Letní parkety a jejich vliv na každodenní život ve vesnici Lesná

• Název práce v češtině: Letní parkety a jejich vliv na každodenní život ve vesnici Lesná
• Název v anglickém jazyce: Summer musical events and their impact on everyday life in the village Lesná
• Klíčová slova: vesnice, lokální kultura, koncert, parket, hudba, dobrovolní hasiči, každodenní život, funkce
• Klíčová slova anglicky: village, local culture, concert, musical events, music, volunteer fire-fighters, everyday life, functions
• Akademický rok vypsání: 2011/2012
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Josef Kandert, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 01.06.2012
• Datum zadání: 01.06.2012
• Datum a čas obhajoby: 17.06.2013 00:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice, U Kříže 8, Praha 5
• Datum odevzdání elektronické podoby: 17.05.2013
• Datum proběhlé obhajoby: 17.06.2013
• Oponenti: Mgr. Ludmila Svobodová

Zásady pro vypracování

Metody zpracování

Výzkum budu provádět v obci Lesná zejména v průběhu léta 2012, kdy se budou konat parkety. Chtěla bych využít více metod zkoumání. Při prvotní analýze budu využívat vlastní zkušenost, neboť v této obci žiji již od narození a podílím se na pořádání parketů (obojí budu v práci náležitě reflektovat). Dále chci použít metodu zúčastněného pozorování, kterou chci kombinovat s kvalitativními výzkumnými metodami, konkrétně s hloubkovými rozhovory s vybranými informátory (a následnou analýzou jejich vyprávění). Tyto rozhovory bych chtěla vést jako polostrukturované. Zvážím i použití dotazníku pro větší množství respondentů (návštěvníků parketů).
Při provádění výzkumu budu paralelně provádět studium dobových pramenů (kroniky), které mapují mnou zkoumané téma. K doplnění budu používat literaturu, která se týká tématu mé práce.

Seznam odborné literatury

Orientační seznam literatury

BINEK, Jan. Oživení venkovského prostoru. Brno : Georgetown, 2007.
DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Karolinum, 2000
DUFFKOVÁ, Jana, DUBSKÝ, Josef, URBAN, Lukáš. Sociologie životního stylu. Plzeň : Aleš Čeněk, 2008
Frič, P.: Životní styl. Praha, 1995.
Frolec, V. (ed.) .: Rituály a slavnosti v procesu modernizace. (Analýza situace
v českých zemích.) In: Mesto, prostor, lidé, slavnosti. Sborník příspěvků X. strážnického simpozia (18. – 19. 10. 1988) Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, 1990, s. 13–28.
Frolec, V. a kol.: Čas života. Rodinné a společenské svátky v životě člověka. Brno,1985.
Frolec, V.: Tradice sousedských vztahů v procesu společenských proměn na
současné vesnici. In: Socializace vesnice a proměny lidové kultury. Uherské
Hradiště, 1981, s. 157–170.
GREGORINIOVÁ, Jindřiška. SCHOLLAROVÁ, Věra. Místní kultura –
stabilizační a stimulační faktor rozvoje českého venkova In Sborník příspěvků
z mezinárodní konference: Venkov je náš svět- Český Krumlov 1. – 3.3. 2006.
Praha: Česká zemědělská univerzita, 2006. 587 stran
HEŘMANOVÁ, Eva; CHROMÝ, Pavel. Kulturní regiony a geografie kultury: kulturní reálie a kultura v regionech Česka. Praha: ASPI, 2009. 348 s. ISBN 978-80-7357-339-3.
KANDERT, Josef; Jihomoravský venkov po socialismu : Filipovsko na konci devadesátých let 20. století: (Informatoria katedry sociologie - Filipov III). Praha : Matfyzpress, 2004. 317 s. ISBN 80-86732-26-6
KAŠPAROVÁ, L. a kol. Rozvoj vesnice. 1. vyd. Brno: Ústav územního rozvoje, 2005, 112 s. ISBN 80-239-7753-9.
KRBOVÁ, Jana. Vybrané obory kultury a masmédií : (organizace, právní prostředí a financování). Vyd. 1. Jindřichův Hradec : Vysoká škola ekonomická, 2002.
KUBÁTOVÁ, Helena. Sociologie životního způsobu. Praha : Grada Publishing, a.s., 2010
MAJEROVÁ, V. a kol. Sociologie venkova a zemědělství. 4. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta, 2008, 254 s. ISBN 978-80-213-0651-6.
PATOČKA, Jiří; HEŘMANOVÁ, Eva. Lokální a regionální kultura v České republice : kulturní prostor, kulturní politika a kulturní dědictví. Vyd. 1. Praha : ASPI, 2008.
PAVLIŠTÍK, Karel: Sbor dobrovolných hasičů, významný fenomén v procesu formování společenského života v obci a v transformaci tradičních zvykoslovných aktivit na Zlínsku. Národopisná revue 13, 2003, č. 3, s. 143-153.
RASEEM, M. „Kultur“, Staatslexikon 7, sv. 3, 1987 in PATOČKA, J.; HEŘMANOVÁ, E. Lokální a regionální kultura v České republice. Praha : ASPI, 2008. 200 s.
SOUKUP, V. Přehled antropologických teorií kultury.Praha : Portál, 2000. 232 s., ISBN 80-7178-9291
SILVERMAN, David. 2005. Ako robiť kvalitatívny výzkum. Bratislava: Pegas Švaříček, R. Šeďová, K. a kol. 2007. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál
TAYLOR E. B., Primitive Culture, Harper Torchbooks, New York, 1958, sv. I., in SOUKUP, V. Přehled antropologických teorií kultury. Praha : Portál, 2000. 232 s.
VASKOVÁ, Vladana; ŽEŽULA, Ondřej. Komunitní plánování věc veřejná: jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2002. 15 s. ISBN 80-86552-30-6.
VÁLKA, Miroslav. Kulturně společenské aktivity současné vesnice. Národopisná revue, Strážnice, Ústav lidové kultury. ISSN 0862 -8351, 2000, vol. 10, no. 3 -4.
VESELÁ, J. Sociologie obcí a regionů. 1. vyd. Pardubice: Univerzita Pardubice, 1998, 77 s. ISBN 80-7194-129-8.
VOJÍK, Vladimír. Podnikání v kultuře a umění: Arts management. Praha: ASPI, 2008. 183 s. ISBN 978-80-7357-402-4.
ZEMÁNEK, Lukáš. Lokální kultura v životě našeho venkova. In Geografie na cestách poznání: sborník příspěvků k šedesátinám Ivana Bičíka. Praha: Univerzita Karlova, 2003. ISBN 80-865-6110-0.

Předběžná náplň práce

Námět práce, formulace a vstupní pojednání o problému

Lesná je vesnice se 71 obyvateli, která se nachází na hranici Jihočeského kraje a Vysočiny, konkrétně v okresu Pelhřimov. V této práci se chci zabývat každodenním životem v této vesnici a tím, jak je tento život ovlivněn pořádáním letních zábav- tzv. parketů- kterým se chci v práci také věnovat. Parkety začali pořádat před více než 40 lety členové místního sboru dobrovolných hasičů. Ve vesnici vybudovali dřevěný areál s lavičkami a pódiem, kde se zábavy konají. Tradice parketů vydržela až dodnes, mnohé se ale změnilo. Ve své práci se chci zaměřit také na tyto změny, na to, jaké funkce plnil parket dříve a jaké plní dnes.
Parkety pořádá Sbor dobrovolných hasičů Lesná. Členem sboru je drtivá většina ze stálých obyvatel a také mnoho z těch, kteří do vesnice jezdí jen o víkendech. Parkety jsou nejvýznamnější událostí ve vesnici a zejména v létě, kdy probíhají, se kolem nich soustřeďuje veškeré kulturní a společenské dění ve vesnici. Probíhají ve venkovním areálu od začátku června do konce srpna, a to o víkendech- v pátek či sobotu; je jich cca. 10 za toto období. Ti pořadatelé parketů, kteří mají při organizaci zábav hlavní slovo, jsou již druhou generací, která nastoupila po té první, zakladatelské. Jedná se o čtyřicátníky až padesátníky, pomalu však nastupuje mladší generace jejich dětí, která se na pořádání také podílí. Mezi mladou a starší generací někdy vznikají neshody, které mohou být způsobeny tím, že život dvacetileté „starší“ generace v době, kdy parket přebírali oni, vypadal jinak než život dnešních dvacátníků. Mladí také neznají historii parketů a nedokonale se orientují ve vztazích, které pramení právě z této minulosti a které mezi sebou mají příslušníci starší generace.
Mění se také struktura návštěvníků parketů, jejich počet a motivace, které je vedou k návštěvám těchto akcí. S rozšířením jiných možností zábavy (festivaly atp.) klesá průměrný počet návštěvníků. Právě díky tomu je oslabována jedna z nejzásadnějších funkcí těchto akcí, a to setkávání lidí z blízkého i širokého okolí. Složení návštěvníků jednotlivých akce se mění také podle toho, jaká kapela zde hraje. Podle mého je možné je rozdělit na dvě skupiny- kapely „zábavové“ a kapely „festivalové“. Existuje určitá skupina návštěvníků, které by bylo možné označit za „tvrdé jádro“- tito návštěvníci nevynechají téměř žádný parket.
Ve své práci bych také ráda popsala průběh několika takových parketů, pokusila se odkrýt jevy, které by mohly ovlivňovat návštěvnost (někomu například nezáleží na kapele, chodí pouze kvůli lidem, u kterých očekává, že je tam potká). Parkety samotné mají vliv i na rozvoj obce jako takové- hasiči část z výdělku věnují obci, která peníze používá například na zaplacení dětského hřiště. Tuto stránku bych ve své práci také ráda reflektovala.