Kvantitativní analýza preferenčního hlasování ve volbách do zastupitelstev krajů ČR

• Název práce v češtině: Kvantitativní analýza preferenčního hlasování ve volbách do zastupitelstev krajů ČR
• Název v anglickém jazyce: Quantitative Analysis of Preferential Voting in Regional Elections in the Czech Republic
• Klíčová slova: krajské volby, preferenční hlasování, volby druhého řádu, volební systém, volební analýza
• Klíčová slova anglicky: Czech regional elections, preferential vote, second order elections, electoral system, electoral analysis
• Akademický rok vypsání: 2012/2013
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra politologie (23-KP)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Kamil Švec, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 24.10.2012
• Datum zadání: 24.10.2012
• Datum a čas obhajoby: 22.01.2014 00:00
• Místo konání obhajoby: IPS FSV UK, U kříže 8/661 158 00 Praha 5 – Jinonice
• Datum odevzdání elektronické podoby: 17.05.2013
• Datum proběhlé obhajoby: 22.01.2014
• Oponenti: PhDr. Petr Jüptner, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Téma práce a literatura
Volby do zastupitelstev krajů ČR proběhly v roce 2012 po čtvrté od vzniku vyšších samosprávných jednotek. Od předchozích voleb došlo ke změně volebního zákona, v rámci které byla hranice pro posun kandidáta do čela kandidátní listiny snížena z 10 % na 5 % preferenčních hlasů. Takto změněná role preferenčního hlasování a dostupnost nových dat poskytuje dostatečný základ systematické kvantitativní analýze tzv. kroužkování v krajských volbách. Navrhovaná práce si klade zmíněnou analýzu za cíl a to se zaměřením na efekt kandidáta a na dopad změny volebního zákona na výsledné rozdělení mandátů ve volbách v roce 2012. Naopak ambicí práce není celková analýza výsledků voleb z hlediska kampaně, celostátní politiky a podobně.
Volič je o kandidátech do krajských zastupitelstev málo informován a to z více důvodů. Při volbách do zastupitelstev krajů je každý kraj jedním volebním obvodem s 45. 55 nebo 65 mandáty. O hlasy voličů se uchází z pravidla více než deset stran a uskupení, často s regionálním působením nebo bez předchozí historie. Počet kandidátů je celkově i v jednotlivých volebních obvodech vyšší než v jiných volbách, takže média nemohou o kandidátech informovat tak podrobně jako u voleb sněmovních. Navíc se jedná o tzv. volby druhého, takže celková pozornost voliče i médií je nižší. Na rozdíl od komunálních voleb jsou kandidáti od voliče geograficky vzdálenější a osobní znalost kandidáta je tak u voliče méně pravděpodobná.
Lze předpokládat, že pokud jsou ostatní zdroje informací relativně omezené, rozhoduje se volič při preferenčním hlasování více podle informací uvedených přímo na volebním lístku, a proto se tato práce zaměřuje tímto směrem. Kandidátní listiny obsahují kromě jmen celou řadu údajů: pořadí kandidátů, jejich pohlaví (implicitně), stranickou příslušnost, povolání, akademické tituly, věk a místo bydliště. Cílem této práce je ověřit hypotézy, že na informacích uvedených na volebních lístcích záleží, a kvantifikovat jejich významnost. Dále lze ověřit hypotézy, že tzv. kroužkování a vliv zmíněných proměnných na něj se liší napříč politickým spektrem a geograficky. Analyzován bude zejména tzv. sousedský efekt, který označuje sklon voliče podporovat kandidáty žijící či působící blízko jeho bydliště.
Celkovým rozborem krajských voleb se u nás zabývají publikace Stanislava Balíka Krajské volby v České republice 2004 (2005) a Otty Eibla Krajské volby 2008 (2009). Z metodologického hlediska jsou relevantní analýzy sněmovních voleb ze stejné edice, např. kolektivní monografie Volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010 od editora Stanislava Balíka (2010). Základní literaturou k volebnímu chování je publikace Tomáše Lebedy Voliči a volby 2006 (2007). Efektu kandidáta, zejména jeho geografické dimenzi, se mezi českými autory věnuje Petr Voda (např. Voda, 2009 a Voda v Balík, 2010), který ovšem analyzuje sněmovní volby. Porovnání zjištěných výsledků s výsledky pro volby do PSP bude klíčovým bodem práce. V českém prostředí a v kontextu krajských voleb tato problematika zatím hlouběji zkoumána nebyla.
Ze zahraničních autorů jsou zásadní Party Support and the Neighborhood Effect: Spatial Polarisation of the British Electorate (Johnston, 2005) a článek Distance-decay in the political geography of friends-and-neighbors voting (Gimpel, 2007), kteří se zabývají sousedským efektem. Dále jsou relevantní empirické studie o vlivu informací na volebním lístku na voličské rozhodování, např. The Effects of Ballot Position on Election Outcomes (Koppel a Steen, 2004) zabývající se vlivem pořadí kandidátů na preferenční hlasování.

Data a metody práce
Práce je založena na datech z volebních lístků a na výsledcích krajských voleb, které zpracovává Český statistický úřad. Výsledky jsou k dispozici veřejně na serveru www.volby.cz, dodatečná data z volebních lístků (věk, povolání, bydliště atd.) vydává ČSÚ na pořádání. K ověření hypotéz o efektu kandidáta a ke kvantifikaci pozorovaných efektů bude použita statistická analýza, zejména regrese na základě zmíněných dat. Závislou proměnnou v odhadovaném modelu bude podíl preferenčních hlasů v rámci stranické kandidátky a nezávislými proměnnými údaje z volebního lístku případně další politické a geografické proměnné. Předmětem zájmu je statistická významnost a velikost příslušných koeficientů.

Seznam odborné literatury

Balík, S. a kol. (2010). Volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK).
Balík, S. ed. (2005). Krajské volby v České republice 2004. Brno: Masarykova univerzita.
Eibl, O. a kol. (2009). Krajské volby 2008. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK).
Farrell, D.M.; McAllister, I. (2006). Voter satisfaction and electoral systems: Does preferential voting in candidate-centred systems make a difference? European Journal of Political Research, Vol. 45, No. 4, pp. 723–749.
Gimpel, J. a kol. (2007). Distance-decay in the political geography of friends-and-neighbors voting. Political Geography, Vol. 27, pp. 231-252.
Johnston, R.J., a kol. (2004). Party Support and the Neighborhood Effect: Spatial Polarisation of the British Electorate, 1991-2001. Political Geography, Vol. 23, pp. 367-402.
Karvonen, L. (2004). Preferential Voting: Incidence and Effects. International Political Science Review, Vol. 25, pp. 203-226.
Katz, R. Intraparty Preference Voting. In Grofman, B.; Lijphart, A., Electoral laws and their political consequences. New York: AGATHON PRESS, 2003, s. 85-203.
Koppel, J.G.S.; Steen, J.A. (2004). The Effects of Ballot Position on Election Outcomes. Journal of Politics, Vol. 66, pp. 267-281.
Kyloušek, J. Osobnostní rozměr parlamentních voleb (kandidátní listiny, preferenční hlasy a základní charakteristika zvolených poslanců). In ČALOUD, Dalibor et al. (eds).: Volby do Poslanecké sněmovny v roce 2006. 1. vyd. Brno: CDK, 2006. s. 108-122.
Lebeda, T. a kol. (2007). Voliči a volby 2006. Praha: Sociologický ústav AV ČR.
Morkes, J. (2007). Analýza preferenčního hlasování ve volbách do PS PČR. Evropská volební studia, roč. 3, č. 1, s. 1-33.
Pink, M.; Voda, P. (2009). Kandidáti v poslaneckých volbách. Analýza preferenčního hlasování ve volbách do PS PČR v roce 2006. Středoevropské polické studie, roč. 11, č. 2-3.
Voda, P. (2009). Efekt kandidáta ve volbách v českém prostředí. Magisterská práce, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita.

Předběžná náplň práce

Tato bakalářská práce zkoumá preferenční hlasování voleb do zastupitelstev krajů ČR. Historicky hrálo preferenční hlasování pouze minimální roli, což se změnilo s nedávnou změnou nastavení volebního systému, která snížila hranici pro nárok na přednostní udělení mandátu z 10 na 5 %. Autor využívá nejnovějších volebních dat pro posouzení dopadu volební reformy. Ukazuje, že reforma vedla k výraznému posílení preferenčnímu hlasování, které ovšem bylo nerovnoměrné napříč politickými stranami a kraji. Působení preferenčního hlasování je koncentrováno u menších stran a v krajích s menším počtem mandátů a nechává některé větší kraje a strany nedotčené. Mechanismy, které tyto výsledky způsobují, jsou podrobně popsány.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The thesis deals with preferential voting in regional elections in the Czech Republic. The preferential vote has had little effect until recent adjustment of electoral system, which lowered the eligibility threshold from 10 to 5 %, thus making an opening for more important role of voters’ preferences. Author makes use of newly available data to assess the impact of the electoral reform. The reform is shown to make a significant, but rather uneven impact across political parties and regions. The effect of preferential vote is largely concentrated among smaller parties and low-size electoral districts, leaving some regions and parties unaffected. Mechanisms that facilitate this outcome are discussed in detail.