Scott (2012): US mulls Nigeria's Boko Haram for terror watch list. Christian Science
Monitor. p. 1.
Beran, Harry (1984): A Liberal Theory of Secession. Political Studies. 1/1984, pp. 21-31.
Birch, Anthony H. (1984): Another Liberal Theory of Secession. Political Studies. 4/1984, pp. 596-
602.
Brilmayer, Lea (1991): Secession and Self-Determination: A Territorial Interpretation. Yale Journal
of International Law. 177/1991, pp. 177-202.
Bruton, Bronwyn (2009): In the Quicksands of Somalia. Foreign Affairs. 6/2009, pp. 79-94.
Buchanan, Allen (1997): Theories of Secession. Philosophy & Public Affairs. 1/1997, pp. 31-61.
Buchheit, Lee C. (1978): Secession: The legitimacy of self-determination (Yale University Press:
New Haven).
Calala, Amandine (2013): Remedial Theories of Secession and Territorial Justification. Journal
of Social Philosophy. 1/2013, pp. 74-94.
De Villiers, Bertus (2013): Secession – the Last Resort for Minority Protection. Journal of Asian
& African Studies. 1/2013, pp. 81-96.
Duruji, Moses Metumara (2012): Resurgent ethno-nationalism and the renewed demand for Biafra
in south-east Nigeria. National Identities. 4/2012, pp. 329-350.
Haynes, Jeffrey (2007): Religion, ethnicity and civil war in Africa: The cases of Uganda and Sudan.
Round Table. 390/2007, pp. 305-317.
Horowitz, Donald L. (2000): Ethnic Groups in Conflict (University of California Press).
Christopher, Anthony J. (2011): Seccesion and South Sudan. An African precedent for the future?
South African Geographical Journal. 2/2011, pp. 125-132.
Johnson, D.H. (2003): The root causes of Sudan's civil war. African Security Review. 2/2003,
pp. 115-119.
Kibble, Steve (2001): Somaliland: Surviving Without Recognition; Somalia: Recognised
but Failing? International Relations. 5/2001, pp. 5-25.
Large, Denis (2008): China & the Contradictions of ‘Non-interference’ in Sudan. Review of African
Political Economy. 115/2008. pp. 93-106.
Macdonald, Bobbie (2010): China's policy of non-interference in Sudan. Undercurrent. 3/2010,
pp. 6-14.
Medani, Khalid Mustafa (2011): Strife and Secession in Sudan. Journal od Democracy. 3/2011,
pp. 135-149.
Morrison, J. Stephen (2002): Somalia's and Sudan's Race to the Fore in Africa. Washington
Quarterly. 2/2002, pp. 191-205.
Natsios, Andrew S. - Abramowitz, Michael (2011): Sudan's Secession Crisis. Foreign Affairs.
1/2011, pp. 19-26.
Onuoha, Godwin (2011): Contesting the Space. The “New Biafra” and Ethno-Territorial Separatism
in South-Eastern Nigeria. Nationalism & Ethnic Politics. 4/2011, pp. 402-422.
Perry, Alex - Boswell, Alan (2011): Can Sudan Split Without Falling Apart? Time. 10.1.2011,
Pp. 42-49.
Popoola, I.S. (2012): Press and Terrorism in Nigeria. A Discourse on Boko Haram. Global Media
Journal: African Edition. 1/2012, pp. 43-66.
Nkwocha, Oguchi (2011): Which Path, Nigeria: South Sudan Or Somalia? Sahara Reporters.
12.7.2011, p. 1.
Shinn, David H. (2009): China and the Conflict in Darfur. Brown Journal of World Affairs. 1/2009,
pp. 85-99.
Smith, Stephen W. (2011): Sudan: In a Procrustean Bed with Crisis. International Negotiation.
1/2011, pp. 169-189.
Sorens, Jason (2011): Secessionism: Identity, Interest, and Strategy (Montreal: McGill-Queen's
University Press).
Taylor, Ian (2007): China's relations with Nigeria. Round Table. 392/2007, pp. 631-645.
Time (1970): The Secession that Failed. 26.1.1970. Pp. 20-28.

Předběžná náplň práce

Osnova práce
– Úvod
– Metodologie
– Teorie secesionismu
– Secese Jižního Súdánu
– Somálsko a secesionismus
– Nigérie a secesionismus
– Závěr

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

- Introduction
- Methodology
- Theories of secession
- Secession of South Sudan
- Somalia and secessionism
- Nigeria and secessionism
- Conclusion