Svět dětské mozkové obrny : nahlížení vlastního postižení v průběhu socializace

• Název práce v češtině: Svět dětské mozkové obrny : nahlížení vlastního postižení v průběhu socializace
• Název v anglickém jazyce: World of Cerebral Palsy
• Klíčová slova: Dětská mozková obrna, postižení, sociální konstruktivismus, vývojová psychologie, stigma
• Klíčová slova anglicky: Cerebral Palsy, disability, coping, social constructivism, psychology of development, stigma
• Akademický rok vypsání: 2012/2013
• Typ práce: rigorózní práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Jiří Kabele, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 30.01.2013
• Datum zadání: 30.01.2013
• Datum a čas obhajoby: 25.03.2013 00:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice, U Kříže 8, Praha 5
• Datum odevzdání elektronické podoby: 31.01.2013
• Datum proběhlé obhajoby: 25.03.2013
• Oponenti: doc. PhDr. Boris Titzl, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Práce chce popsat proces, jakým lidé s Dětskou mozkovou obrnou (dále jen DMO) poznávají své postižení. Pro symptomy tohoto postižení je totiž charakteristické, že vznikají nejpozději do jednoho roku po narození. Z toho plyne, že takto postižený člověk/dítě nemá zkušenost „být zdravý“. Proto musí své postižení nahlížet a konstruovat jiným způsobem než např. lidé po úrazu. Práce chce tedy popsat kognitivní proces, jakým takto postižení jedinci své postižení poznávají. Teoreticky se chci opírat o sociální konstruktivismus a vývojovou psychologii J. Piageta. Metodologická část by se měla sestávat z rozhovorů s lidmi s DMO.
Devět rozhovorů s jedinci s DMO
Vlastní autobiografie
Šest příběhů matek dětí s DMO

Seznam odborné literatury

Ahmad, Waqar, I. U. (ed.) (2000). Ethnicity, Disability, and Chronic Illness. Philadelphia: Open University Press.
Text analyzuje nemoc jako soubor medicímských, sociálních kulturních a dalších kontextů.
Bártlová, S. (2005). Sociologie medicíny a zdravotnictví. Praha: Grada/Avicenum.
Bellaby, P. (1996). The World of Illness of the Closed Head Injured. In A. Radley (ed.), Worlds of Illness: Biographical and Cultural Perspectives on Health and Disease. New York: Routledge, s. 161–178.
Oba texty reflektují posun, který znamenal změnu postavení nemoci a nemocného ve společnosti.
Berger, P., Luckmann, T. (1999). Sociální konstrukce reality. Brno: CDK.
Beuf, A. H. (1979). Biting off the Bracelet: A Study of Children in Hospitals. Philadelphia: University of Pennsylvania Press.
Autorka rozpracovává téma problematiky dlouhodobého pobytu dětí v nemocničních zařízeních. Poukazuje zejména na jejich citové strádání. Navazuje svou prací na Goffmanovu práci.
Goffman, E. (1961). Asylums, Essays on the Social Situation of Mental Patiens. Englewood Cliffs, N. J.: Prentice-Hall.
Goffman, E. (2003). Stigma, poznámky o způsobech zvládání narušené identity. Praha: Sociologické nakladatelství.
Goffmanův koncept stigmatu a stigmatizace je založem na diskrepanci reality virtuální na straně jedné a reality sociální a biografické na straně druhé.
Kraus, J. a kol. (2005). Dětská mozková obrna. Praha: Grada.
Murphy, J. (2001). Umlčené tělo. Praha: Sociologické nakladatelství.
Piaget, J. (1966). Psychologie inteligence. Praha: SPN.
Piaget, J., Inhelder, B. (1970). Psychologie dítěte. Praha: SPN.
Piaget, J. (1974). Theorien und Methoden der modernen Erzihnung. Frankfurt an Mein: Fischer Taschenbuch Verlag.
Piagetův koncept akomodačně-asimilačních schémat nabízí teoretický koncept poznání, který je užit jako nástroj poznání vlastního postižení.

Předběžná náplň práce

Jak jedinec s DMO poznává vlastní postižení v průběhu socializace?
Jak se proces poznávání projevuje v průběhu školní docházky?
Jak proces rozpoznávání ovlivnuje sociální imtegraci?
1. kapitola ozřejmuje vznik invalidity jakožto nového jevu v dvacátém století. V druhé části jsou objasněny sociální a medicínské determinanty, které umožnily vznik tzv. invalidity z mládí.
2. kapitola popisuje DMO.
3. kapitola popisuje pomocí pojmů sickness, disease a illness změnu vnímání nemoci a nemocného ve společnosti. Dále definuje pojmy impairment, disability a restricted participation a vztahuje je k DMO.
4. kapitola se zabývá problematikou diagnostikování DMO a diskutuje jednotlivé přístupy k tomuto probému uvnitř medicíny a střetávání se těchto přístupů s laickými pohledy matek dětí s DMO.
5. kapitola se věnuje vyrovnávání se - coping - rodin s přítomností postiženého dítěte v rodině. Dále kapitola popisuje existující léčebné postupy a propojuje je s následmou integrací a osamostatnováním.
6. kapitola definuje teoretické nástroje, které následně slouží k reflexi vlastního postižení.
7. kapitola popisuje autorovo rozpoznávání vlastního postižení, které je historicky zasazeno do prostředí totální instituce.
8. kapitpla analyzuje období školní docházky ve vztahu k rozpoznávání vlastního postižení.
9. kapitola analyzuje vliv obeznámenosti s vlastním postižením na proces sociální integrace.