Závěť

• Název práce v češtině: Závěť
• Název v anglickém jazyce: Testament
• Klíčová slova: Závěť
• Klíčová slova anglicky: Testament
• Akademický rok vypsání: 2012/2013
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra občanského práva (22-KOP)
• Vedoucí / školitel: JUDr. MUDr. Alexandr Thöndel, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 13.02.2013
• Datum zadání: 13.02.2013
• Datum potvrzení stud. oddělením: 18.09.2013
• Datum a čas obhajoby: 18.09.2013 12:30
• Místo konání obhajoby: v m.č.406
• Datum odevzdání elektronické podoby: 06.06.2013
• Datum proběhlé obhajoby: 18.09.2013
• Oponenti: doc. JUDr. Ondřej Frinta, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Smrt, jakožto přirozená právní skutečnost, se týká každé fyzické osoby. Dědické právo, které je součástí práva obecného soukromého, zasahuje do života každého jednotlivce právě tím, že majetkové poměry těchto osob, myšleno ty, které smrtí nezanikají nebo nepřechází na právní nástupce zvláštní sukcesí, je třeba s použití norem dědického práva vypořádat.
Dědické právo prochází v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., který nabývá účinnosti 1. 1. 2014 (dále jen: „NOZ“) radikální změnou, resp. určitým návratem před tzv. střední občanský zákoník č. 141/1950 Sb., tedy před rok 1951. Toto však znamená diskontinuitu se současnou právní úpravou obsaženou ve stále ještě účinném občanském zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále jen: „OZ“)
Cílem mé diplomové práce je zařadit dědické právo do systému práva, stručně pojednat o jednotlivých předpokladech nabytí dědictví, mezi něž řadíme i dědický titul, a poté se zaměřit na závěť, jakožto jeden z dědických titulů, a to v rámci komparace úprav v současně účinném a novém občanském zákoníku.
Vzhledem k tomu, že současný občanský zákoník dědické právo, resp. problematiku závěti upravuje poskromnu, je třeba ve spoustě otázek vycházet z judikatury – mým cílem je tedy jednotlivé instituty vyložit jak ve světle zákona, tak i judikatury, která je právě v oblasti institutu závěti (ale i celého dědického práva) velmi bohatá a významná. Současně se pokusím jednotlivé instituty obsažené v současné úpravě srovnat s úpravou obsaženou v NOZ a samozřejmě taktéž vyložit instituty nové, resp. staronové, které v současně účinném občanském zákoníku nenalezneme.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Death as a natural legal fact relates to every natural person. Heritage law, which is a component of general private law, affects life of every individual. The reason of this is the fact that the property relations that do not terminate by a death of an individual or do not succeed by a special succession are to be solved by a usage of this branch of law regulations.
Heritage law, by approving a new Civil code (hereinafter referred to as: “NCC”) no 89/2012 Sb., coming into effect on 1st January 2014, undergoes a radical change or, better to say, returns before so called: “Middle Civil code” no 141/1950 Sb. (it means before a year 1951). This has a consequence in discontinuity with an effective Civil code no 40/1964 Sb. (hereinafter referred to as: “CC”).
The aim of my work is to put Heritage law into a system of law, shortly describe all conditions for acquiring inheritance, one of which is a succession title. I would mainly like to concentrate on a problematic of Testament, which is one of succession titles, by comparing relevant regulations of the two Civil codes.
Because of the fact that CC has quite little mention of Testament, or Heritage law in general, it is important to use also judicature – my aim is to describe relevant institutes not just within the meaning of Civil code, but also within the meaning of this judicature, which is, when speaking about the problematic of Testament or Heritage law in general, very numerous and significant. I will try to compare relevant institutes occurring in both, CC and NCC. I will also analyze new (or re-established) institutes, which are not included in CC.