Východiska německého klasického idealismu užitá, neužitá a zneužitá v sociální teorii

• Název práce v češtině: Východiska německého klasického idealismu užitá, neužitá a zneužitá v sociální teorii
• Název v anglickém jazyce: Viewpoints of German classical idealism used, not used and misused in social theory
• Klíčová slova: vědomí, příroda, bytnost věcí, respekt, subjekt x objekt
• Klíčová slova anglicky: mind, nature, being of things, respect, subject x object
• Akademický rok vypsání: 2011/2012
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Mgr. Jan Balon, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 22.06.2012
• Datum zadání: 22.06.2012
• Datum a čas obhajoby: 26.01.2015 00:00
• Místo konání obhajoby: U Kříže 8, Praha 5 - Jinonice
• Datum odevzdání elektronické podoby: 05.01.2015
• Datum proběhlé obhajoby: 26.01.2015
• Oponenti: prof. PhDr. Ing. Ondřej Císař, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Na přelomu 18. a 19. století se v německé filosofii, v díle Schellinga a Hegela, objevil zásadním způsobem nový náhled na vztah člověka ke světu. Velmi zjednodušeně bylo jeho podstatou přiřknutí vlastní bytnosti věcem (jsoucnům), jež nemají být nadále chápány jako pouhý obsah našeho vědomí. Pro tehdejší a zřejmě i dnešní dobu totiž bylo (je) typické pomíjení a nerespektování té složky absolutna, která není obsahem našeho vědomí, což podle těchto autorů vede k odpovídající společenské změně (změně společenských hodnot). Lidské vědomí se v takové pozici zříká vlivu jakési "prozřetelnosti", faktu, že naše osudy jsou do určité míry vedeny silami, kterých si nikdy nebudeme vědomi a které nebudeme nikdy schopni rozumem ovládnout. Důsledkem toho je suverénní a bezohledný zásah lidského vědomí (jeho svobodnou vůlí) do reality, která ho obklopuje.
V diplomové práci se pokusím ozřejmit toto stanovisko, jež je zásadní kritickou sebereflexí společnosti v přechodu do modernity. Bude položena otázka, do jaké míry se tento filosofický posun, jež doufal nahradit omezené stanovisko subjektivismu, skutečně ujal a projevil ve společenské situaci – jaké byly jeho společenské dosahy. Především bude ale práce posuzovat, jak se toto smýšlení promítlo do sociální teorie. Pokusí se zároveň posoudit, bylo-li vždy zachyceno ve své podstatě. Na prvním místě je nutné zmínit vliv na myšlení Karla Marxe. Další souvislost s tímto fenoménem je možné vidět u Maxe Webera v jeho koncepci odkouzlení světa a racionalizace. Přímý vliv měli Schelling a Hegel na tzv. kritickou teorii a zde především je třeba se zamyslet, jde-li o podchycení jejich námitky s celým jejím kořenem. Schelling i Hegel sami byli při tvorbě silně inspirováni německým básníkem Friedrichem Schillerem a jejich spolužák a přítel Hölderlin se ve svém díle rovněž dotýká těchto témat. Za pokračovatele této myšlenkové tradice se v poezii považuje R. M. Rilke, který zásadním způsobem ovlivnil myšlení M. Heideggera. Heideggerova pozice v této oblasti asi do největší míry zohledňuje základní východiska položená před dvěmi sty lety Schellingem a Hegelem. Fenoménem postoje člověka k bytnosti věcí u Rilka a Heideggera se v současnosti podrobně zabývá Aleš Novák, jehož díla bude využito při reflexi tohoto fenoménu v současnosti.

Seznam odborné literatury

BENYOVSZKY, Ladislav. Problém bytí v Hegelově filozofii: studie k dějinám bytí. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1999, 99 p. ISBN ISBN 80-7184-770-4.
HEGEL, Georg Wilhelm Friedrich. Differenz des Fichteschen und Schellingschen Systems der Philosophie. Westberlin: Verlag das europäische Buch, 1986. ISBN 38-843-6512-6.
HEGEL, Georg Wilhelm Friedrich. Filosofie dějin. Překlad Milan Váňa. Pelhřimov: Nová tiskárna, 2004, 302 s. ISBN 80-865-5919-X.
SOBOTKA, Milan. Východiska a výsledky kantovských studií Friedricha Schillera. Praha 1993
SOBOTKA, Milan; ZNOJ, Milan; MOURAL, Josef: Dějiny novověké filosofie od Descarta po Hegela. Praha 1994
SOBOTKA, Milan. Studie k německé klasické filozofii. Praha 2001
HEGEL, Georg Wilhelm Friedrich. Fenomenologie ducha. Praha: NČAV, 1960.
SCHELLING, F. W. J.: Soustava transcendentálního idealismu. In: Schelling, F. W. J.: Výbor z díla. Praha 1977, s. 257.
SCHILLER, Friedrich. Estetická výchova: k dvoustému výročí Hegelovy Fenomenologie ducha. Editor Jan Kuneš, Martin Vrabec. V Olomouci: Votobia, 1995, 318 s. ISBN 80-858-8567-0.
KANT, Immanuel. Kritika soudnosti. Vyd. 1. Editor Milan Sobotka. Překlad Vladimír Špalek, Walter Hansel. Praha: Odeon, 1975.
FROMM, Erich. Obraz člověka u Marxe. 1. vyd. Editor Jan Kuneš, Martin Vrabec. Překlad Michael Hauser. Brno: L. Marek, 2004, 150 s. ISBN 80-862-6353-3.
HABERMAS, Jürgen. Theory of Communicative Action, Vol 1: Reason and the Rationalization of Society, Boston, MA: Beacon Press, 1984
ADORNO, Theodor W a Max HORKHEIMER. Dialektika osvícenství: filosofické fragmenty. Vyd. 1. Editor Jan Kuneš, Martin Vrabec. Překlad Michael Hauser. Praha: OIKOYMENH, 2009, 247 s. Knihovna novověké tradice a současnosti. ISBN 978-80-7298-267-7.
BERTAUX, Pierre. Friedrich Hölderlin. 1. Aufl. Překlad Milan Váňa. Berlin: Aufbau-Verlag, 1987, 726 s. ISBN 33-510-0591-1.
RILKE, Rainer Maria. Sonety Orfeovi: Die Sonette an Orpheus. 1. Aufl. Překlad Tomáš Vítek. Praha: Herrmann, 2003, 126 s. ISBN 80-239-1858-3
NOVÁK, Aleš. Ztráta věci: studie k vybraným motivům básnění R. M. Rilka. Vyd. 1. Praha: Togga, 2009, 219 s. Vita intellectiva. ISBN 978-808-7258-200.
NOVÁK, Aleš a Rainer Maria RILKE. Být napřed všemu odloučení: fenomenologická interpretace Elegií z Duina R.M. Rilka. Vyd. 1. Překlad Jiří Gruša. Praha: Togga, 2009, 337 s. Vita intellectiva. ISBN 978-80-87258-07-1.
HEIDEGGER, Martin. Básnicky bydlí člověk: německo-česky. 2. opr. vyd. Překlad Ivan Chvatík. Praha: Oikoymenh, 2006, 203 s. Knihovna nověké tradice a současnosti, sv. 53. ISBN 80-729-8165-X.
CAMUS, Albert. Člověk revoltující. Vyd. 1. Překlad Kateřina Lukešová. Praha: Český spisovatel, 1995, 303 s. Orientace (Československý spisovatel, Český spisovatel), sv. 17. ISBN 80-202-0584-5.

Předběžná náplň práce

Práci budou tvořit dvě části. V první bude co nejsrozumitelněji vystižena pozice Hegela, Schellinga a Schillera, jež jsou považováni za původce výše zmíněného alternativního náhledu na vztah lidského vědomí ke světu. Dále budou také ve stručnosti a jasnosti naznačeny dějiny tohoto vztahu ve filosofickém smýšlení do přelomu 18. a 19. století.
V druhé části bude pojednáno o dopadu tohoto náhledu na sociální teorii a filosofii od této doby v dílech zásadních autorů a škol. S ohledem na rozsah práce se v této části rozvinou úvahy, do jaké míry se jednotliví autoři drží či odchylují od základní myšlenky tohoto náhledu a jaké z něj vyvozují závěry.
V závěru bude práce bilancovat současnou společenskou situaci optikou, která se textem rozvine a zhodnotí, je-li takovéto primárně filosofické nahlížení podnětné či potřebné pro současnou sociální teorii.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Thesis should have two parts. The first part will try to grasp main attributes of Schelling’s, Hegel’s and Schiller’s thinking – especially to focus the shift in the view of the relation between mind and nature, the subject and object. This view consists in finding the being of things as something independent, something what requires respectful treatment.
The second part will deal with the impact of this view on social theory since this time in the work of key authors and schools. Simultaneously there will be discussed the role and importance of this view for these authors and whether they deviate from or keep main attributes of the position as it will be described in the first part.
The closing part of thesis will try to review contemporary social situation by the optics developed by the text and assess if this theoretical viewpoint is stimulating and beneficial for contemporary social theory.