Pozice antecedentu zájmena třetí osoby: tendence v současné češtině
Název práce v češtině: | Pozice antecedentu zájmena třetí osoby: tendence v současné češtině |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Position of Antecedent of the 3rd Person Pronoun: Trends in Contemporary Czech |
Klíčová slova: | aktuální členění anafor antecedent koreference podmět postcedent předmět réma téma zájmeno |
Klíčová slova anglicky: | anafor antecedent co-reference information structure focus object postcedent pronoun subject topic |
Akademický rok vypsání: | 2011/2012 |
Typ práce: | diplomová práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Ústav českého jazyka a teorie komunikace (21-UCJTK) |
Vedoucí / školitel: | Mgr. Eva Lehečková, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 24.05.2012 |
Datum zadání: | 24.05.2012 |
Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 02.08.2013 |
Datum a čas obhajoby: | 16.09.2013 00:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 31.07.2013 |
Datum proběhlé obhajoby: | 16.09.2013 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná pracovníkem v zastoupení a finalizovaná |
Oponenti: | doc. PhDr. Lucie Saicová Římalová, Ph.D. |
Konzultanti: | Mgr. Pavlína Synková, Ph.D. |
Zásady pro vypracování |
Hlavním cílem práce je popsat tendence umisťování antecedentu zájmena třetí osoby v textu. Tvary zájmena 3. osoby se přitom budou rozumět nejen tvary přítomné v povrchové struktuře, ale rovněž jeho formy nulové.
Tendence v umisťování antecedentu zájmena třetí osoby budou v práci zkoumány dvojím způsobem: Nejprve bude analyzován vzorek současných českých textů (předpokládá se využití publicistických textů) s cílem zjistit a) jak často je antecedentu zájmena třetí osoby umístěn v tématu a jak často v rématu některé z předcházejících výpovědí, b) zda se vyskytují preference v navazování na některé větné členy ve srovnání s jinými (např. navazuje se na podmět předchozí věty častěji než na její jiné větně členy?), c) jak daleko (v počtu výpovědí) v předchozím kontextu se antecedent nachází. Druhým způsobem zkoumání tendencí v umisťování antecedentu zájmena třetí osoby bude experimentální situace: rodilí mluvčí češtiny budou vyjadřovat svoje preferované interpretace v kontextech, kdy antecedentu zájmena třetí osoby nebude zcela jasný z kontextu (Mirek přišel za Lukášem na návštěvu. Ukazoval mu schopnosti své nové flashky.). Z tohoto experimentu vyplyne, které faktory jsou pro určování antecedentu pro recipienty podstatnější než jiné. Zároveň se očekává korespondence s nálezy v textech. Teoretickými základy práce je koncept tematických posloupností (Daneš, 1968) a teorie centeringu (Grosz, Weinstein, Joshi, 1995). Teorie centeringu byla zvolena proto, že přináší predikce umisťování antecedentů zájmen, které budou využity pro analýzu českých dat. |
Seznam odborné literatury |
ČERMÁK, František (2010): Lexikon a sémantika. Praha: NLN.
DANEŠ, František (1968): Typy tematických posloupností v textu (na materiále českého textu odborného). SaS 29, s. 125–141. DANEŠ, František (1974a): Functional Sentence Perspective and the Organization of the Text. In Papers on functional sentence perspective. Daneš (ed.). Praha: Academia. Vydání první. DANEŠ, František et al. (1974b): Zur Terminologie der FSP. In Papers on functional sentence perspective[1]. Daneš (ed.). Praha: Academia. Vydání první. DANEŠ, František – HLAVSA, Zdeněk – KOŘENSKÝ, Jan (1973): Práce o sémantické struktuře věty. Praha: ÚJČ AV ČSAV. Vydání první. DEZSÖ, László – SZÉPE, Görgy (1974): Two problems of topic – comment. In Papers on Functional Sentence Perspective. Daneš (ed.). Praha: Academia. DOKULIL, Miloš (1958): K povaze vztahu slova a pojmu, věty a myšlenky. In O vědeckém poznání soudobých jazyků. Dostál (ed.) Praha: Nakladatelství Československé akademie věd. DVOŘÁČKOVÁ, Eva (2005): Topic-focus articulation and the patterning of discourse. Praha: nepublikovaná diplomová práce (vedoucí Eva Hajičová). Encyklopedický slovník češtiny (2002). Praha: NLN. ERTESCHIK-SHIR, Nomi (2007): Information structure: the syntax–discourse interface. Oxford: Oxford University Press. FIRBAS, Jan (1986): On the Dynamics of Written Communication in the Light of the Theory of Functional Sentence Perspective. In Studying Writing: Linguistic Approaches. Cooper, Greenbaum (eds.). Beverly Hills: SAGE, s. 40–71. FIRBAS, Jan (1992): Functional sentence perspective in written and spoken communication. Cambridge: Cambridge University Press. GREPL, Miroslav – KARLÍK, Petr (1986): Skladba spisovné češtiny. Praha: SPN. GROSZ, Barbara – WEINSTEIN, Scott – JOSHI, Aravind (1995): Centering: A Framework for Modeling the Local Coherence of Discourse. In Computational Linguistics 2, s. 203–225. HAJIČOVÁ, Eva (1999): Aktuální členění věty a výstavba promluvy. In Čeština – univerzália a specifika 1. Brno: ÚČJ FF MU, s. 47–54. HAJIČOVÁ, Eva (2003): Contextual boundness and diskurse patterns. In Proceedings of XVIIth International Congress of Linguists. Hajičová, Kotěšovcová, Mírovský (eds.) Praha: ÚFAL MFF UK. HAJIČOVÁ, Eva – PARTEE, Barbara – SGALL, Petr (1998): Topic, focus articulation, tripartite structures and semantic content. Dodrecht: Kluwer Academic Press. HARWEG, Roland (1994): Is There Implicit Inclusion of Preceding Predicates in Anaphorics of Nominals or Pronominals? In The syntax of sentence and text: a festschrift for František Daneš. Čmejrková, Štícha (eds.). Amsterdam, Philadelphia: John Benjamins, s. 131–146. HOFFMANNOVÁ, Jana (1983): Sémantické a pragmatické aspekty koherence textu. Praha: ÚJČ AV ČR. KUČOVÁ, Lucie – VESELÁ, Kateřina – HAJIČOVÁ, Eva – HAVELKA, Jiří (2005): Topic-focus articulation and anaphoric relations: A corpus based probe. In Proceedings of Discourse Domains and Information Structure workshop. Heusinger, Umbach (eds.). Edinburgh: Heriot-Watt University. LAMBRECHT, Knud (1994): Information structure and sentence form: topic, focus and the mental representations of discourse referents. Cambridge: Cambridge University Press. MATHESIUS, Vilém (1947): O tak zvaném aktuálním členění větném. In Čeština a obecný jazykozpyt. Praha: Melantrich. (poprvé publikováno SaS 5/1939, s. 171–174) MEREU, Lunella (2009) (ed.): Information structure and its interfaces. Berlin, New York: Mouton de Gruyter. MIKULOVÁ, Marie et al. (2005): Anotace na tektogramatické rovině Pražského závislostního korpusu. Anotátorská příručka. Praha: ÚFAL MFF UK. Mluvnice češtiny (1986) 2. díl – Tvarosloví. Praha: Academia Mluvnice češtiny (1987) 3. díl – Skladba. Praha: Academia NEDOLUZHKO, Anna – MÍROVSKÝ, Jiří – OCELÁK, Radek – PERGLER, Jiří (2009): Extended Coreferential Relations and Bridging Anaphora in the Prague Dependency Treebank. In: Proceedings of Discourse Anaphora and Anaphor Resolution Colloquium. Sobha, Branco, Mitkov (eds.). Goa (India): University Trier. NĚDOLUŽKO, Anna (2011): Rozšířená textová koreference a asociační anafora. Praha: ÚFAL MFF UK. NOVÁK, Pavel (1959): O prostředcích aktuálního členění. In Acta Universitatis Carolinae – Philologica 1, s. 9–15. PANEVOVÁ, Jarmila (1978): K významové stavbě větného centra. SaS 39, s. 140–148. PANEVOVÁ, Jarmila (2013): Elipsa, aneb co v korpusu nenajdeme. Jazykovědné sdružení ČR, 16. 5. 2013. PEREGRIN, Jaroslav (1995): Topic-Focus Articulation as Generalized Quantification. In Proceedings of Focus and natural language processing, Bosch, van der Snadt (eds.). Heidelberg: IBM Deutschland. PRASAD, Rashmi – DINESH, Nikhil – LEE, Alan – MILTSAKAKI, Eleni – ROBALDO, Livio – JOSHI, Aravind – WEBBER, Bonnie (2008): The Penn Discourse TreeBank 2.0. In Proceedings of the 6th International Conference on Language Resources and Evaluation (LREC). Morrackech (Morocco): European Language Resources Association. SGALL, Petr (1972): Základ a jádro, nebo presupozice a ohnisko? SaS 33, s. 160–163. SGALL, Petr (1974): Zur Stellung der Thema-Rhema-Gliederung in der Sprachbeschreibung. In Papers on Functional Sentence Perspective. Daneš (ed.). Praha: Academia. SGALL, Petr (1976): K obecným otázkám sémantiky věty. SaS 37, s. 184–194. SGALL, Petr – HAJIČOVÁ, Eva – PARTEE, Barbara (1998): Topic-focus articulation, tripartite structure and semantic content. Dordrecht: Kluwer Academic Publishers. SIDNER, Candace (1981): Focusing for Interpretation of Pronouns. In American Journal of Computational Linguistics 7, č. 4, s. 217–231. SVOBODA, Aleš (1974): On Two Communicative Dynamisms. In Papers on Functional Sentence Perspective. Daneš (ed.) Praha: Academia. STEELE, Ross – THREADGOLD, Terry (1987): Language Topics – Essays In Honour Of Michael Halliday. Volume 1, 2. Amsterdam, Philadelphia: John Benjamins. TRÁVNÍČEK, František (1961): O tak zvaném aktuálním členění větném. SaS 22, s. 163–171. ÚJČ (1970): Functional sentence perspective: Papers prepared for the Symposium held at Mariánské Lázně (Marienbad) on 12th – 14th October 1970. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd. WALKER, Marilyn – JOSHI, Aravind – FRIEDMAN PRINCE, Ellen (1998) (eds.): Centering Theory in Discourse. Oxford: Clarendon Press. First Edition. ZIMOVÁ, Ludmila (1987): Vyjadřování podmětu osobními zájmeny 1. a 2. osoby. NŘ 71, s. 10–22. ZIMOVÁ, Ludmila (1990): Podmět "pronominální" nebo "pronominalizovaný", "nevyjádřený" nebo "elidovaný"? In Sborník prací Pedagogické fakulty v Ústí nad Labem. Řada bohemistická. Praha: SPN, s. 5–12. ZIMOVÁ, Ludmila (1991): Vyjadřování podmětu v textu. NŘ 74, s. 75–85. ZIMOVÁ, Ludmila (1994): Způsoby vyjadřování větných členů v textu: konkurence pojmenování, pronominalizace a elize. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně. |