Právní povaha trustu (právně-komparativní analýza)

• Název práce v češtině: Právní povaha trustu (právně-komparativní analýza)
• Název v anglickém jazyce: The legal nature of a trust (legal and comparative analysis)
• Klíčová slova: trust, svěřenský fond, právnická osoba
• Klíčová slova anglicky: trust, fiducie, legal person
• Akademický rok vypsání: 2012/2013
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra teorie práva a právních učení (22-KTPPU)
• Vedoucí / školitel: prof. JUDr. Karel Beran, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 21.02.2013
• Datum zadání: 04.03.2013
• Datum potvrzení stud. oddělením: 01.10.2015
• Datum a čas obhajoby: 30.09.2015 17:00
• Místo konání obhajoby: kancelář č. 240
• Datum odevzdání elektronické podoby: 04.09.2015
• Datum proběhlé obhajoby: 30.09.2015
• Oponenti: doc. JUDr. Pavel Ondřejek, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Cílem této práce je výklad problematiky anglického trustového práva včetně historických souvislostí a komparativní aplikace těchto znalostí na institut svěřenského fondu v českém právním řádu. Po kritickém zhodnocení právní úpravy svěřenského fondu následuje teoretická úvaha nad jeho právní povahou.
Práce je mimo úvodu a závěru rozdělena do čtyř hlavních kapitol, přičemž první kapitola se zabývá historickými kořeny trustu. Čtenář se seznámí s římským fideikomisem, anglickým institutem nazývaným use a jeho vlivem na vznik práva equity. Dozví se také, jak se use proměnil v trust a jaké ekonomické důvody k tomu vedly.
Druhá část definuje anglický trust, popíše ho a osvětlí tři hlavní podmínky jeho vzniku podle platného práva – tři určitosti. Dále vysvětlí, kdo to jsou settlor, trustee a beneficient společně s jejich právy a povinnostmi. Přiblíží také jeho tři hlavní druhy. Trust výslovný, který vzniká právním jednáním settlora a trusty výsledné a konstruktivní, které vznikají rozhodnutím soudů.
Třetí kapitola přiblíží svěřenský fond tak, jak je upraven v českém občanském zákoníku. Rozebere jeho vznik, instrumenty založení, statut, vyčlenění majetku a také jeho účel. Zabývá se i jednotlivými osobami zakladatele, svěřenského správce a obmyšleného. V průběhu výkladu ho podrobí srovnání s trustem a věcné kritice některých jeho aspektů, jako například povinnosti pořídit statut ve formě veřejné listiny nebo práv zakladatele zasahovat do chodu fondu po jeho založení.
Právní povahu trustu a svěřenského fondu rozebírá čtvrtá část této práce. Pomocí teoretického vymezení podstatných znaků subjektu práva se snaží argumentovat, že svěřenský fond, tak jak je konstruován, není smlouvou ani věcným právem, ale měl by být právnickou osobou. Naplňuje totiž všechny znaky, které teorie v subjektu práva spatřuje, a to možnost jednoznačné identifikace, schopnost právně jednat a nést právní odpovědnost. Uzavírá však, že občanský zákoník fondu subjektivitu nepřiznává.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The purpose of this thesis is an interpretation of English trust law, including historical context and comparative application of the acquired knowledge on the Czech legal institute of “svěřenský fond”. A critical assessment of the legal regulations governing “svěřenský fond” is followed by theoretical consideration of its legal nature.
The work, except the introduction and conclusion, is divided into four main chapters, with the first chapter dealing with the historical roots of the trust. The reader will become familiar with the Roman fideicomissum, the English legal institute called “use” and its influence on the emergence of the law of equity. She will also learn how use turned into trust and what the economic reasons for such a change were.
The second part defines the English trust, describes it and clarifies the three main conditions for its creation under applicable law – the three certainties. Further, it will explain who the settlor, trustee and beneficiary are, along with their rights and obligations. It also focuses on the three main types of trusts. Express trusts, created by an act of the settlor and the resulting and constructive trusts, which are created by decision of the courts.
The third chapter concerns itself with the “svěřenský fond”, as stipulated by the Czech Civil Code. The chapter explains its creation and the instruments used to do so, its articles, the separation of the fund’s assets and also its purpose. It deals with the individual persons as well: “zakladatel” (settlor), “svěřenský správce” (trustee) and “obmyšlený” (beneficiary). It also subjects it to comparison with the English trust and comments on some of its aspects, such as the obligation to execute the articles in notarized form or the rights of the “zakladatel” to intervene in the operations of the fund after its establishment.
The legal nature of the trust and the “svěřenský fond” is discussed in the fourth part of this thesis. Using a theoretical definition of the essential attributes of a legal person it is trying to argue that the “svěřenský fond”, as stipulated, is neither a contract nor a right in rem, but a legal person. It conforms with all the attributes that legal theory requires in a legal person, namely the possibility of unambiguous identification, the ability to legally act and to bear legal liability. It concludes, however, that the Civil Code does not grant legal personality to the fund.