Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Absurdita a Silvestre Paradox
Název práce v jazyce práce (slovenština): Absurdita a Silvestre Paradox
Název práce v češtině: Absurdita a Silvestre Paradox
Název v anglickém jazyce: The Absurdity and Silvestre Paradox
Klíčová slova: Baroja - absurdnosť - satira - kritika - Silvester
Klíčová slova anglicky: Baroja - absurdity - satire - critique - Sylvester
Akademický rok vypsání: 2012/2013
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: slovenština
Ústav: Ústav románských studií (21-URS)
Vedoucí / školitel: doc. Juan Antonio Sánchez Fernández, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 29.04.2013
Datum zadání: 30.04.2013
Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
Datum potvrzení stud. oddělením: 28.07.2014
Datum a čas obhajoby: 09.09.2014 10:00
Datum odevzdání elektronické podoby:28.07.2014
Datum proběhlé obhajoby: 09.09.2014
Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
Oponenti: PhDr. Lucie Núňez Tayupanta, Ph.D.
 
 
 
Zásady pro vypracování
Vo svojej práci budem skúmať tému absurdity v dielach Pia Baroju Dobrodružstvá, vynálezy a mystifikácie Silvestra Paradoxa (Aventuras, inventos y mixtificaciones de Silvestre Paradox, 1901 ) a Paradox kráľom (Paradox, rex, 1906). Najskôr zaradím spisovateľa do historicko-literárneho kontextu. Oba romány sú zo začiatku dvadsiateho storočia, kedy prevládal pesimistický postoj videnia sveta. Dôsledkom nových vedeckých a technických objavov sa spochybňuje, čo sa dovtedy uznávalo za nespochybniteľné. Realizmus a naturalizmus sa ocitajú v kríze. Autori hľadajú nové spňsoby vyjadrenia sa, pretože metóda exaktných vied už nie je dostačujúca. V jednej z kapitol rozoberiem Barojove myšlienky o románe. V ďalšej časti práce predstavím oba romány a bližiše rozoberiem ich formu. Následne sa zameriam na absurdné situácie a postavy. Tieto vyvolávajú komický dojem. Absurdnosť slúži komickosti a tá zase satire. Oba romány sú kritikou. Dobrodružstvá, vynálezy ... sú kritikou madridskej bohémskej spoločnosti zo začiatku storočia, v ktorej sa autor pohyboval. Pradaxom kráľom je zase kritikou európskej imperialistickej politiky. Zvlášť kapitolu venujem postave naozaj paradoxného Silvestra Paradoxa, v ktorej vysvetlím povahu tejto postavy s ohľadom na krízu z konca storočia a nové literárne metódy.
Seznam odborné literatury
Primárna literatúra:

• BAROJA, Pío. Aventuras, inventos y mixtificaciones de Silvestre Paradox. Madrid: Espasa Calpe, S. A., 2007.
• BAROJA, Pío. Paradox kráľom. Prekl. Jozef Škultéty. Bratislava: Tatran, 1968.
• BAROJA, Pío. Paradox, rey. Madrid: Espasa Calpe, 1999.


Sekundárna literatúra:

• BAROJA, Pío. La nave de los locos. Madrid: Cátedra, 2011.
• BAROJA, Pío. Obras Completas I. «Desde la última vuelta del camino». Memorias I. Barcelona: Círculo de lectores, 1997.
• BAROJA, Pío. Obras Completas II. «Desde la última vuelta del camino». Memorias II. Barcelona: Círculo de lectores, 1997.
• BROWN, Gerald. Historia de la literatura española.El siglo XX. Ed. José­Carlos Mainer. Traducción Carlos Pujol. Barcelona: Ariel, 1991.
• CEREZO GALÁN, Pedro. El mal del siglo. El conflicto entre Ilustración y Romanticismo en la crisis finisecular del siglo XIX. Madrid: Biblioteca Nueva, 2003.
• DELEUZE, Gilles, Nietzsche. Traducción de Isidro Herrera y Alejandro del Río. Madrid: Arena Libros, 2006.
• DUGAST, Jacques. La vida cultural en Europa entre los siglos XIX y XX. Traducción de Godofredo González. Barcelona: Paidós, 2003.
• FOX, Inman. „Introducción“. In La Voluntad. Madrid: Castalia, 1989.
• FOX, Inman. „Introducción“. In Aventuras, inventos y mixtificaciones de Silvestre Paradox. Madrid: Espasa Calpe, S.A., 2007.
• FOX, Inman. „Prólogo“. In Obras completas VI. Trilogías I. Barcelona: Círculo de Lectores, 1998.
• FREEDMAN, Ralph. La novela lírica. Hermann Hesse, André Gide y Virginia Wolf. Traducción de José Manuel Llorca. Barcelona: Barral Editores, 1972.
• GULLÓN, Ricardo. „La novela lírica“. In La novela lírica I. Azorín, Gabriel Miró. Ed. De Darío Villanueva. Madrid: Taurus, 1983.
• HAUSER, Arnold, Historia social de la literatura y el arte. Desde el Rococó hasta la época del cine. Versión castellana de A. Tovar y F. P. Varas­Reyes. Madrid: Debate, 1998.
• HORIA, Vintila. Introducción a la literatura del siglo XX. Ensayo de epistemología literaria. Madrid: Gredos, 1976.
• LASAGABASTER, Jesús María. „Introducción“. In Paradox, rey. Madrid: Espasa Calpe,1999.
• LOZANO, Pedro. „Paradógico Paradox“. In Pío Baroja: creación, conocimiento y vida. Pamplona: Universidad Pública de Navarra = Nafarroako Unibertsitate Publikoa, 2006.
• MAINER, José­Carlos. „Prólogo general“. In Obras Completas I. «Desde la última vuelta del camino». Memorias I.Barcelona: Círculo de lectores, 1997.
• MAINER, José Carlos. „Pío Baroja, fin de siglo“. In En el 98 (Los nuevos escritores). Madrid: Visor Libros, 1997.
• MARTŇÁK, Štefan. „Pío Baroja“. In Paradox kráľom. Prel. Jozef Škultéty. Bratislava: 1968.
• MORENO ROBLES, Carlos. Amor Ruibal: una respuesta a la crisis del fin de siglo. Tesis doctoral. Madrid: Universidad Complutense de Madrid, 1994.
• OLEZA, Juan. La novela del siglo XIX. Del parto a la crisis de una ideología. Barcelona: Editorial Laia, 1984.
• ORTEGA y GASSET, José. Meditaciones del Quijote e Ideas sobre la novela. Madrid: Revista de Occidente, 1958.
• PAVIS, Patrice. Diccionario del teatro. Dramaturgia, estética, semiología. Traduccido por Jaume Melendres. Barcelona: Paidós, 1998.
• RICCI, Cristian H. „Aspectos modernistas en la representación citadina: Madrid en Silvestre Paradox (1901) de Pío Baroja". España contemporánea: revista de literatura y cultura, 2004, Tomo XVII, núm. 1, s. 45-­65.
• ROGERS, R.. „Sobre el pesimismo de Baroja“. Hispania, 1962, Vol. 45, No. 4, s. 671.­
• SAVIGNANO, Armando. „El 98 y la filosofía europea“. Anuario Filosófico, vol. 31, n. 1, Navarra, 1998, s. 71-­90.
• SHAW, Donald. „Réplica a la «Deshumanización»: Baroja sobre el arte de la novela". In La novela lírica II. Ramón Pérez de Ayala, Benjamín Jarnés. Ed. Darío Villanueva. Madrid: Taurus, 1983.
• SCHOPENHAUER, Arthur, El mundo como voluntad y representación: (volumen primero) ; De la cuádruple raíz del principio de razón suficiente ; estudio introductorio
por Luis Fernando Moreno Claros. Madrid: Editorial Gredos, 2010.
• UNAMUNO, Miguel. Niebla. Ed. de M.J. Valdés. Madrid: Cátedra, 1982.
• WATSON, Peter, Historia intelectual del siglo XX. Traducción castellana de David León Gómez. Brcelona: Crítica. 2002.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK