Uprchlický tábor Traiskirchen mezi šedesátými a osmdesátými lety dvacátého století
Název práce v češtině: | Uprchlický tábor Traiskirchen mezi šedesátými a osmdesátými lety dvacátého století |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Refugee Camp in Traiskirchen (Austria) between the 1960s and 1980s. |
Klíčová slova: | migrace, uprchlický tábor, každodennost, Rakousko, státní socialismus |
Klíčová slova anglicky: | migration, refugee camp, everyday life, Austria, state socialism |
Akademický rok vypsání: | 2011/2012 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Ústav hospodářských a sociálních dějin (21-UHSD) |
Vedoucí / školitel: | doc. PhDr. Michal Pullmann, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 20.04.2012 |
Datum zadání: | 20.04.2012 |
Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 09.05.2012 |
Datum a čas obhajoby: | 10.09.2013 09:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 30.07.2013 |
Datum proběhlé obhajoby: | 10.09.2013 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
Oponenti: | doc. Mgr. Matěj Spurný, Ph.D. |
Zásady pro vypracování |
Bakalářská práce se zabývá historií rakouského uprchlického tábora Traiskirchen s důrazem na každodenní život v táboře. Cílem zkoumání budou životní podmínky, v nichž uprchlíci z Československa (a dalších komunistických zemí) žili a jak sami tyto podmínky vnímali. Logickým kontextem, které toto téma zarámuje, je samozřejmě rakouská azylová politika.
Ta do zásadní míry formovala asylové řízení, které by se mělo stát východiskem - a potažmo první výkladovou částí - práce. Ačkoliv zůstávaly rakouské zákony po celou dobu prakticky stejné, kvůli jejich 'ohebnosti' se reálná situace v návaznosti na politicko-společenské tlaky měnila. Ve zkratce zde bude představen samotný průběh azylového řízení, důležitost statutu uprchlíka, postavení tábora v celém systému, pomoc nevládních organizací, ale i strategie, které uprchlíci volili, když chtěli azyl získat. Druhou část práce by pak měl tvořit každodenní život v táboře. Zde bude tematizován nejen denní řád, ale i vztahy mezi uprchlíky samotnými a mezi uprchlíky a rakouskou společností. Kromě způsobů zespolečenštění, navazování kontaktů a spojenectví bude analýze podrobena též kriminalita, národnostní konflikty, vztah k dozorcům, důležitost zaměstnání i kupříkladu volný čas. Jako primární prameny poslouží zejména archív rakouského ministerstva vnitra, situační zprávy čs. rozvědky z Archivu bezpečnostních složek, či například s velmi velkou dávkou obezřetnosti autobiografický román Emy Jarošové nebo vzpomínky Milana Kohouta. Ze sekundární literatury by mělo jít o několik především sociologických diplomových a disertačních prací z Vídeňské univerzity a knihy Eduarda Staneka nebo Olivera Rathkolba. |
Seznam odborné literatury |
Primární literatura
JAROŠOVÁ, Ema: Mezi starou a novou vlastí. Praha, 1997. KOHOUT, Milan: Proveď vola světem, volem zůstane. Praha, 2010. archivy: Archiv bezpečnostních složek Österreichisches Staatsarchiv Sekundární literatura GRAF, Hans-Peter: Das Asylverfahren. Diplomová práce. Universität Wien, 1986. HEISS, Gernot - RATHKOLB, Oliver: Asylland wider willen. Wien, 1995. KURZMANN, Gerhard: Lebensbedingungen von Asylanten in Österreich. Diplomová práce. Universität Wien, 1989. RATHKOLB, Oliver: Die paradoxe Republik. Wien, 2005. REISENER, Alex: Die Österreichische Flüchtlingspolitik. Diplomová práce. Universität Wien, 1987. ROSENEGGER, Hans: Leben im Flüchtlingslager. Diplomová práce. Universität Wien, 1994. STANEK, Eduard: Verfolgt, verjagt, vertrieben. Wien, 1985. TUMPOLD-JURI, Astrid: Auswanderung von Österreich nach Australien 1947-1978. Disertační práce. Universität Graz, 2008. URBANEK, Margita: Tschechische Flucht- und Arbeitsmigranten in Österreich . Disertační práce. Universität Wien, 2009. |